Proč vaše jednotka funguje prakticky v utajení?
Je to kvůli bezpečí nás a našich rodin. Agresivita našich soupeřů je v poslední době
i z důvodu sociální situace neskutečná. Jít na benzinku s pistolí pro deset tisíc je pro ně normální věc.
Jaké vlastně potřebujete do zásahovky lidi?
My nejsme žádní supermani ani hrdinové, jsme obyčejní lidé. Nepotřebujeme kovboje, střelce, kteří nepřemýšlejí o následcích svého jednání.
Takoví se vám hlásí?
Ano, ale to se rychle vytříbí. Priorita 1A pro nás je, aby to byli týmoví hráči. Je nutné se podřídit, moje zájmy jsou až na druhém místě. Bylo tady spousta lidí, kteří byli skvělí ve sportu, ve střelbě, ale zjistili jsme, že nejsou týmoví hráči. Měli jsme tady triatlonistu, fyzicky byl, i když mu bylo ke čtyřiceti, nejlepší, ale po zápřahu se musel napapat a vyspinkat. Po měsíci přišel s tím, že končí.
Co je vaše hlavní zásada?
Neexistuje tady věta: Nejde to. A musím si poradit, přemýšlet. Hlásí se nám mladí kluci, kteří poběží tři dny a noci v kuse. Rozmlátí jakékoli dveře. Ale starej přijde a nejdřív se koukne, jestli nejsou otevřené…
