„Třeba na Vltavě dělá zvýšená hladina začátečníkům problémy," uvedl jednatel Vodácké školy záchrany Petr Ptáček. Například Vltava je sjízdná už z Lenory, i když v těchto místech platí omezení šumavské chráněné oblasti.

Příznivá hladina řek tak láká spoustu návštěvníků a na některých místech to vypadá jako na dálnici. „Na turisticky nejnavštěvovanějších řekách to je mazec, ale jsou i řeky, které jsou sice také navštěvované, ale není to tak strašné. Například Orlice, Jizera nebo Morava," doplnil zkušený vodák.

Za posledních dvacet třicet let se přitom vodní turistika změnila k nepoznání. Dříve to bylo spíše o trampingu, dnes na vodu vyrážejí masy. „Rozmach vodáctví je až extrémní hlavně na Vltavě. Mohou za to plastové lodě, které toho lidem dovolí hodně. Nemusejí umět číst vodu nebo pádlovat. Lidé se spíš nechávají unášet proudem," vysvětlil Ptáček.

Vyhnout se davům lze i výběrem termínu. Třeba skalní vodáci vyrážejí ještě před začátkem léta. „V tu dobu jsou řeky prakticky prázdné. Přitom jezdíme Vltavu," svěřil se zkušený vodák Jiří Fořt.

Odborníci ale varují před jízdou pod vlivem alkoholu. Některé organizace spojené s vodáctvím zahájily kampaň Voda nebo alkohol. Kvůli alkoholu byla nedávno dokonce zrušena vodácká akce na Chrudimce. Majitel jezu si totiž stěžoval na neukázněnost a podnapilost z minulých ročníků.

Alkohol v krvi českých vodáků měl dokonce dopad na tento sport ve Švýcarsku. „Napsali nám (švýcarští vodáci), že ve Švýcarsku se již nesmí raftovat, a to ani nekomerčně bez licencovaného průvodce v důsledku utonutí tří českých vodáků na švýcarské řece Landquart. U nich byl předběžně zjištěn alkohol v krvi," upřesnil Libor Peška z raftové sekce Svazu vodáků ČR.

Kam na vodu?