Žebříčky aktivit měří, kolik člověk pronesl proslovů na plénu, položil parlamentních otázek, podepsal návrhů usnesení. Hlídá se i účast na jmenných hlasováních a přítomnost na projednáváních. Nejvíce bodů je za předkládání zpráv zpravodajem a navrhování stanovisek. „Nicméně je potřeba, aby se občané zajímali hlavně o konkrétní výstupy," podotýká europoslanec. Pokud chce podle něj někdo v EP skutečně něco prosadit, musí být aktivní. „Já se například  hodně zajímám o dotace, ať už jde o rady starostům, jak tyto peníze co nejefektivněji využít nebo prověřování zakázek. V rámci práce pro výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci navštěvuji uprchlické tábory a evropské agentury, abych se na vlastní oči přesvědčil o situaci na místě a mohl adekvátně informovat nejen kolegy, ale i veřejnost."

Za svůj největší úspěch Tomáš Zdechovský považuje písemné prohlášení požadující zavedení jednotného evropského systému pátrání po pohřešovaných dětech, kde byl jedním z hlavních iniciátorů a které se stalo nejúspěšnější písemnou deklarací od roku 2011. „Více než z podpisů mám ale radost ze samotného zavedení, protože je to věc, která je skutečně užitečná," dodává.

Europoslanec se snaží plnit předvolební sliby v oblasti transparentnosti a bojovat proti různým podvodům, ať už se jedná o stáčení kilometrů nebo podvody s DPH a nezapomíná ani na svůj kraj.

„Myslím si, že pokud chce politik dobře dělat svou práci, nesmí s občany a běžným životem ztratit kontakt. Podnětné bylo např. setkání s podnikateli z Broumovska, které trápí omezení na hraničních přechodech. Nebo vzpomínám na podnikatele z Hradce Králové, který se na mě obrátil v roce 2014, že dostal v Nizozemí neoprávněně pokutu 4000 euro. Naši právníci mu napsali odvolání a on dostal peníze zpět. To je krásná ukázka toho, že se dá i konkrétně pomáhat.

Tomáš Zdechovský má radost také z toho, že se po  intenzivním vyjednávání, které inicioval a vedl, ČR podařilo získat výjimku, díky níž nepřijde o eurodotace ve výši několika miliard českých korun. Na tyto peníze původně Česko nemělo mít nárok, protože dlouhé roky nezměnilo pravidla pro posuzování vlivu staveb na životní prostředí, tzv. EIA. Příští rok tak může začít stavba dálnic D11 a D35.   (ot)