Uvést do života novou zonaci nejstaršího českého národního parku, který si letos připomene 55 let existence. To je zásadní úkol, s nímž převzal vedení Správy KRNAP jeho nový ředitel Robin Böhnisch.

Má k němu blízko lidsky i profesně. Pochází z podkrkonošských Mladých Buků, studoval biologii a ve sněmovně působil osm let jako místopředseda a čtyři roky jako předseda výboru pro životní prostředí. Dva roky pracoval na novele zákona o ochraně přírody a krajiny, která se bytostně týká národních parků. „Uvádět novelu v život je zajímavá výzva,“ říká Robin Böhnisch.

„V okamžiku, kdy bude existovat vyhláška, bychom měli postupně naplňovat dikci zákona. Říká, že příroda bez zásahu člověka by měla postupně převládnout na většině území národního parku. V případě KRNAP začneme v druhé zóně, která se nově bude jmenovat zóna přírodě blízká. Skončíme tam postupně například s těžbou dřeva. Případné zásahy tam budou vedeny snahou podpořit přirozenou obnovu a prostorovou a věkovou rozrůzněnost,“ upozorňuje. „Kvůli novému systému zonace v národním parku bude nutná řada jednání se zástupci místních samospráv a podnikateli na horách,“ uvědomuje si.

„Nejsem podezíravý ke starostům, že by měli plány, kterými by chtěli škodit přírodě. Stejně tak si myslím, že i většina provozovatelů skiareálů je rozumná a vnímá, že někam už se prostě zajít nedá,“ dodává. Přiznává, že výstavba nových lyžařských tratí nebude příliš reálná. „Krkonoše nevyrostou přes noc o tisíc metrů do alpských výšek. Kapacita hor je na hraně. S expertní skupinou, kterou vytvořil můj předchůdce Jan Hřebačka a posuzuje jednotlivé záměry podle toho, jakou část přírody by zasáhly, budeme řešit spíše propojení některých ploch než budování nových areálů,“ dává najevo svůj postoj.

KRNAP SE MŮŽE POTKAT S JIZERKAMI

Nový šéf uvažuje, že by protáhl národní park až k Jizerským horám. Toto téma figurovalo i v jeho koncepci ve výběrovém řízení na post ředitele. „Intenzivně jsme se o tom bavili u výběrové komise,“ přiznává. „Téma případného rozšíření na Jizerské hory je dlouho diskutované. Není to žádná novinka ani pro Liberecký kraj, obce v daném území, ani pro CHKO Jizerské hory, se kterou KRNAP dlouhodobě spolupracuje. V první etapě by se jednalo o nejvyšší hřebenové polohy, které jsou do určité míry Krkonoším podobné a dá se tam rovněž vyhlásit bezzásahové území. Je to téma na další roky, ale živé, které budeme dál rozvíjet,“ ujišťuje Robin Böhnisch. „Není to jen na nás jako správcích parku, muselo by to být politické rozhodnutí. Je skutečně možné, že takovou debatu v nejbližších letech povedeme,“ doplňuje.

UVAŽUJÍ O VSTUPNÉM NA NĚKTERÁ MÍSTA

Nový ředitel nevylučuje ani zavedení poplatků za vstup do národního parku, podobně jako v polském Krkonošském národním parku (šest zlotých, což je necelých čtyřicet korun) a v dalších světových parcích. Byť je to v Krkonoších zatím hudba vzdálené budoucnosti. „V nejbližší době však nic takového neplánujeme. V úvahu to přichází v dlouhodobém horizontu a jenom na vybraných místech, například na trase Obří důl - Sněžka,“ upřesňuje Böhnisch.

S týmem pracovníků Správy KRNAP, u nichž oceňuje vysokou odbornost, chystá na letošní rok kampaň, směřující ke změně chování návštěvníků hor. Bude zaměřená na to, aby neodhazovali odpadky do přírody. Každý rok jich tam posbírají tuny. Letos začne také víceletá proměna centrálního muzea KRNAP ve Vrchlabí v Návštěvnické centrum s rekordním počtem 29 expozičních místností.