Nejdřív ředitele škol vystrašil se svými reformami ministr Josef Dobeš, korunu všem hrozbám pro vesnické školy pak nasadil se svými škrty ministr financí  Miroslav Kalousek

Pokud budou oba černé scénáře naplněny, bez práce by se za dva roky mohl ocitnout každý osmý učitel, celorepublikově v součtu 17 tisíc kantorů. Zavřeny by byly desítky škol. U základních by to nejvíc odnesly vesnické školy s oběma stupni, které už dnes bojují s malou naplněností a mají ve třídách jen kolem 15 žáků.

Dobeš sice v reformě sliboval, že dojde pouze k reorganizaci škol a ty o žádné peníze nepřijdou, podle Kalouskových škrtů však mají přijít o 19 miliard korun.

„Mám pocit, že ministr Kalousek se asi musel pomátnout na rozumu. Seškrtat totiž tolik kantorských míst, to by znamenalo rušit školy, a to si skutečně nedovedu představit. To skutečně chceme jen mamutí školy ve městech a ty vesnické zavezou hnojem?“ kroutí nechápavě hlavou ředitel Základní školy v Krouně na Chrudimsku Josef Kyncl.

Nejlepší  ministr

Pikantní však je, že naopak ministra Dobeše ředitel Kyncl chválí. „Přestože ne se všemi názory ministra souhlasím, z hlediska financování je to jeden z nejlepších ministrů školství za posledních dvacet let. Dokázal školství ochránit od razantních škrtů na ostatních frontách,“ dodal Kyncl.

I kdyby škole se 180 žáky hrozily kvůli reformě finanční potíže, obec  ji za žádnou cenu nehodlá pustit. Děti z druhého stupně by totiž musely dojíždět deset kilometrů do Skutče či do Hlinska.

Ještě hůř je na tom Základní škola v Brandýse nad Orlicí, ze které žáci odcházejí na víceletá gymnázia, nebo ve Vysokém Veselí na Jičínsku. Na jednu třídu tady v průměru vychází jen zhruba 14 dětí a ředitelka uvažuje, že sloučí dvě třídy na prvním stupni.

Jenže ani to nebude stačit na požadovaných 21 dětí ve třídě, už dnes radnice musím chybějící počet žáků doplácet každý rok čtvrt milionem korun. Pokud by musel být uzavřen druhý stupeň, mnohé děti by dojížděly až do 17 kilometrů vzdáleného Jičína, jenž je spádový pro jejich rodiče.

„Nepovažuji reformu za nejšťastnější. Uzavření druhého stupně by navíc znamenalo, že další čtyři roky by následoval i odliv dětí z prvního stupně, v delším časovém horizontu by to byla pohroma pro celé městečko,“ uvedla ředitelka školy Eliška Hvězdová.

Jako neuvážené označil úmysly vlády i ředitel podobně ohrožené školy, v Cerekvici nad Loučnou na Svitavsku, Pavel Tupec. „Není to správná cesta. Pětadvacet nebo třicet žáků na třídu je moc. Před sto lety to šlo, ale to byly jiné podmínky. Se zrušením školy by skončila i vesnice jako taková. Kam by se poděl zdejší občanský život? Kdo by si stavěl ve vesnici, kde není ani škola, dům? Rozumím tomu, že počet dětí klesá, ale skutečně nevím, jestli je tou správnou cestou selektivní podpora pouze malotřídek,“ řekl ředitel.

Škrtejte na středních

Malotřídky jsou totiž v okolí hned dvě, jejich žáci by však podle Tupce klidně mohli dojíždět do některé z větších škol.

Ředitel krounské „základky“ Kyncl se zase domnívá, že prostor pro redukce a úspory je spíše u středních škol. „Na středních školách je pro úsporu zaměstnanců velká rezerva. Podívejte se na převis volných míst ke studiu, na řadě středních škol se pohybuje v desítkách procent,“ dodal Josef Kyncl.

Dobeš: Vesnické školy nelikvidujeme

Východní Čechy/Praha – Ministerstvo školství odmítá, že reforma zlikviduje menší, tedy hlavně vesnické školy. „Uvědomujeme si důležitost malotřídních škol pro zachování aktivního života v menších obcích. Plánujeme proto podpořit fungování prvního stupně tím, že v těchto školách bude optimální počet žáků na třídu nižší než v běžných školách,“ slibují ministerští úředníci. A malotřídky na tom prý mají být ještě lépe než dnes. „Podle návrhu by měly bez problémů fungovat už při počtu pěti žáků ve třídě,“ tvrdí ministerstvo na svém webu.

Co se ovšem týká druhého stupně základních škol, zde už ministerstvo přiznává, že budou platit standardní pravidla. „V případě, že zřizovatel nebude mít dostatek financí na zachování plně organizované školy (tzn. obou stupňů) a dojde – třeba jen dočasnému – zániku druhého stupně, podpoříme zřizovatele při zajištění adekvátní dopravní obslužnosti.“

Tomu se však šéfka hradeckých krajských školských odborů Růžena Rýglová vysmála. „Příspěvky na dopravu? Co je to za nesmysl? A bláhová je rovněž domněnka, že se může podařit obnovit jednou zavřenou školu,“ míní Rýglová. Zkušenosti z obcí, kde byla v minulosti škola zrušena, jí skutečně dávají za pravdu.

Ministerstvo tvrdí, že chce narovnat podmínky mezi školami  a zefektivnit jejich financování. Kvůli tomu bude zrušena většina dnešních normativů, ty si totiž kraje upravují podle svého a systém je tak prý nepřehledný. „Normativy se sloučí podle druhu školy. Školy, které učí podle stejného vzdělávacího programu, tak budou všude dostávat srovnatelný objem financí.  K normativu financování na 'hlavu jednoho žáka' přibude další parametr – optimální naplněnost třídy. Konkrétní optimální počty žáků ve třídách se budou lišit podle typu školy. V malotřídkách na prvním stupni to bude mnohem méně než například na běžné základní škole,“ vysvětluje ministr Josef Dobeš. Jiný má být i ideální počet žáků na gymnáziích a uměleckých školách.