Je tomu už deset let. Na sklonku roku 2006 získaly Staré Buky od římskokatolické církve do svého majetku kostel sv. Anny, který nad obec shlíží z místního vršku. Dlouhá léta chátral. Střecha se propadala, okolí pustlo a lidé sem cestu léta nenacházeli.

Tehdejší zastupitelé se ale rozhodli, že kulturní památku zachrání. „Kdybychom kostel nepřevzali, byl by dnes bez střechy a jeho stav by byl určitě horší než v sousedním Pilníkově. Všichni místní lidé viděli, jak dlouhé roky chátrá, bylo nám to líto," vzpomíná tehdejší i současný starosta Starých Buků Jiří Bischof. „Církev o kostel nestála. Neměla zájem s ním něco dělat. Argumentovala tím, že stejně nejsou farníci," doplňuje Bischof.

Staré Buky jsou proto v podstatě raritou. Mají v obecním vlastnictví kostel. Od církve ho získaly bezúplatně. Do záchrany nejvýznamnější místní památky už ale investovaly téměř 12 milionů korun.

Část prostředků z vlastní pokladny, zhruba 5,5 milionu získali prostřednictvím dotací.

Lidé odcházeli, kostel zůstal

Kostel přitom ve Starých Bukách stojí od nepaměti. O dřevěné stavbě, původně zasvěcené Panně Marii, mluví kroniky už v době první dochované zmínky o obci z roku 1355. Současný zděný kostel pak vznikl v roce 1692. Během let ho lidé ještě zvětšovali a přistavovali. Před zásahem obce poslední stavební úpravy proběhly ve 30. letech.

I úřad původně udělal jen nejnutnější záchranářské práce. Tesaři opravili věžičku, vyměnili střešní krovy i krytinu. Za pomoci grantových fondů Staré Buky v renovaci ale pokračovaly. Prokoukla venkovní omítka a okna. I díky veřejné sbírce obec opravila hodiny a zrestaurovala jejich historický stroj. Nyní dokončuje správku varhan.

Vrací do kostela život

Nejcennějšími dochovanými součástmi kostela je 7 náhrobních kamenů osazených přímo v jeho vnější zdi. Nejstarší je ze 14. století. Obec si pochopitelně váží také zvonu z roku 1495, který je ve věži umístěný.

Kostel po opravách fasády výrazně prokoukl. Září do dálky a ve Starých Bukách jsou na něho pochopitelně hrdí. Starostovi se po dlouhých tahanicích s památkáři dokonce podařilo prosadit, že lidem zůstaly na očích i zajímavé fragmenty, které budova nabízí. „Odkývání a opravy omítek nám toho hodně ukázaly. Mnohé věci jsou opravdovou raritou. Na severní stěně jsou například tři červené kruhy a v podstatě do dneška nikdo s jistotou neví, co představují. Nápis nešlo rozluštit, a tak se jen domníváme, že se pravděpodobně jedná o jakousi imitaci bernardinského slunce," vysvětluje starosta. „Zachovali jsme i původní hrbolatou omítku, podle níž se pozná, jak byl kostel postupně rozšiřován," přidává další zajímavost. Zatímco pod správou církve byl ale kostel dlouhá desetiletý opuštěný, pod velením obce se sem život postupně vrací. Starobučtí tu pořádají koncerty, poslední z nich navštívily takřka dvě stovky lidí. „Proběhl tu i pohřeb nebo svatba. A na letošek už tu máme ohlášené další dvě civilní svatby. Jsem rád, že se sem život vrací a že lidé mají zájem. Proto jsme se do oprav pouštěli," těší Jiřího Bischofa.