Situaci minulý týden vystihl místopředseda Senátu Jiří Šesták (TOP 09/STAN) pomocí příběhu učitele dějepisu a společenských věd z Gymnázia v Třeboni. „Je to jeden z nejlepších pedagogů v regionu, ale po 15 letech praxe a 22 tisících čistého už dál nemůže a po prázdninách začíná učit ve Stuttgartu. České lékaře mohou částečně nahradit doktoři z Ukrajiny, Moldávie nebo Rumunska, ale dějepisáře nenahradí nikdo."

Ministři Marcel Chládek a Kateřina Valachová (oba ČSSD) dělali pro zlepšení materiálních podmínek kantorů víc než jejich předchůdci. Rozpočtová kapitola resortu školství se během jejich úřadování zvýšila o 18 miliard korun a nyní dosáhla nejvyššího objemu v polistopadové historii. Ačkoli vzdělávání přestalo být opomíjeným tématem, uvnitř kantorské komunity vládne blbá nálada. „Učitelů je třeba na severu Čech dost, ale ti do Prahy nepůjdou, jelikož při nástupním platu 18 tisíc korun a při zdejších životních nákladech by byli o hladu. Je to smutné. Měli bychom snižovat počet dětí ve třídách, ale není, kdo by se před tabuli postavil," přemítá dlouholetá zástupkyně ředitele ZŠ Mezi Školami v Praze 5 Marta Šefčíková.

Fakt, že ministerstvo školství patří mezi legislativní premianty, paradoxně patří k důvodům učitelské skepse. Valící se nové předpisy totiž odnášejí právě lidé v terénu. Ministryně Valachová prosadila změnu financování regionálního školství, kdy se už nebudou posílat peníze na žáka, ale na učitele. Parlament schválil i novelu školského zákona, která od letošního září zavádí povinný poslední rok předškolního vzdělání a postupně do roku 2022 garantuje přednostní přijímání dětí čtyřletých, tříletých a dvouletých ve spádových oblastech.

Letos v dubnu se poprvé konaly plošné přijímací zkoušky z češtiny a matematiky na střední školy ukončené maturitou. Teprve čas ukáže, nakolik půjde o prospěšný motivační zásah do výuky na druhém stupni ZŠ a nakolik o příklon k drilování na testy. Prošel i návrh na zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky na většině středoškolských oborů, a to od roku 2021/22. Ani v tomto bodě se odborníci neshodují, jde-li o správný krok směrem k většímu zájmu o technické a přírodovědné obory.

Velké vášně budí zavádění kariérního řádu, který má přinést profesní podporu začínajícím učitelům a jistotu ocenění těm, kteří úspěšně projdou všemi atestačními stupni. Obavy z přílišného administrativního zatížení, centralizace školení a snaha o radikálnější zvýšení příplatků za třídnictví nakonec v Senátu převážily. Zákon se vrací do sněmovny, Valachová by ráda byla u toho, byť jako ministryně v demisi. Rezignovala kvůli dotacím na sport. Jejich přidělování za exministra Chládka kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. Valachová se snažila věci napravit, ale svoji náměstkyni pro sport Simonu Kratochvílovou neuhlídala. Ta skončila spolu s předsedou FAČR Miroslavem Peltou ve vazbě. Na zbývajících pět měsíců má Valachovou nahradit její náměstek Stanislav Štech.

Splněno na 95%

Podtrženo, sečteno: Ve vzdělávací politice vláda splnila programové prohlášení na 95 procent. K plnému bodovému zisku jí zbývá kariérní řád, jenž se vrací do sněmovny.

Vážení čtenáři. Na sklonku funkčního období nynější vlády pro vás Deník připravil seriál 17 volebních auditů, které se zaměří na vybrané body z programu kabinetu Bohuslava Sobotky. Co se vládě povedlo a kde naopak v uplynulých čtyřech letech selhávala? Připravili jsme pro vás shrnutí hlavních změn na celostátní úrovni, pohled z regionu a k tomu Panel Deníku, názory regionálních osobností, které okomentují jednotlivá témata. Volební audit vám přinášíme na stránkách Deníku vždy ve čtvrtek. Dnes jsme se zaměřili na platy učitelů a změny, které by v této souvislosti nastaly se zavedením kariérního řádu.

Index Deníku pohledem republiky
Stačí dosavadní zvýšení učitelských platů a navržený kariérní řád ke zvýšení prestiže učitelské profese?
15%
Peníze, peníze a zase peníze. Kolem nich se v resortu, který čtyři roky spravují ministři z ČSSD, točilo skoro všechno. Tarifní složka učitelských platů vzrostla o 14 procent, mírně se zvýšil objem prostředků na odměny. Příplatky za třídnictví se pohybují kolem 300 korun, za přesčasovou hodinu je to 25 korun, za vedení 580 korun. Průměrný hrubý plat pedagogických včetně řídících pracovníků činil loni 28 416 korun. Není divu, že ze škol prchají i dlouholetí kantoři, kteří své povolání mají rádi. Dramatickou změnu do vzdělávacího systému mají v příštích letech přinést tři legislativní počiny – rozpočtově zaručený růst platů až na 130 procent průměrné mzdy, změna financování regionálního školství a kariérní řád.

Podle 85 procent panelistů Deníku z celé ČR je podpora učitelů nedostatečná a ani viditelný platový růst nepomáhá stabilizaci kantorského stavu a jeho prestiži. Opak si myslí pouze 15 % osobností. Odpovídalo 741 lidí.