V posledních dnech převládají venku opravdu nízké teploty. Topná sezona je tak v plném proudu.

Při samotném topení je ale třeba dbát na to, čím topím a také na samotnou údržbu kotle. Některým lidem je jedno čím topí a do kotle nacpou opravdu, co se dá. Výjimkou bohužel není pálení bot nebo plastů.

I když si někdo řekne, že hodit do kotle nějaký ten obal či tzv. petku nikomu neublíží, opak je pravdou. Takovým pálením se totiž výrazně zamoří ovzduší.

Naštěstí ale stále převažují lidé, kteří přemýšlí nad tím, co do kotle vlastně hází. Moderní kotle už ani pálení kdejakého bordelu neumožňují.

„Letos nově používáme automatický kotel, ve kterém je možné topit pouze uhlím nebo peletkami. Odpadá mi tak starost s neustálým přikládáním. Stačí, když naplním násypku a kotel si přikládá sám. Jsem velice spokojený, přijdu domů a je teplo," svěřuje Václav P. z Rychnova nad Kněžnou.

Ten také dodává, že na to, čím topí, si dával pozor už v době, kdy měl starý kotel. „Doma normálně třídíme odpad, takže PET lahve dáváme do plastu a obnošené hadry nebo boty je určitě lepší umístit například na charitu, než se je snažit spálit v kotli," dodává.

Obdobně to vidí i Zdeněk Gregor z Rychnovska. „Doma topíme v krbových kamnech, máme pouze malý byt, takže nám to stačí. Na zátop používám jedině dřevo. Vím, že někteří lidé pálí, co se dá, ale venku se pak nedá dýchat, proto se tomu vyhýbám."

Hasiči upozorňují i na to, že v mrazivém počasí přibývá také požárů. Teploty během podzimních a zimních měsíců můžou klesnout až pod bod mrazu a lidé více topí. Bohužel, ne vždy se o své komíny a topidla řádně starají a podceňují jejich pravidelnou údržbu. Nejsou pak výjimkou požáry, které napáchají značné materiální škody.

„Lidé by proto neměli zanedbávat údržbu a čištění komínových těles a pravidelně nechávat kontrolovat svá topidla, ať již na tuhá, plynná nebo kapalná paliva," vysvětluje tisková mluvčí HZS Královéhradeckého kraje  Martina Žahourková.

Hasiči dále upozorňují na to, že ve špatně vyčištěném komíně může dojít ke vznícení sazí. Jednou ročně si proto musí majitel na kontrolu komínu pozvat kominíka. Bohužel při požárech objektů dochází často ke zranění osob a v horším případě může dojít i k usmrcení.

Češi pálí kdeco. Loni i kvůli tomu umřelo 4800 lidí

Česká republika/ Východní Čechy - Zapáchající kouř 
z komínů, který 
s podzimem zamořuje česká a moravská města a vesnice, neotravuje život sousedům pouze obrazně.

Podepsal se i na osudu zhruba 4800 lidí, kteří podle odhadu expertů v aktuální zprávě Státního zdravotního ústavu loni předčasně zemřeli kvůli příliš znečištěnému ovzduší.

Zdravotní komplikace působí především jemné prachové částice (známé pod zkratkou PM10), rakovinotvorný benzo(a)pyren 
a další.

A právě domácí uhelné kotle jsou hlavním původcem jemného prachu v českém ovzduší, mají asi třetinový podíl. Hned za nimi je zemědělství, následuje průmysl a doprava.

Kdo za to může

Předčasná úmrtí kvůli znečištěnému ovzduší hrozí podle expertů především ve městech s hustou dopravou, která navíc leží v průmyslových oblastech.

Zjednodušeně řečeno: problém domácích kotlů spočívá v tom, že už tak špatný vzduch v době inverze a špatných rozptylových podmínek ještě zhoršují. Poznat to je především 
během podzimních večerů, kdy se v mnoha městech nedá pomalu dýchat.

„Období mezi topnou 
a netopnou sezonou bývá považováno za nejkritičtější," potvrzuje Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu. „A to z důvodu vyšší pravděpodobnosti vzniku nepříznivých rozptylových situací a samozřejmě zvýšeného provozu zdrojů včetně lokálních topenišť, často provozovaných v nestandardním režimu."

Zakleté Ostravsko

Dlouhodobě nejhorší situace panuje v Moravskoslezském kraji. A to ze tří důvodů.

Sídlí tam mnoho velkých znečišťovatelů. Blízká „Moravská brána" usměrňuje proudění směrem k Ostravě. Především v zimě navíc nad region míří znečištěný vzduch ze sousedního Polska. A město přikryje smogová poklice.

Ostatně stačí se podívat na aktuální data z moravskoslezských stanic Českého hydrometeorologického ústavu.

Na osmi z nich byly letos  už překročeny povolené imisní hodnoty více než patnáctkrát, což je maximální povolený počet překročení za rok.

Srdce i rakovina plic

Co drobné částečky a na ně navázané škodlivé látky způsobují v lidském těle?

„Krátkodobé vystavení zvýšeným koncentracím se podílí na nárůstu nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdečně-cévní a dýchací, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu respiračních symptomů," říká Kotlík.

Při dlouhodobém působení mají nebezpečné aerosolové částice za následek vyšší úmrtnost na choroby srdečně cévní a respirační, včetně rakoviny plic.

Ostatně i podle Světové banky je špatné ovzduší čtvrtým nejčastějším důvodem pro zbytečná úmrtí – 
o jednu příčku výše je cigaretový kouř.

„Rakovina plic u nás patří 
k nejobvyklejším příčinám 
úmrtí u mužů a od roku 2009 i u žen," uvádí Magdaléna Poppová z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu, který včera zveřejnil nejčastější příčiny, na které umírají Češi.

Vymřelé Karlovy Vary

Od roku 1990 se situace 
v Česku ale výrazně zlepšila. 
V posledních několika letech navíc pomáhají i mírné zimy.

Nejhůře na tom nejsme ani ve srovnání s Evropou. Více lidí v přepočtu na sto tisíc obyvatel umírá třeba na sousedním Slovensku 
i v Polsku. Naopak v Německu či Rakousku je tento ukazatel skoro na půlce českých hodnot.

Jenže i když se situace zlepšuje, stále je počet předčasně zemřelých kvůli znečištěnému vzduchu varující: za posledních deset let zemřelo podle odhadu zdravotního ústavu celkem skoro padesát tisíc lidí.

To je počet obyvatel například Chomutova či Karlových Varů.