Plošné přijímací zkoušky na střední školy ukončené maturitou. Neutrální přijetí. Povinná maturita z matematiky od roku 2021 pro gymnázia a lycea, o rok později pro ostatní střední školy. Rozpaky. Státem garantovaná podpora inkluzivního vzdělání. Odpor a hlasitý nesouhlas. Tak by se dala charakterizovat odezva občanů na vládní školskou politiku.

Sobotkova vláda pro společné vzdělávání dětí ze všech vrstev a s různým zdravotním vybavením udělala nejvíc ze všech polistopadových kabinetů. Vyšla tím vstříc stanovisku odborníků, podle nichž je největším problémem české vzdělávací soustavy právě to, že ji předčasně opouští velké procento žáků a že nezdravě kopíruje dosažený stupeň vzdělání rodičů.

Přesto novela školského zákona z roku 2015, která fakticky otevřela dveře inkluzivnímu vzdělání, způsobila poprask. Od loňského září totiž platí ustanovení, v němž se říká, že děti se zdravotním postižením či sociálním znevýhodněním mají nárok na podpůrná opatření, asistentem pedagoga počínaje a kompenzačními pomůckami konče. Stát za rok a čtvrt do této myšlenky investoval 1,4 miliardy korun. A další miliardy budou následovat, byť v letošním školním roce přešlo ze speciálních tříd do běžných škol pouhých 200 dětí. Rediagnostika žáků, které se učily podle již zrušené přílohy upravující vzdělání dětí s lehkým mentálním postižením, je ohraničena rokem 2018.

Příště
23. 3. Sociální dávky. Zvýší se přídavky na děti? Jak se projevila sociální politika vlády na pracující početné rodině?

Teprve po tomto datu se ukáže, kolik dětí se reálně zapojí do hlavního proudu. Zavedení zákona do praxe musela tvrdě obhajovat současná šéfka resortu školství Kateřina Valachová (ČSSD). Proti inkluzi se postavil třeba prezident Zeman (jejímu spuštění chtěl zabránit i vetem další novely z roku 2016), ale také mnozí hejtmani a další politici za ČSSD.

„Jihlava je velký odpůrce nepřipravené inkluze. Tuzemský školský systém, kde praktické školy velmi dobře fungují, je nastaven zcela jinak," uvedl loni v únoru primátor Jihlavy Rudolf Chloupek (ČSSD). Vláda ovšem necouvla a v tomto bodě se opřela o moderní vzdělávací trendy ve vyspělých zemích i zkušenosti rodičů handicapovaných dětí. Každý, kdo v dospělosti neskončí na sociálních dávkách nebo ve vězení, se totiž společnosti vyplatí nejen hodnotově, ale i ekonomicky.

„Věřím, že v citlivých otázkách tohoto typu si přemýšliví lidé udělají dříve nebo později vlastní názor. Zdůrazňuji, že novela se týká potřeb všech dětí, tedy jak těch se zdravotním postižením, tak mimořádně nadaných," sdělila Deníku ministryně Valachová.

Index Deníku pohledem republiky
Osvědčilo se podle vás společné vzdělávání dětí zdravých a handicapovaných?

40%
Vláda ve svém Programovém prohlášení uvádí: „Vzdělávání je základním pilířem vládní politiky." Zavázala se proto, že připraví dlouhodobou strategii jeho rozvoje a bude usilovat o její podporu napříč politickým spektrem i odbornou veřejností. Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2020 pak přijala 9. července 2014. V ní se za prioritní cíl označuje výrazné snížení nerovností ve vzdělávání. Důležitým krokem k jeho naplnění bylo přijetí novely školského zákona v únoru 2015. Díky ní by se co nejvíc dětí se zdravotním postižením či sociálně znevýhodněných mělo začlenit do hlavního vzdělávacího proudu čili do běžných ZŠ. Nárok na podpůrná opatření vešel v platnost 1. září 2016.
Podle 40,1 procenta panelistů Deníku z celé ČR je podpora inkluzivního vzdělávání správným krokem, o opaku je přesvědčena většina, tedy 59,1 procenta dotázaných. Odpovídalo 706 lidí.

Vážení čtenáři. Na sklonku funkčního období nynější vlády pro vás Deník připravil seriál volebních auditů, které se zaměří na vybrané body z programu trojkoaličního kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky. Co se kabinetu povedlo a kde naopak v uplynulých čtyřech letech selhával? Připravili jsme pro vás shrnutí hlavních změn na celostátní úrovni, pohled z našeho regionu a k tomu exkluzivní Panel Deníku: výsledky ankety mezi bezmála tisícovkou regionálních osobností, které okomentují jednotlivá témata.

Z odpovědí našich respondentů

Jana Smetanová, 57 let, ředitelka základní školy, Pardubice:
Rozhodně neosvědčilo. Děti s mentální retardací se nemohou vzdělávat se zdravými dětmi pouze za přítomnosti asistenta. Potřebují malý kolektiv, speciálního pedagoga a zcela jiné postupy učení. Inkluze žáků s mentální retardací do běžných tříd významně poškozuje kvalitu českých veřejných škol a zhoršuje jejich sociální klima. Ubližuje dětem, které by se mohly vzdělávat podle svých schopností v základní škole praktické – podle dřívějšího označení.

Marie Hubálková, 50 let, ředitelka Oblastní charity Pardubice:
Rozhodně jsem pro společné vzdělávání dětí zdravých a dětí handicapovaných fyzicky. Skupina dětí handicapovaných mentálně je však tak rozmanitá, že nelze říci jednoduše ano nebo ne.

Ilona Vojancová, 61 let, vedoucí Souboru lidových staveb Vysočina, Hlinsko:
Nedá se hodnotit paušálně, ale případ od případu. Záleží například na typu a rozsahu postižení dětí, možnostech školy a podobně. Začleňování handicapovaných dětí do tříd s ostatními dětmi mnohé školy prováděly dlouhodobě. Nevím. Jistě ale vím, že je takzvaná inkluze pro řadu zainteresovaných dobrý kšeft. Aniž by přitom byli ve škole.