Mírné zimy s nebývalým nedostatkem sněhu můžou za to, že v posledních čtyřech let výrazně poklesly hladiny podzemních vod a vydatnost pramenů.
Ani se na to netřeba ptát hydrologů, každý vesničan s vlastní studnou s tím má osobní zkušenost. „Nikdy jsme neměli problém s vodou, ani mí rodiče. Až v poslednich třech letech," řekl Karel Mlynář z vesnice u Chlumce nad Cidlinou.
Právě východní Čechy jsou na tom podle hydrologů z celého Česka nejhůř, v našem regionu se totiž na tom vedle nedostatku sněhu i na horách podepsalo také podprůměrné množství srážek i v ostatních ročních obdobích. Dokládá to i mapa vydatnosti pramenů, podle které se extrémní pokles hladiny pozemních vod netýká jen jihovýchodní části Pardubického kraje – tedy oblasti Vysočiny – a naopak z východních Čech zasahuje hluboko do Středočeského kraje.
„Vůbec nejhůř je na tom oblast tzv. Urbanické brázdy, tedy podél staré cesty z Hradce na Prahu," uvedl Zdeněk Šiftař z hradecké pobočky České hydrometeorologického ústavu.
Jedna zima vodu neudělá…
Východní Čechy - První „normální" zima s dostatkem sněhu přišla až letos, takže po postupném tání posledních týdnů stav vody v mělkých vrtech - tedy například studních - stoupá. Vyhráno ale rozhodně není. „Pokud nepřijde srážkový nadprůměr, půjde stav opět dolů," uvedl Alexandr Zajcev z Českého hydrometeorologického ústavu. Dostatek sněhu se letos totiž opět týkal jen horských oblastí, v nížinách dlouho nevydržel a velmi rychle odtál. Nízké stavy podzemních vod se dají očekávat i letos, deficit po čtyřech suchých letech je výrazný a jedna „lepší" zima ho nestáhne. „Bylo by třeba, aby sníh ležel ve velké vrstvě - například dvou metrů - i v nížinách. A odtával velmi pomalu, aby z krajiny voda 'neutekla' do řek a vsákla se do podloží," popisuje Zajcev. Rozdíly ve vydatnosti podzemních pramenů navíc mohou být velmi výrazné i mezi sousedními regiony.
