Železniční doprava patřila donedávna mezi spolehlivou i v klimatické situaci, jaká panovala v pondělí ráno. To ale platilo v době, kdy byli v každé železniční stanici zaměstnanci, kteří řídili dopravu - výpravčí a výhybkáři. Vývoj jde ale kupředu a tak zaměstnance ve velkém nahrazuje technika. Stanice jsou řízeny dálkově a výhybkáře, kteří ručně čistí výhybky od sněhu nahradil elektrický ohřev výhybek. Dnes je v mnoha stanicích výpravčí sám a na dálkově řízených stanicích jako je Hronov, Nové Město nad Metují či Václavice není vůbec nikdo.

To, že za poslední tři roky nebyla žádná zima, možná trochu ukonejšilo vedení Správy železnic (SŽ), že vše funguje dobře. Ale první větší sněžení ukázalo, že moderní technologie není až tak dokonalá a v takovýchto situacích neumí nahradit zaměstnance.

„Ano chápu, že se doba mění a není možné žít jako před sto lety, ale pak musí být zajištěna spolehlivost železniční dopravy jinak,“ nepochybuje náchodský zastupitel a člen Dopravního výboru Královéhradeckého kraje Jiří Prokop, který se železniční dopravou dlouhodobě zabývá. „V takovýchto situacích elektrické ohřevy výhybek a podobné vymoženosti v nestačí a doprava pak kolabuje,“ dodává.

Řidiči při driftování shořelo auto.
VIDEO: Řidiči při driftování shořelo auto

Fungující model minulosti připomněl jeden z diskutujících na sociálních sítích. „Za mých mladých let na dráze v zimě drželi pro případ náhlého napadnutí sněhu domácí pohotovost tzv. sněhuláci. Pamatuji si to z toho důvodu, že kolikrát přijeli pro mého tátu, aby nastoupil do práce,“ vzpomíná na FB Správy železnic Absolvent SPŠŽ Česká Třebová Jiří Mahnig. „Jenže to na železnici existovala pouze jedna organizace ČSD a ne jako dnes, kdy jednomu patří koleje a dalšímu zase lokomotivy…,“ vidí problém v rozporcování železniční dopravy.

Přestože některé spoje byly o mnoho desítek minut opožděné, SŽ si stojí za svým, že sjízdnost kolejí v železničních stanicích Starkoč a Václavice, resp. v celé dotčené oblasti, byla zajištěna. „Ohřev výhybek byl plně funkční a omezení dopravy vzhledem k povětrnostním podmínkám minimální.

Dle podkladů pracovníků řízení provozu byla v uvedených stanicích v pondělí ráno maximální zpoždění vlaků do 15 minut,“ říká tiskový mluvčí SŽ Dušan Gavenda s tím, že na celkové výši zpoždění vlakových spojů se v případě extrémních projevů počasí nemusí podílet výhradně aktuální stav infrastruktury. „Mohou se do ní promítat také další organizační vlivy na straně dopravců,“ dodává. "Tentokrát ale dopravce (ČD) na vině nebyl. Zpoždění byly větší nad 20 minut a došlo i k rozvázání přípojů například právě ve Starkoči. Ale nejen tam - jedná se i o návazné přípoje vlak/bus. Veřejná doprava totiž není jen železniční," upřesňuje Prokop.

Český hydrometeorologický ústav vydává výstrahy dostatečně v předstihu, aby bylo možné s nimi počítat. Tedy i SŽ měla dostatek času se připravit podstatně lépe. „V těchto případech by měli všichni zaměstnanci správy tratí být v práci již minimálně od čtyř hodin ráno, a zajistit aby vše fungovalo a ne argumentovat extrémním počasím,“ má jasný názor Jiří Prokop.

Ilustrační foto.
Která stavba získá prestižní titul?

Správa železnic je přesvědčena, že udržení provozuschopnosti tratí v zimních podmínkách věnuje trvalou pozornost. „Tím spíše pak na tratích s dálkovým řízením. Bez elektrického ohřevu by při prachovém sněhu, nízkých teplotách a větru bylo udržení provozuschopnosti ručním čištěním výhybek významně dopravně komplikovanější,“ obhajuje mluvčí SŽ Dušan Gavenda nástup modernějších metod.

Má kraj nějaké možnosti penalizovat Správu železnic za nedodržování jízdního řádu z její viny? „Možnosti krajů jsou v tomto ohledu omezené,“ říká Dan Lechmann z tiskového oddělení KhK. „V rámci vyjednávání o nových desetiletých smlouvách na zajištění železniční dopravy však s jednotlivými dopravci jednáme o možnosti penalizací za zpoždění i z těch příčin, které nejsou primárně na straně dopravce. Ten pak může vymáhat náhradu po skutečném viníkovi zpoždění například právě po Správě železnic, pokud zpoždění zavinila,“ doplňuje Dan Lechmann.

Problémy nastávají ale i bez sněhu. „Ke stejné situaci dochází při vyhlášení výstrahy na silný vítr. V takových případech sice vlaky jedou, ale první ranní vlaky mají zpoždění 15 - 30 minut a v extrémních případech i hodinu. Ujeté přípoje v takových případech jsou bohužel naprostou realitou, kterou nikdo neřeší a proto tuto problematikou předložím na jednání Dopravního výboru kraje, kde se jí budeme věnovat,“ dodává Jiří Prokop.