Romští uprchlíci byli původně ubytovaní v prostoru bývalých kasáren na Hůrkách na okraji Pardubic. Zůstat tam měli maximálně tři dny, ale nakonec tam strávili celý týden, než se prokázalo, že skutečně pocházejí z Ukrajiny. Právě týden trvalo získání potřebných dokumentů z ciziny a vyřizování dokladů kvůli žádosti o vízum. Kdyby neměli výhradně ukrajinské občanství, nezískali by status uprchlíka a nemohli by zde být ubytováni.

Komentář Deníku:

"Jakmile měla policie k dispozici veškeré podklady pro udělení víza za účelem dočasné ochrany, zajistila převoz Romů na KACPU, kde jim víza udělila. Poté byli převezeni na kontaktní místo pro vyplacení sociální podpory v hotovosti. Následně byl připraven převoz na zajištěné ubytování. To však nakonec nevyužili a požádali, abychom je vysadili na nádraží v Pardubicích a v Praze, odkud nakonec odcestovali," řekla Deníku policejní mluvčí Markéta Janovská. Tentýž den měly odjet autobusy s romskými běženci do Bělé-Jezové.

Lidé, kteří jsou zvyklí na kočovný způsob života, však nabídku nevyužili. Kam Romové odjeli, teď nikdo netuší.

Podle Janovské s běženci po čas jejich pobytu v Pardubicích nebyl žádný problém. Tábor se nacházel na odlehlé louce, kde na předchozí obyvatele odkazovaly už jen vyjeté koleje v trávě, nejspíše od hasičských vozidel, a ulehlá tráva v místech, kde se nacházely stany. Po romských uprchlících zde bylo jen pár drobných odpadků a hraček, například obaly od sušenek, poztrácené kostičky nebo dětské autíčko.

Psali jsme již:

Taktéž podle Zdeňka Kotta ze společnosti Pamako, která s táborem sousedí, s uprchlíky nebyly téměř žádné potíže. „První den na vše dohlížela policie, a poté zde byli čtyřiadvacet hodin denně po celou dobu hasiči,“ řekl Kott.

„Jedna skupina je zvyklá migrovat z Užhorodu a okolí. Jakmile se oteplí, putují skrz Ukrajinu a nechají se najímat na příležitostné zemědělské práce. Válka jim přerušila tradiční způsob života, a z toho důvodu cestovali do Česka.“ 

Charitní koordinátor dobrovolníků Miloš Lášek.

"Jediný menší problém se týkal toho, že nám vstoupili na fotbalové hřiště, kam nesmí veřejnost. Po krátké domluvě s místní hlídkou se vše vyřešilo,“ dodal Kott. Na místě se podle něj nekonaly žádné hlasité večírky, ani nehrála hudba.

Doplnil také, že když skupina odjela, zůstalo na místě hodně jídla, které si rozebrali místní bezdomovci.

Obyvatelé blízkých ubytoven jsou z velké části pracující Ukrajinci, kteří zde žijí už několik let, a ani ti se s romskými uprchlíky nepotkávali.

V Pardubicích se o zásobování a základní potřeby uprchlíků starali dobrovolníci z oblastní charity, kraj a hasiči. „Dovezli jsme tam jídlo, zdravotnický materiál, oblečení, kočárky, hračky a další věci, které potřebovali. Z mého pohledu byli naprosto spokojení,“ popsal své zkušenosti charitní koordinátor dobrovolníků Miloš Lášek.

close Romští uprchlíci z Ukrajiny v dočasném táboře na Hůrkách. info Zdroj: Oblastní charita Pardubice zoom_in Romští uprchlíci z Ukrajiny v dočasném táboře na Hůrkách.

V prvních dnech charita čerpala z veřejných sbírek. „Když se to prodloužilo na týden, museli jsme najet na trochu jiný systém. S tím nám pomohl kraj,“ popsal Lášek a dodal, že na místě pomáhaly i romské organizace.

„Ti lidé v táboře byli ohromně fajn, objevily se jen mírné problémy mezi nimi, což nejspíše vyplývá z jejich naturelu. Sešli se spíše náhodou, necestovali společně. Byly to skupiny naprosto rozdílného charakteru z různých míst a s odlišným stylem života,“ uvedl Lášek.

Válka jim narušila kočovný způsob života

Válka na Ukrajině jim podle Láška změnila i běžný styl života. „Jedna skupina je zvyklá migrovat z Užhorodu a okolí. Jakmile se oteplí, putují skrz Ukrajinu a nechají se najímat na příležitostné zemědělské práce. Válka jim přerušila tradiční způsob života, a z toho důvodu cestovali do Česka,“ dodal Lášek.

V minulém týdnu odjely z Pardubic ještě dvě větší skupiny romských uprchlíků. V jedné bylo okolo 20 lidí, ve druhé zhruba osm lidí. U nich šlo vyřizování dokladů rychleji. „Prověrky z dalších států se nám povedlo vyřídit do druhého dne. Takže hned druhý den byli odbaveni, dostali víza a byli převezeni do Vyšních Lhot,“ popsala Janovská.

V Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině pomáhal romským uprchlíkům také krajský zastupitel Andrej Ramašeuski. „Byli dost zmatení a nebyli úplně šťastní, že musí jet 200 kilometrů pryč do Vyšních Lhot. Nemá to tam mezi nimi moc dobrou pověst. Někteří se ptali, zda tu nemohou zůstat. Doporučil jsem jim, aby se tam přece jen přestěhovali. Na místě uvidí, že to není vězení,“ uvedl Ramašeuski.