"Čekáme na nabytí právní moci územního rozhodnutí a dále řešíme stavební povolení. Stavba může začít příští rok po výběru zhotovitele stavby," uvedl královéhradecký hejtman Jiří Štěpán, který věří, že situace na stavebním trhu bude příznivá a nabídnuté ceny budou akceptovatelné.

Náklady na stavbu se přitom předpokládají okolo 500 milionů korun.

Vybudování pavilonu urgentního příjmu pomůže lépe zorganizovat zdravotnickou péči. To za nynějších podmínek, kdy v souvislosti s pandemií covid 19 musí nemocnice řešit opatření v několika pavilonech současně, není jednoduché.

"Přístavbou a stavebními úpravami ve třech podlažích objektu DIGP vznikne homogenní monoblok akutní medicíny, optimálně využívající stávající personální kapacity, čímž budou problémy jednoznačně, funkčně a efektivně vyřešeny," říká vedoucí oddělení průmyslových zón z krajského z Centra investic, rozvoje a inovací Jana Jiráňová,.

Dosavadní průběh pandemie podle ní ukázal, jak rozhodnutí, která padla v počáteční fázi projektu v roce 2016, byla prozíravá:

"Vznikne centrální příjem se základním tříděním pacientů podle závažnosti a charakteru onemocnění a s možností izolace infekčních pacientů. Vstupy do jednoho objektu budou pečlivě zajištěny a monitorovány včetně „odebrání“ epidemiologické anamnézy přicházejících pacientů a návštěvníků nemocnice. Součástí příjmu budou diagnostická pracoviště - CT, RTG, ultrazvuk, aby pacient nemusel přecházet do jiných částí nemocnice. Dispozice je navíc řešena tak, aby pacient, který je přijat na lůžko, na vyšetřovny přicházel z opačné strany, než jsou čekárny," dodává Jiráňová. Nebude se tak potkávat s ambulantními pacienty nebo s těmi "nízkoprahovými". Na příjem bude přímo navazovat jednotka intenzivní péče.

Soustředění emergentní, akutní a intenzivní péče si pak vynutilo navýšení počtu intenzivních lůžek na JIP.

"Ta byla v průběhu projektu rozšířena o pět lůžek a rozdělena do tří samostatných částí – intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitační péče aseptické a anesteziologicko-resuscitační péče septické. Každá tato část má všechny pokoje jednolůžkové, což je podstatné pro nešíření nákaz. Zejména části anesteziologicko-resuscitační mají boxy dostatečně široké, aby v nich bylo možné umístit veškerou potřebnou techniku pro záchranu pacienta. Septická anesteziologicko-resuscitační část je navíc oddělena filtrem a samostatným úsekem pro odpady a pokoje mají vlastní koupelnu a WC. Čistota vnitřního prostředí a minimalizace přenosu infekce vzduchem je podpořena filtrací a úpravou přiváděného a odtahovaného vzduchu a kaskádovitým uspořádáním jeho tlaku v jednotlivých místnostech," přibližuje plány Jana Jiráňová.

Operační trakt bude mít dvouchodbové řešení, které vyloučí kontaminaci sterilního materiálu nebo operatérů před operačními zákroky.

"Standardní lůžkové jednotky mají pouze dvoulůžkové pokoje vždy s vlastním hygienickým příslušenstvím. Jedná se variabilní řešení, které poskytuje pacientům dostatečný komfort. V případě aktivace pandemického plánu jsou pokoje vzhledem k optimální velikosti a k vybavení medicinálními plyny schopné přeměny na jednolůžkové izolační pokoje a sloužit pro intermediární péči pro nemocné pacienty," vysvětluje Jana Jiráňová.

Pro pozitivní pacienty s lehčím průběhem nemoci prý bude možné využít stávající budovy, zařízená a funkční oddělení nemocnice, které se uvolní po přestěhování všech oddělení do nového monobloku.