Studenti obou východočeských univerzit se včera připojili celostátně zahájenému Týdnu neklidu, kterým vysokoškoláci chtějí demonstrovat svůj nesouhlas s reformami vysokých škol, prosazovanými ministrem školství Josefem Dobešem.
A už to není taková hurá akce zavánějící revolučním anarchismem, jak mobilizace studentů vypadala ještě před týdnem. Dokázali se zorganizovat, připravili doprovodný program, který má přitáhnout zájem i laické veřejnosti, zvolili si vedení včetně pokladníků a podrobně propracovali plán akcí.
Vrcholem protestů v Hradci by měl být zítřejší pochod ulicemi města, který začne symbolicky pět minut před polednem. Noc před tím studenti přespí na půdě univerzity.
Univerzitní mega party
Původně měla mít noc formu okupační stávky a studenti uvažovali dokonce o blokádě dopravy v centru Hradce. Od toho však ustoupili.
„Po dohodě s vedením univerzity jsme to změnili. Okupační stávka by vypadala, že protestujeme proti škole, ale my nesouhlasíme s reformami,“ řekla mluvčí Hradeckého studentského hnutí Zuzana Jedličková.
A propos, mluvčí studentského hnutí? I to je pokrok. Doposud za něj mluvil vlastně kdokoliv a aktivisté se nulovou organizací sami netajili. Ba naopak. Včera už však měli i webové prezentace a domlouvají se přes facebook
Hradečtí studenti si s sebou dnes večer na univerzitu vedle materiálu na výrobu transparentů vezmou i hudební nástroje, aby jim noc rychle uběhla. „Mega party v prostorách univerzity,“ glosoval to na facebooku Hradeckého studentského hnutí Jakub Mojžíš.
Takzvaná Noc univerzit s cyklem přednášek a studentských workshopů se dnes uskuteční i na pardubické univerzitě.
Za studenty se postavilo vedení univerzit. Přesto ne všichni s protesty souhlasí. Podle některých nemají smysl, protože vláda je stejně nevezme na vědomí, další jsou s reformami více či méně smíření.
Nejednotu ostatně potvrdil nedávný celostátní průzkum, podle něhož většina vysokoškoláků pořádně neví, o co v reformách vlastně jde. A Studentskou komoru Rady vysokých škol, jež hlásá jejich stanoviska, nezná 81 % studentů.
Aktivisté chtějí protesty přimět vládu, aby neschvalovala návrhy reformních zákonů. Nelíbí se jim nedostatečná komunikace s akademickou sférou při jejich projednávání, údajná hrozba politického ovlivňování vysokých škol, jejich propojování s podnikatelskou sférou, snaha o omezení vlivu studentské samosprávy a především zamýšlené školné.
Od toho přitom Dobeš už ustupuje, včera místo něj navrhl navýšení poplatků za za překročení standardní délky studia a za studium na další vysoké škole.
Už dnes vysoké penále za překročení normální doby studia by si školy stanovovaly samy. Za prodloužení o víc než jeden rok zaplatí na Univerzitě Karlově student fakulty sociálních věd 10 000 korun za semestr, student chemie nebo biologie 19 500, mladí medici až 23 500. Poplatek za studium na další vysoké škole dosud činil zhruba 2500 korun. Nově by měli tito studenti platit až 26 tisíc ročně, tedy normativ, který dostává škola na vzdělávání studenta od státu.
Co jim vadí?
Studentům i akademikům vadí omezení pravomocí škol. Akademická obec už by nemohla tolik mluvit do výběru vedení univerzit ani příliš rozhodovat o nakládání s penězi. Bojí se také nárůstu komerčních vlivů na univerzity.
Protestují i proti zavedení školného (max. 10 000 Kč/ semestr, vznikly by studentské půjčky).
Ministr pak připustil, že by studenti mohli platit jen zápisné a školné by hradili až při překročení běžné délky studia (to však platí už dnes). Včera už mluvil pouze o vyšších poplatcích za překročení normální doby studia a za studium další vysoké školy. Podle studentů ale ministr mění svá prohlášení často, navíc zápisné by zatížilo nemajetné studenty.
Studenti a školy kritizují malou komunikaci ministerstva při prosazování reformy. V tomto bodě se s protestujícími shodnou i akademici, kteří k obsahu reforem takové výhrady nemají.
Návrh reformy odmítly rovněž Česká konference rektorů, Rada vysokých škol a akademické senáty většiny univerzit.
Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že většina studentů obsah reformy nezná, a také to, že s řadou návrhů vlastně souhlasí. Výzkumníci však respondentům položili otázky jinými slovy, než jak jsou opakována v protestních prohlášeních.
Šance na prosazení reformy snižuje osoba ministra, který je pokládán za nedůvěryhodného.
Původně měly jít návrhy zákonů do vlády v březnu, kvůli výtkám legislativní rady vlády se ale projednávání minimálně o několik týdnů odloží. Reformy se připravují už šest let, kvůli nesouhlasu akademiků ale nikdy neprošly.