„Ornitologům se na Josefovských loukách od roku 2006 podařilo vytvořit ideální prostředí pro celou řadu ohrožených druhů ptáků, obojživelníků, vážek a dalších skupin živočichů. V posledních letech se tu rozmnožují jinde ubývající mokřadní ptáci, jako čejky chocholaté, bekasiny otavní nebo dokonce kriticky ohrožení vodouši rudonozí. Letos tu hnízdí bok po boku i s ikonickým a pro mnohé mystickým jeřábem popelavým," popisuje Věra Sychrová z České společnosti ornitologické.

Ptačí park Josefovské louky v předjaří 2023 s dominantním centrálním ptačníkem.
FOTO: Lákadlo pro bahňáky i ledňáčky. Ornitologové vytvořili mokřad s ostrůvky

„Jeřábi se tu zastavují na tahu již několik let. Vypozorovali jsme, kde se jim v parku nejvíc líbí, a toto místo jsme ochránili ohradníkem před přílišným spásáním koňmi a pratury. Kopytníci nám pomáhají vytvářet ideální prostředí pro luční bahňáky, ale jeřábi potřebují vyšší vegetaci. Ve vysoké trávě vyhnízdili. Mláďata se však hned začala krmit na blízkém nedávno paseném trávníku, kde je dostupnější potrava,“ vyhodnocuje opatření správce parku Břeněk Michálek. Zároveň žádá, aby se návštěvníci nepokoušeli k jeřábům v tomto extrémně citlivém období přibližovat. Již za několik týdnů se budou povyrostlá mláďata více ukazovat.

Tajuplné troubení a zásnubní tance 

Jeřábi jsou s výškou 130 cm nejvyššími ptáky Evropy. Jejich početnost ve střední Evropě vzrůstá, pořád však patří mezi vzácné hnízdiče. V některých regionech Česka se vůbec nerozmnožují. Popularitu si vysloužili mohutností, vznešeností, tajuplným troubením a elegantními zásnubními tanci, při kterých tito velcí ptáci vyskakují vysoko do vzduchu. „V dalším ptačím parku ČSO Mnišské louky u České Lípy je jejich tradiční hnízdiště. Na Josefovských loukách však k velké radosti ornitologů vyhnízdili poprvé," těší Věru Sychrovou.

Sokol stěhovavý
V Teplických skalách kvůli ptačí chřipce uhynuli vzácní sokoli stěhovaví

Podle Martina Bacílka, vedoucího oddělení ochrany ptáků v ČSO, je velmi povzbuzující, že takové množství druhů nachází v ptačím parku domov. „Podporovatelé, kteří na provoz parku přispívají, se mohou těšit tím, jak park funguje. Na podzim jsme tu vyhloubili tříhektarovou soustavu tůní, takzvaný centrální ptačník, který letos zažívá svou první hnízdní sezónu," říká Martin Bacílek a doplňuje, že ptačník je tedy jeden z hlavních důvodů, proč je letos v parku takové množství ptáků.

Kolpík bílý, poštolka rudonohá i husy velké

Nově vytvořený komplex tůní v polovině května poprvé přilákal také kolpíka bílého, který je ve východních Čechách vzácnou návštěvou. „Kolpíky bílé lze pozorovat především na jihu republiky, kde i v malém počtu hnízdí. Pozorování v jiných regionech Česka patří mezi výjimečné. Při tvorbě ptačníku jsme doufali, že přiláká nové druhy, ale takto rychle jsme to nečekali. Tím se počet druhů ptáků pozorovaných na Josefovských loukách vyšplhal již na 193,“ sděluje Michálek.

Kolpíkem bílým nicméně květnová překvapení na Josefovských loukách nekončí. „Hned další den ptačí park navštívil další nevšední druh, a tím je poštolka rudonohá. Ta velmi ráda loví vážky a další rovnokřídlý hmyz, kterého je v ptačím parku dostatek. Věříme, že s dalšími opatřeními, která děláme, bude narůstat jak počet druhů, tak především počet hnízdících ptáků a jejich vyvedených mláďat,“ doufá Bacílek.

V ptačím parku letos poprvé zahnízdily husy velké. Ornitologové na jejich zahnízdění čekali několik let, letos se to povedlo díky novému centrálnímu ptačníku.

Ptačí ráj
Ptačí park Josefovské loučky České společnosti ornitologické v předjaří 2023 s centrálním ptačníkem.Ptačí park Josefovské louky.Zdroj: archiv ČSO

ČSO postupným vykupováním pozemků z darů mění Josefovské louky na ptačí ráj. Rozmanitá příroda tu vznikla vlivem citlivých opatření, jako je řízené zavlažování, péče o vegetaci, pastva koní a praturů a také hloubení tůní. Výsledkem je 8 druhů obojživelníků, skoro 40 druhů vážek, 193 pozorovaných druhů ptáků a mnoho dalších.

Páteří parku je sto let starý závlahový systém napojený na řeku Metuji, který umožňuje regulaci výšky vody na okolních loukách. Díky dostatku vody může na Josefovských loukách hnízdit několik vzácných a ohrožených druhů mokřadních ptáků, jako je čírka modrá, vodouš rudonohý, bekasina otavní, čejka chocholatá nebo několik druhů skrytě žijících chřástalů.

Prozatím největším projektem na Josefovských loukách je tříhektarový centrální ptačník, komplex tůní s rozrůzněným dnem i břehy, který navazuje na další mokřad o velikosti 1,5 hektaru – Slavíkovský ptačník. Společně fungují jako impozantní soustava vodních ploch, lákající nepřeberné množství vrubozobých a brodivých ptáků, bahňáků, ledňáčky a celou řadu pěvců vázaných na vodu a bahnité břehy.