Teplé letní noci přímo vybízejí k pozorování oblohy a lidé odedávna vědí, že v první polovině srpna se mohou těšit na „padající hvězdy" neboli „slzy svatého Vavřince". Nejslavnější meteorický roj totiž vrcholí krátce po 10. srpnu, kdy církev slaví svátek tohoto světce.

Meteory nejlépe uvidíte z louky

Také letos astronomové slibují, že by pozorovatelé, pokud jim bude přát počasí, mohli od večera do časného rána vidět 60 až 70 meteorů za hodinu.

Hvězdárny na tuto dobu větší akce pro veřejnost nechystají. „Perseidy se totiž nejlépe pozorují, když si lehnete na louku tak, abyste dobře viděli na souhvězdí Persea, které bude na severní straně. Louka by měla být pokud možno na kopci a daleko od světelných zdrojů," radí Lenka Trojanová z hradecké hvězdárny.

Podle astronomů bude sice letos pozorování rušit měsíc, který je krátce po úplňku, ale větší meteory zůstanou dobře viditelné. Další překážkou by mohla být oblačnost, protože Perseidy planou ve stokilometrové výšce. „Ale když se mraky protrhají a v mezeře mezi nimi se objeví meteor, je to krásná podívaná," podotkla Lenka Trojanová.

Pozůstatky rozpadlé komety

Perseidy jsou prachové částice, které na své dráze zanechala rozpadlá kometa Swift-Tuttle. Roj dostal název podle souhvězdí Persea, protože v tomto souhvězdí mají jeho meteory radiant, tedy místo na obloze, odkud zdánlivě vylétají.

Perseidy vlétají do atmosféry rychlostí 60 kilometrů za sekundu a září ve výškách kolem 100 kilometrů nad zemí. Roj vytváří při průletu atmosférou na obloze světelné efekty, které vznikají třením prachových částic o molekuly vzduchu. Částice se rozžhaví a většinou vypaří. Při ionizaci okolního plynu vznikají na obloze jasné světelné čáry.

Vedle Perseid jsou známým rojem také Leonidy, které vylétají ze souhvězdí Lva a objevují se kolem 18. listopadu. Méně známé Geminidy lze pozorovat v prosinci a Kvadrantidy v lednu.

Perseidy

Zmínky o roji pocházejí z dob perzekuce křesťanů ve třetím století. Kněz Vavřinec tehdy podle legendy odmítl odevzdat římskému císaři církevní poklad a raději ho rozdal chudým. Za to byl prý 10. srpna 258 upečen na ohni. Lidé si na obloze všimli padajících hvězd a začali jim říkat slzy svatého Vavřince.