Kliknutím zvětšíteDo největší studie podzemí v historii se zapojí analytickou činností geologický ústav Akademie věd ČR, vzorky budou zkoumat také odborníci v Polsku. Pětiletý projekt přinese vedle cenných poznatků o stáří jeskyní a klimatu před desítkami tisíc let také možnost, aby se do největší, Albeřické, zájemci podívali prostřednictvím virtuální reality. Bude totiž naskenovaná v aktivním 3D modelu.
"Je to největší jeskyně v národním parku, která nebude nikdy veřejnosti zpřístupněná, protože by došlo k jejímu zničení. Lidé tak získají výjimečnou příležitost prohlédnout si jí," upozorňuje Radko Tásler, předseda České speleologické společnosti Albeřice.
"Vedle zmapování jeskyní si slibujeme od projektu také zpřesnění informací o geologickém vývoji a podzemí Krkonoš," vysvětluje hlavní cíl historicky největšího průzkumu krkonošských jeskyní Václav Jansa, náměstek ředitele Správy KRNAP, vedoucí odboru péče o národní park a garant pětiletého projektu bádání v podzemí. "Věřím, že zjistíme nové informace, například při výzkumu jeskynních sedimentů, které se ještě nikdy v Krkonoších neprováděly," dodává. "Už teď jsme v jedné malinké jeskyni objevili geologické prvky, které nejsou v Krkonoších úplně běžné," naznačuje Tásler.
Tajemství podzemí
"Na základě rozboru krápníků bychom se měli dozvědět, jak jsou jeskyně staré, a jaké klima bylo v těchto místech před deseti či padesáti tisíci lety. To dodnes vůbec nevíme, nikdo ještě takto nebádal. Budeme zjišťovat, jak jeskyně reagují na počasí v dnešní době," upřesňuje speleolog.
Výzkum poslouží rovněž k zjištění základních poznatků o jeskyních a jejich přesné délce. "Také se dozvíme, jak jsou hluboké propasti, kam odtéká voda, jak funguje vodní režim. Kvůli tomu odčerpáme i vodu z podzemních jezírek," doplňuje. Albeřičtí jeskyňáři využijí i výsledky svých starších průzkumů.
V podzemí Krkonoš se intenzivněji bádá od 60. let minulého století. Dlouho probíhalo v dobrovolnické formě. "V posledních letech jsme díky Správě KRNAP získali prostředky na rozsáhlejší průzkum," připomíná Radko Tásler.
Průzkum krasových jevů se bude odehrávat po celých Krkonoších, kde jsou vápencové jeskyně. "Je jich zhruba 75, včetně těch nejmenších, dvoumetrových, kterým říkáme blbodíry a dosud jsme se jimi jako jeskyňáři nevěnovali. Byly pro nás moc malé," usmívá se zkušený speleolog. K nejrozsáhlejšímu výzkumu dojde v Horních Albeřicích, kde se nachází osm jeskyní. Největší jsou Albeřická, dlouhá 250 metrů, a Krakonošova.
Jaká překvapení odhalí krkonošský kras?
"Krkonoše jsou jedním z nejprozkoumanějších území v České republice. O mnohých složkách přírody toho víme opravdu hodně. O krkonošském krasu toho ale mnoho nevíme. Neživá složka přírody přitom rozhodně není méně zajímavá a jistě nás čeká celá řada překvapení,“ těší se na výsledky podzemního bádání ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Na projektu za 20 milionů korun, podpořeném úhradou 90 procent nákladů z operačního programu Evropské unie Životní prostředí, spolupracuje se Správou KRNAP Státní fond životního prostředí. "Rádi bychom naším novým projektem navázali na kvalitní práci nadšených odborníků, speleologů, kteří zdejší podzemí od poloviny minulého století začali objevovat," říká Böhnisch.
19
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
