Od konce prosince, kdy byla otevřena jeho první, pětikilometrová část, řidiči zápasí s nepřehledným dopravním značením a podle kritiků nešťastně postavenými křižovatkami.

Statistiky nehodovosti jim dávají za pravdu. Na mimoúrovňové křižovatce na konci obchvatu, která vrací auta zpět do centra, policie řešila již devět nehod. Některých i vážných. Většina z nich měla  totožný scénář: Řidič mířící z vedlejší okresky od Třech Bubnů nedal přednost autům na hlavní od Vysokého Mýta.

„Jediný kritický faktor obchvatu je ten mezikus mezi pedály a volantem," namítají obhájci obchvatu na sociálních sítích.

A podobně se hájí projektanti, kteří obchvat kreslili. „Veškerá řešení jsou v souladu s technickými normami ČSN," odepsala Deníku na seznam výtek firma Sudop Praha.

Deník si několikrát projel celou trasu a všechny nájezdy k obchvatu. Na cestě do Pardubic však skutečně není nepříjemnějšího místa, než zmiňovaná křižovatka. Právě od Třech Bubnů není kvůli stoupání vidět v dostatečném předstihu, problémem pro křížení je i velká šířka hlavní silnice I/17 a hustý provoz.

„Konec obchvatu je nešťastně vyřešený. Z nízkého auta není přes svodidla vidět, jestli na vedlejší silnici něco jede a naopak," míní například Václav Kučera, který tudy pravidelně jezdí.

„Na silnici od Mýta je velký provoz, a tak hlavně nákladní auta sjíždějící z obchvatu na Chrudim dlouho čekají, než se jim naskytne vhodné místo. Značené je to ale podle normy, takže nezbývá, než aby tu řidiči dávali pozor," poznamenává Bohuslav Florián z chrudimské EUROautoškoly.

Samozřejmě, kdyby obchvat nebyl v souladu s normami, nemohl by být zprovozněn. Nabízí se však otázka, jestli byl při jeho projektování používán také obyčejný rozum, nikoliv pouze počítačové pravítko, tužka a publikace českých státních norem.

Nešťastné křižovatky

Jen na rizikové křižovatce totiž Deník zjistil několik pro laického řidiče problematických bodů (viz infoblok dole).

Jak firma Sudop Praha nebo projekční kancelář Optima Vysoké Mýto, jež dělaly přípravnou dokumentaci, tak i Ředitelství silnic a dálnic ale na výtky reagují dvěma způsoby.  Odvolávají se na to, že vše odpovídá technickým normám, nebo že kritizované prvky projektoval někdo jiný a „my nic, my zahradníkem". Případně že byly jen kolečkem v mašinérii.

Třeba Sudop tvrdí, že už zpracovával vyšší stupně projektové dokumentace, kdy se nešlo odchýlit od základního výkresu.

„Vývoj projektové dokumentace před tím, než jsme se k dokumentaci pro stavební povolení dostali my, bohužel neumíme. Dokumentaci pro územní rozhodnutí zpracovávala firma Optima Vysoké Mýto," odkazuje Hana Staňková z vedení Sudopu.

To však jednatel Optimy Bohuslav Shejbal odmítá. „Naše firma vyhotovila pouze přípravnou dokumentaci, další projektové stupně už jiná firma."

A jak poznamenal šéf pardubického ŘSD Bohumil Vebr, dnes již je navíc pozdě bycha honit. Technické parametry obchvatu či jeho trasa podle něj neurčuje pouze investor nebo projektant, ale jde o dlouhý proces projednávání s mnoha účastníky.

„Stavba obchvatu, tak jak je postavena, splnila podmínky pro všechna rozhodnutí. Pokud má kdokoli podobné připomínky, bylo by dobré je uplatnit zejména v průběhu procesu vydávání územního rozhodnutí, popř. stavebního povolení," uzavřel Vebr.

Vady obchvatu
1) Chybějící přímý výjezd z obchvatu od Pardubic do Chrudimě, který je nejfrekventovanější větví křižovatky. Místo toho auta musí podjet viadukt, obloukem 180 stupňů se vrátit na nadjezd a překřížit frekventovanou a širokou státovku I/17 na Vys. Mýto.

2) Ještě nebezpečnější je paralelní napojení silnice od Třech Bubnů, a to i kvůli  chybějícím připojovacím a odbočovacím pruhům, ostrému lomu odbočky a nevhodným výškovým poměrům napojení.

3) Napojení silnice do Ostřešan na křižovatce Chrudim-sever v ostrém nájezdu na obchvat, kde není dobrý rozhled.

4) Nejasné dopravní značení na této křižovatce. Na obchvatu chybí např. směrový ukazatel na Ostřešany a „zadem" do Pardubic. Staly se tu už dvě nehody, když se řidiči otáčeli po špatném odbočení.

5) Nepříjemný je táhlý dvoukilometrový oblouk obchvatu mezi oběma křižovatkami, který navzdory přerušované čáře neumožňuje v terénním zářezu kvůli špatnému rozhledu bezpečné předjíždění. Proč nebyly zvoleny dvě ostřejší zatáčky a mezi nimi rovinka?