Poměrně široká chodba s výklenky ve stěnách a dřevěnou podlahou, která se po několika metrech zvedá, na jejím konci jsou zamčené dveře, vedou do zámeckého kostela Nanebevzetí panny Marie. Do těchto prostor se běžný návštěvník doposud jen tak nedostal. Jen při výjimečných příležitostech a mnozí mimorychnovští o existenci spojovací chodby skrytou za zdí mezi rychnovským zámkem a kostelem nemají ani tušení. Staletí se otiskla nejen vrásčité tváře velkého chrámu, ale i do stěn chodby, jejíž stěny nahlodala. Obě stavby brzy projdou omlazovací kůrou za přibližně 40 milionů korun.

"Byl už vybrán uchazeč na stavební práce. V nejbližší době by mělo dojít k podpisu smlouvy," prozrazuje kastelánka rychnovského zámku Zdeňka Dokoupilová.

Chodba bude součástí prohlídkové trasy

Práce na spojovací chodbě a chrámu budou zahrnovat opravy střech, krovů, zajištění statiky, opravu vnějších omítek, zemní práce, aby byla odvedena dešťovka. Opravovat se budou i okna, doplňovat vitráže, které bude třeba ze severozápadní strany ochránit pletivem. Uvnitř je nutné dát do pořádku zakristie, ambitovou chodbu, kde je prochozená podlaha, nahradí ji nová a bude se dělat také elektřina.

"Až budou opravy dokončeny, což vychází na srpen roku 2022, spojovací chodba se stane součástí prohlídkové trasy pro návštěvníky zámeckého kostela. Už do něj nebudou chodit Kolowratskou ulicí jako doposud, ale půjdou takzvanou Panskou chodbou. Přitom projdou i nově vybudovaným depozitářem, kde budou čekat na opravy, ať už malby, grafika či nábytek," říká kastelánka.

Do srpna roku 2022 by se mělo podařit postavit i litinový plot u zámeckého kostela. Ten původní vzal za své spolu se stromem při nedávném řádění vichřice Julia.

Neotřelé výhledy ze zámecké terasy

V letošním roce tak zůstane pro veřejnost otevřen pouze zámek se zvonicí. Ale i tady návštěvníkům představí novinky. Kochat se budou moci například dosud neznámými výhledy ze zrekonstruované zámecké terasy.

"Byla tam jen zelená placka trávy a uprostřed kašna. Lidé ani nevěděli, že tam nějaká terasa je. Podařilo se mi najít v archivu a na starých fotografiích, jak vypadala. Měnila se, měla anglický styl i francouzský. Současnou podobu jsme podřídili jejímu využití. Bude volně přístupná. Počítáme, že by se tu konaly koncerty, svatby. Je to příjemné místo, kde můžete posedět a vychutnat si pohled do kraje," říká Zdeňka Dokoupilová.

A nejen tyto pohledy návštěvníky okouzlí. Velkou proměnou prošel díky nákladné rekonstrukci za 40 milionů korun samotný zámek. "Máme nové všechny střechy, přes 40 kilometrů střešních latí, jsou opravené napadené části krovů, na čelní straně a prvním nádvoří je nová fasáda," vypočítává některé z novinek kastelánka.

Upozorňuje pak na kamenné portálky kolem oken na čelní straně, které na čelní straně předtím kryla bílá barva.

Do barevného hávu, který ladí s průčelím zámku, se "odělo" také dříve bílé první nádvoří. To navíc získalo novou dlažbu a zrestaurována tady byla kovová brána, která se vrátila ke zlacenému zdobení.

"Proměnou prošel i parter před zámkem, kam se vrátil původní plot a okrášlí ho květiny v předzahrádkách, s nimiž se počítalo už ve starých plánech. Jen rostliny budou jiné, odolnější vůči suchu. Prostor je nyní přehlednější a návštěvníci si snad už nebudou plést vstup na třetí nádvoří s hlavním vchodem do zámku. Zahradníci také připomínají původní cestu do zámku na jaře tím, že na ní v pásu trávníku jsou vysazeny květiny jako meduňky a modřence," uvádí dále Zdeňka Dokoupilová.

Zajímavosti ze zámku

Sala terrena navazující na obřadní síň a venkovní terasu byla dlouhá léta zazděná a skryta očím návštěvníkům. Při opravách zámku byl vybourán původní vchod a byl odhalen poklad, který zůstával staletí ukrytý pod vrstvami výmalby, a to na stěnách i na stropě. Na stropě se ukrývaly výjevy žen s růžičkami a dětí nesoucích klasy, košíky s ovocem, květinami. Malba je podle odhadu restaurátorů z doby 1730, 1740. Stěny zdobí romantické výjevy krajiny s mlýnem, antickými památkami, ruinami. Práce na stropu ještě neskončily, po dokončení se rozhodne zda a při jakých příležitostech by do prostoru mohla nahlédnout i veřejnost.

"Pro sala terrenu je typické, že má vždy tři vstupy, v horkém počasí se tam třeba podávala odpolední svačina. Máme tady na fotografii i paní Kolowratovou, která si tam k bambusovému stolečku chodila číst," ukazuje malý historický snímek v kovovém rámečku kastelánka.

První zásadní opravu prodělal rychnovský zámek ještě před druhou světovou válkou asi do roku 1939. "Sídlo bylo v Černíkovicích a tady byla pouze správa statků, lesů a podobně. Zdeněk Kolowrat se chtěl z Černíkovic vrátit do Rychnova, proto chtěl dát celou "chalupu" do pořádku. Zbývalo mu dokončit jen fasádu ze severní strany, ale to už nedotáhl. Zámek přešel do nucené správy a Zdeněk Kolowrat v roce 1941 zemřel. Investoval ve 30. letech do roku 1939 do zámku 2 miliony korun. Byly to tehdy strašné peníze. Pro srovnání, pastvinská přehrada stála se vším všudy 11 milionů korun," připomíná Zdeňka Dokoupilová.

Později za dob socialismu byla upravena čelní strana. Když se majetek vrátil Kolowratům, Kryštof Kolowrat začal zámek postupně opravovat, nechal udělat fasády na třetím a na druhém nádvoří. Údržba střech byla ale jen základní.