„Hrozí nám nástup nové šlechty. Hrozí nám nástup lidí, kteří budou mít vzdělání, ale nebudou mít vzdělanost, budou postrádat schopnost konat a jednat v nečekaných situacích,“ varoval na konferenci Vize vzdělanosti jeden z pěti přítomných uchazečů o Hrad Michal Horáček.

Recepty na bolesti českého školství hledala a předepisovala pětice kandidátů na prezidenta během zahajovacího bloku Broumovských diskusí déle než tři hodiny.

Akademik Jiří Drahoš, diplomat Pavel Fišer, lékař Marek Hilšer, sociální antropolog Michal Horáček a ekonomický manažer Vratislav Kulhánek by se bez vzdělání jen těžko mohli ucházet o úřad hlavy státu. „Vzdělání a dovednosti našich občanů, podpora tvořivosti jsou ústředním tématem mé vize pro Českou republiku. Lidský potenciál je náš největší obnovitelný zdroj,“ zahájil debatu Jiří Drahoš.

Ale vzdělání není vše spásné - důležité je s ním umět nakládat a aplikovat ho v životě. „Zatímco vzdělání je jen papír, tak vzdělanost nemá ani definici. Jak tedy můžeme stavět něco na základech, které jsou tak vratké, že ani nevíme, o čem mluvíme,“ upozornil Michal Horáček, že školství jako systém neprodukuje vzdělanost.

Učitelský stav musí mít důvěru

Kandidáti o hlavu státu hledali možnosti, jak docílit toho, aby školy produkovaly dostatečně kvalifikované, sebevědomé a schopné studenty. „Musíme začít od sebevědomého učitelského stavu, který bude respektován Společnost si možná váží učitelů spíše formálně, ale ve skutečnosti to nedává zásadně najevo. Rodiče nemají respekt a důvěru ve školy a učitele – musí se na tom začít pracovat systémově, musí se tomuto povolání dát větší prestiž, aby do oboru směřovali talentovaní lidé,“ říká Marek Hilšer, jenž si je vědom nesnadnosti tohoto úkolu. „Jde o změnu mentality neboť si přinášíme některé návyky z doby minulé, z doby nesvobody.“

Kandidáti se v podstat shodli, že klíčovou záležitostí pro zlepšení kvality vzdělanosti jsou učitelé a jejich ocenění. Podle Drahoše by nastupující učitel na základní škole měl mít plat na úrovni celorepublikového průměrného platu. „A to nejsem nijak štědrý v tomto směru. Ale někde začít musíme.“

Pavel Fischer s platovými čísly nechtěl kouzlit, ale upozornil na systém soukromých škol, zda v současné podobě není příliš nákladný.

Marek Hilšer přinesl příklad z Lucemburska, kde učitelé berou 100% toho, co berou vysokoškolsky vzdělaní lidé, v ČR to je přitom 56%. „Chtěl bych, aby to bylo také 100%,“ má jasno nejmladší prezidentský kandidát.

To Michal Horáček soudí, že nástupní plat učitele by ml být aspoň lehce nadprůměrný, aby společnost dala najevo, že si jeho statusu váží. „Na našich bankovkách je jeden aristokrat a čtyři plebejci. A z těch čtyř plebejců jsou tři učitelé – Masaryk, Palacký a Komenský. Na bankovky si učitelé dáváme, takoví jsme pašáci…“ zamyslel se Horáček, který ve svém výčtu bankovkových Čechů opomněl Emu Destinnovou. A Vratislav Kulhánek výši mzdy pro učitele nekonkretizoval, ale nemyslí si, že by měli dostávat paušálně stejně vysoký plat.

Ve finále se ale prezidentští kandidáti shodli na tom, že vidí české školství vesměs optimisticky.

Jiří Řezník