Na trase od Harrachova až po Sněžku je sám rozmístil student Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem Vojtěch Hepnar z Horního Lánova. Je to výhradně jeho aktivita. Přiznává, že formou pohřebního oznámení a umístěním na frekventované turistické cesty chtěl vzbudit rozruch a upozornit na svízelnou situaci tetřívka. Tomu vzhledem k rapidně ubývajícímu počtu samců opravdu reálně hrozí vyhynutí, i kvůli chování některých návštěvníků hor.

Podle údajů národního parku zmizelo za posledních čtyřicet let z krajiny osmdesát procent tetřívků. V níže položených oblastech České republiky už neexistují, vyskytují se pouze v Krkonoších a Jizerských horách, Krušných horách, Šumavě a Boleticích. Při posledním mapování zoologové napočítali v české části Krkonoš 74 samců. Na Pomezním a Dlouhém hřebeni zmizely mezi roky 2011 a 2017 dvě třetiny tokajících ptáků.

Správa KRNAP o záměru Vojtěcha Hepnara vůbec netušila. „Na parte s tetřívkem jsme s kolegy narazili v terénu náhodou, sám jsem si ho všiml na rozcestníku u Památníku obětem hor. Myslel jsem, že za tím stojí polští kolegové. Ředitel polského krkonošského národního parku KPN Andrzej Raj mi ale odpřísáhl, že oni parte nerozmístili a naopak podezírají nás,“ přiznal ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Vojtěch Hepnar z Horního Lánova je dvacetiletý student 1. ročníku Fakulty umění a designu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v ateliéru skla. Zaměřuje se na experimentální tvorbu, jeho soubor váz s originálním designem vystavovaly galerie v Paříži, Bruselu a Mnichově. Tetřívkovo parte rozmístil během noční horské túry z Harrachova na Sněžku.

Vojtěch Hepnar studuje první ročník Fakulty umění a designu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v ateliéru skla. Vystavoval v galeriích v Paříži, Bruselu nebo Mnichově.

„Cílem bylo upozornit návštěvníky Krkonoš na výskyt a především úbytek samečků tetřívka obecného. V Krkonoších zbývá už jen 74 posledních kusů. Tímto tempem tetřívek v Krkonoších brzy vyhyne. Úmyslem bylo dostat lidem do podvědomí, že svým bezmyšlenkovitým chováním ohrožují život vzácného druhu krkonošské přírody,“ vysvětlil Hepnar, co ho vedlo k takové aktivitě a nezvyklé formě pohřebního oznámení.

„Parte funguje jako samostatný silný sdělovací prvek. Je to informativní upozornění na vážnost situace. Může se to jevit jako spontánní a prvoplánová akce, avšak není tomu tak. Celé je to plánované, dopředu připravované, bez vědomí Krkonošského národního parku. Rozmístění parte je jen prvním krokem pokusu o záchranu tetřívka,“ naznačil, že má v úmyslu další aktivity. „Jsem rád, že lidé už o toto téma projevili zájem a začínají si uvědomovat vážnost situace. To beru jako velký úspěch,“ dodal.

Krkonošští ochránci hor věnují letošní rok právě tetřívkovi, také proto vnímají počínání lánovského vysokoškoláka pozitivně.

„Fakt, že tato iniciativa nejde za českou ani polskou správou krkonošských národních parků, ale vychází přímo od obyvatel Krkonoš, je fantastickou zprávou pro nás všechny, kteří se věnujeme ochraně horské přírody. Cítili jsme obrovskou podporu místních už při projednávání nové zonace parku, ale tohle nás opravdu dostalo. Chtěl bych za to moc poděkovat,“ ocenil aktivitu ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.