Především: vymýšlejí prý dávno vymyšlené; školy si už dnes  mohou posunout začátek vyučování, stejně jako nemusí dávat známky, ale nahradit je slovním hodnocením.  Uzákoňovat to povinně je však nesmysl. Proti je zejména většina rodičů. Znamenalo by to nejen nutnost překopání jízdních řádů autobusů, ale donutit i zaměstnavatele začínat pracovní dobu o hodinu déle.

A za druhé: české školství má mnohem větší problémy, než tyto zástupné výkřiky do tmy, nebo populistické a nepromyšlené výmysly, jak je vedle vládních politiků označil Jaroslav Jirásko z Lázní Bělohrad, člen vedení Asociace ředitelů základních škol.

„Jsou to výstřely kohosi, kdo neví, jaké jsou skutečné problémy školství. V posunutí začátku vyučování se ČSSD inspirovala severskými zeměmi, jenže už neřekla, že děti by ve škole seděly o to déle. Stejně tak i další návrhy školy mohou aplikovat už nyní a není důvod je nařizovat všem zákonem," uvedl Jirásko. Takové je podle něj i stanovisko celé asociace.

„Třeba mě osobně by začátek vyučování až v devět vyhovoval, dojíždím zdaleka. Ale jsem jediná, u rodičů dětí jsem se nesetkala s jediným kladným ohlasem na takovou změnu," uvedla ředitelka Základní a mateřské školy v Jetřichově na Náchodsku Marie Hanzlíková.

Slovní hodnocení místo známek se jí však částečně líbí. „U problémových dětí pětiznámková stupnice prostě nestačí, je třeba zohledňovat další faktory, sami jsme na tento systém najeli. Ale nevím, proč to uplatňovat direktivně všude," dodala.

Velké množství reakcí – téměř výlučně negativních – vzbudily návrhy ČSSD také u respondentů v anketě Deníku.

„Žil jsem s dětmi ve Velké Británii tři roky a tam je začátek vyučování v devět standard. Moc se mi to líbilo. Jenže tam většina firem začíná pracovat také od devíti, na rozdíl od Česka," shrnul argumenty Jan Němec z Pardubic.

„Škola od devíti by navíc zvyšovala zátěž na mateřské školy, které jsou přeplněné. Rovněž známky bych ponechal, jen bych přidal navíc jejich slovní hodnocení," přisvědčil rodič malých dětí a zároveň učitel Zdeněk Kubát ze Svitav. Podobný postoj tlumočilo dalších patnáct čtenářů Deníku.

„My máme školu od půl deváté. Nemyslím, že to je dobře nebo špatně – prostě to tak v našem případě vyhovovalo většině a mělo by to zůstat na rozhodnutí každé školy. A co se týká slovního hodnocení, sama jsem všemi deseti pro, ale to neprojde přes odpor rodičů," uvedla Jana Hrázká, která vyučuje v alternativní Základní škole Na rovině v Lázních Bohdaneč.

ČSSD rovněž navrhla odložení povinné školní docházky až do sedmi let věku dítěte. I to  lze ale individuálně praktikovat už nyní. Snaha o uzákonění takové změny se nesetkala s kladnými ohlasy.

Lidé odmítli všechny navrhované změny

Východní Čechy – Drtivý nesouhlas školským návrhům dala veřejnost najevo i v průzkumu agentury Sanep. „Konzervativní Češi zůstávají nakloněni stávajícím pořádkům. Větší šanci by mělo jen zavedení slovního hodnocení na prvním stupni základních škol, jež podporuje 34 procent respondentů," uvedl Oldřich Zajíc z agentury Sanep.

Rozpolcena je však veřejnost v otázce  jednotných školních uniforem: poměr pro/proti je zhruba 4:6 a jen minimum lidí na to nemá jasný názor. Naopak jednoznačně respondenti odmítli posunutí začátku vyučování na 9. hodinu, jak by podle jiného loňského průzkumu chtěli samotní školáci. „Některé děti vstávají už v půl šesté ráno, aby stihly vyučování. Ve škole pak jsou ospalé," tvrdí stínový ministr školství za ČSSD Marcel Chládek, který s návrhem přišel. Odvolal se na psychology, podle nichž se děti ve škole nejvíc soustředí mezi 10. a 11. dopoledne. „Moje děti by se tak ale ze školy vrátily místo ve čtyři v pět, nestíhaly by koníčky ani přípravu do školy," namítá Věra Ohlídalová z Hradce Králové. Tento argument podporují i ředitelé škol.

Návrhy ČSSD na reformu školství

senátor a stínový ministr školství Marcel Chládek chce, aby:
- byl poslední rok v mateřské škole povinný a plně hrazený státem;
- byl nástup dětí do 1. třídy základní školy od 7 let;
- bylo zavedeno pracovní a technické vyučování od 1. třídy ZŠ;
- začátek vyučování od 9. hodiny.

ČSSD je naopak proti:
- plošnému rušení praktických škol;
- domácímu vyučování na druhém stupni ZŠ.

Problémy podle ředitelů

- nedostatečná profesní příprava učitelů a nízká kvalita absolventů z vysokých škol;
- chybějící kariérní řád učitelů, učitelé by měli být motivováni k celoživotnímu vzdělávání;
- nedostatečné platové ohodnocení  kantorů;
- kritický nedostatek peněz na školní pomůcky, řadě škol už vloni vypomáhali nákupem materiálu zřizovatelé (obce a města);
- z výše zmíněných bodů a z celkového podfinancování vyplývající zhoršující se výsledky žáků a klesající úroveň českého školství.