„Za dobu, co jí máme, jsme profermentovali koupaliště,“ konstatoval úpický starosta Petr Hron. Loni už se celková ztráta přehoupla přes 50 milionů korun, které město potřebuje na modernizaci koupaliště. Ztráty fermentační stanice jsou podle současného vedení města obrovské. „Například za loňský rok 4,7 milionu, za předloňský přes 5 milionů korun. To je neúnosné,“ zdůraznil Hron.

Úpičtí zastupitelé proto rozhodli o ukončení provozu k poslednímu říjnu. Přitom před jedenácti lety projekt unikátní stanice na zpracování odpadu a výrobu plynu a elektřiny město proslavil. Projektovaná kapacita zařízení byla 6 tisíc tun biologicky rozložitelných odpadů za rok. Z toho 2 300 tun měl být surový kal z městské čistírny odpadních vod a zbytek měla zajišťovat fermentace tuhých hmot. „Myšlenka byla dobrá, ale představa, že sem všichni budou svážet bioodpad, se ukázala jako mylná. Bioodpadu je málo, musíme ho nakupovat, aby stanice vůbec jela,“ upozornil starosta.

Stanici nepomohla ani změna technologie před sedmi lety. „Naše fermentačka je prototyp, její úpravy stály hodně peněz a ani legislativa nám moc nepomohla. Dnes už dokážeme i bez fermentačky likvidovat bioodpad levněji,“ řekl Hron.

Co teď s ní?
Pronajmout fermentačku je nereálné. Za prvé je až příliš provázaná s čistírnou odpadních vod. Za druhé by zájemce musel hodně investovat do modernizace. Za třetí není jisté, že i po obnově nebude prodělečná. „Takže asi nejlepší bude úplný konec,“ naznačil úpický starosta Petr Hron.