Současně požádal věřící, kteří mají informace o Toufarově životě, jež by mohly v procesu pomoci, aby je do konce prosince poslali královéhradeckému biskupství. Je možné zasílat také dopisy a fotografie, které se dochovaly.

„Zvlášť prosím svědky, kteří ho znali a kteří mohou svědčit o jeho životě a smrti i o rozšíření pověsti mučednictví, případně také o milostech a přízni obdržených od Boha na jeho přímluvu,“ uvedl biskup Vokál. Upozornil však, že by se měli ozvat také lidé, kteří vědí o jakékoliv překážce Toufarova blahořečení.

Kněz Josef Toufar zemřel ve 47 letech po krutém mučení příslušníky Státní bezpečnosti, kteří ho chtěli přinutit k doznání, že v kostele zinscenoval zázračný pohyb kříže na oltáři. Byl pochován pod falešným jménem do hromadného hrobu v pražských Ďáblicích. Příbuzní se o jeho smrti dozvěděli až po čtyřech letech.

Takzvaný číhošťský zázrak se odehrál o třetí adventní neděli roku 1949. Při mši se podle svědků několikrát pohnul půlmetrový kříž na hlavním oltáři. Dosud neobjasněný úkaz se později opakoval. Toufar byl zatčen v lednu 1950, k přiznání se ho StB snažila přinutit ve valdické věznici. Farář vystavený krutému mučení 23. února podepsal protokol s doznáním. Dva dny poté zemřel v nemocnici na následky prasklého žaludečního vředu.

Rozhodne papež

Blahořečením se církev zaručuje, že blahoslavený je v nebi a je možné mu prokazovat úctu a prosit ho za přímluvu. Vatikánská Kongregace pro svatořečení před třemi lety potvrdila, že procesu blahořečení Josefa Toufara nestojí nic v cestě. První fází procesu bylo zkoumání Toufarových ostatků, další částí je diecézní fáze, která má prověřit Toufarovu osobnost a život. „Musí se osvědčit, že měl hrdinské křesťanské i lidské ctnosti, což je podstatou každého blahořečení,“ řekl již dříve právník biskupství Stanislav Hykyš. Třetí fáze se odehraje v Římě před Kongregací pro blahořečení a svatořečení.
Konečné slovo však bude mít papež.