Za svého života se však velkého vděku od místních nedočkal. V Okresním městě a jeho pokračování čerpal ze vzpomínek na Rychnov svého mládí. Čtenářům podal úsměvný pohled na kolorit života maloměsta. Podařilo se mu ho i s jeho protagonisty vykreslit tak věrně, že se v postavách knihy dotyční poznali a Poláček byl obviněn z nactiutrhačství a dlouhá léta se prý v Rychnově nesměl ukázat.

Zmizely gymnázium i chudobinec

Mnohá místa z Poláčkova mládí zmizela v nenávratnu. Staré gymnázium, z něhož byl vyloučen, vyhořelo, jeho rodný dům zbourali sovětští vojáci a nestojí ani dům jeho kamaráda, který popisuje v románu Bylo nás pět: "Do školy chodím každý den kolem jednopatrového domu, na kterém je štít s nápisem Martin Bejval. A pod tím jest tiskacím písmem napsáno: Povoznictví a obchod uhlím. Ten nápis je modře a červeně vymalovaný a po obou stranách jsou zkřížená kladívka, což se mi velice líbí. Ale ještě více se mně líbí koňská hlava, co je přidělaná mezi dvěma okny v prvním patře. Když jsem byl malý, tak se mně ta hlava nic, ale docela nic nelíbila, jelikož jsem se jí bál. Ona má porád otevřenou hubu a cení zuby."

Na místě domu vyrostla pětiposchoďová budova policie. Zachoval se však alespoň historický snímek. "Ani na té stařičké fotografii už koňská hlava nebyla a ani na tom domě nebylo jméno Martin Bejval, ale JOSEF LöWY a nápis HLAVNÍ SKLAD UHLÍ se skříženými kladívky po stranách. Ta koňská hlava pak léta letoucí byla v prvním poschodí na dvoře, kde sídlily kdysi Pozemní stavby na křižovatce ulic Zborovská a Javornická. Nu a tam jsem si ji vyfotil, kde teď stojí moderní rohový dům," vysvětluje autor Kněženskorychnovského průvodce Josef Krám.

I chudobinec, domov Pepka Zilvara z románu Bylo nás pět, vzal čas. Nahradily ho rodinné domky.

"Na samém okraji města, uprostřed nahnilých chatrčí s rozčepýřenými střechami, stál obecní chudobinec. Byl vystavěn z odkazu místního dobrodince, který obezřele rozmnožoval své statky a cítě, že se blíží konec jeho života, chtěl si dobrým skutkem podmaniti Boha. Z jeho jmění vyrostla kamenná, zeleně omítnutá budova v podobě pevnosti. Její zdivo bylo zakončeno zubatým cimbuřím a v průčelí nesla ve švabachovém písmě nápis: Chudobinec Pivodův. Budova byla vystavěna v sedmdesátých letech minulého století a odpuzovala každého svým odmítavým, sveřepým vzhledem," píše Karel Poláček v Okresním městě.

Stojí koloniál, škola i Chaloupky Ješíňáků

Některé stopy po životě Karla Poláčka tu však přece jen zůstaly. Třeba "Bajzův" koloniál, tedy koloniál a dům Poláčkova otce na Starém náměstí. V rohovém domě dnes sídlí banka a vchází se do ní vchodem na tomtéž místě, jako byly dveře bývalého obchodu. Na Poláčkově, dříve Novém náměstí můžete přivřít oči a představit si cirkus, který sem za velké slávy přijel a do nějž se tak Petr Bajza těšil (viz Bylo nás pět). Nedaleko odsud pod zámkem pak stále najdete budovu školy, do jejíž lavic budoucí slavný spisovatel jako malý žáček usedal. Dochovala se i jedinečná ulice V Chaloupkách, kde bydleli zrzaví a pihovatí Ješiňáci, a zatoulat se můžete také na území Habrováků, podle Péti Bajzy největších nepřátel a nejhorších sprosťáků, kteří nosili do školy plné kapsy kamenů.

Těch "Poláčkových" míst určitě najdete v Rychnově víc, stačí se začíst do jeho knížek a trochu zapátrat.