Věrnou zmenšeninu historického centra doplnil chlévem, jesličkami a svatou rodinou. Postavičky jsou neustále v pohybu, muzikanti hrají, nožíř brousí nože a berani do sebe narážejí skloněnými hlavami. V podloubí se procházejí lidé. Na obloze je kometa a také legendární trutnovský drak.

Jak vás napadlo vyrobit pohyblivý betlém?
Mě zajímá hlavně technická stránka věci, umění řezbářů a dovednosti lidí. Před sedmi lety jsem zjistil, že se tady koná výstava betlémů a všiml si, že v ní nemají žádný pohyblivý betlém. Napadlo mě, že se s tím musí něco udělat. A hned druhý den jsem se pustil do práce.

A proč právě trutnovský?
Rozhodoval jsem se mezi klasickým betlémem a trutnovským. Snacha říkala, že trutnovský by mohl být hodně dobrý. Tak jsem ho prostě vyrobil.

Musím uznat, že město vypadá velmi věrohodně…
Děkuji. Je pravda, že jsem se snažil udělat ho co nejvěrněji. Dokonce jsem kvůli tomu vylezl až na kostelní věž, abych mohl zjistit z nadhledu, jak přesně vypadají střechy domů na Krakonošově náměstí. Samozřejmě jsem to pečlivě přepočítával, Starou radnici jsem kvůli tomu dvakrát předělával, aby to co nejvíc odpovídalo realitě.

Z čeho jste betlém vyrobil?
Figurky jsou z lipového dřeva a domečky ze sololitu.

A co mechanika? Tvořil jste ji postaru, nebo s moderní elektronikou?
Mechanika je samozřejmě stěžejní, musí tam být, bez ní to nejde. Převody, vačky, páky… Každý soubor figurek pohání jeden motor. Na smeťáku najdete spoustu magnetofonů, ve kterých jsou ideální motory, pro můj betlém se hodí nejlíp. Ten trutnovský tedy nepohání jeden motor přes nějaké rozvody, řemínky a nitě. Motory jsou ale časově synchronizované, aby se stále něco dělo a pohyby jednotlivých postav na sebe navazovaly.

Každý rok ale betlém vylepšujete, že?
Návštěvníci výstavy se mě na to sami ptají, co nebo koho přidám příští rok. Ono se tam toho popravdě zas tak moc nevejde. Ale něco jsem přidával, například trutnovského draka na oblohu, nebo letos kapelu, která stojí a vyhrává před základní uměleckou školou. Ještě vím asi o jednom místečku, kde by se dalo něco přidat, ale ještě to musím promyslet.

Trutnovský pohyblivý betlém.

Kdo chce betlém rozpohybovat, musí vhodit korunu. Kolik to za dva týdny vynese?
Na poprvé mi to zaplatilo čelní sklo, byly to asi čtyři stovky. Je to tady už šestý rok, a ta čísla se moc nemění. Průvodce má taky možnost, spustit betlém i bez vhození koruny. Třeba když přijde paní učitelka s předškoláky a oni na to nadšení čtvrt hodiny zírají, tak by tam musel naházet spoustu peněz. Průvodce to pustí, aby děti měly na co koukat. A ten betlém jsme vyráběl hlavně kvůli dětem!

Podle čeho jste zvolil velikost betlému?
Bylo nutné, aby se mi vešel do auta a mohl jsem ho převážet, kdyby o něj byl náhodou nějaký zájem.

Kde je uložený, když ho nevystavujete?
Pře Vánoce je doma v bytě. Mám čtyři vnoučata, a po roce je to vždycky docela zajímá, takže si s ním docela pohrajou. A pak ho dám na půdu a čekám, až zavolá paní Rotterová ze Střediska volného času, že pořádá další výstavu a že by byla ráda, kdybych ho znovu vystavil.

12. Výstava betlémů ve Staré radniciKromě trutnovského pohyblivého betlému Miroslava Králíka patří mezi divácky nejoblíbenější čtyřmetrový dřevěný betlém novopackého řezbáře Ladislava Dvorského. „Jeho betlémský výjev s dominantami Nové Paky a chaloupkami z podkrkonoší obsahuje přes šedesát postaviček s řadou krkonošských profesí a řemesel,“ oznámila Šárka Rotterová ze Střediska volného času Trutnov, které výstavu pořádá ve spolupráci se soukromými sběrateli či výrobci. „Jedním takovým je například stavitel papírových betlémů Miroslav Hykyš z Velešic, který nám zapůjčil asi dvacet betlémů,“ uvedla.

Tradičními vystavovateli jsou také uznávaný trutnovský výtvarník Miloš Trýzna a rovněž Jiří Beran, majitel unikátní sbírky více než 170 betlémů. Do expozice přispívají i muzea. Kromě papírových, dřevěných či perníkových tvoří expozici i pletené či voskové betlémy.

Expozice 80 betlémů je v radnici přístupná denně od 10 do 17 hodin, potrvá do 16. prosince.