„Určitě je to pro nás komplikace, lidé se zapojili do různých typů práce. A i když byli i tací, kteří pracovat příliš nechtěli, veřejná služba pro nás byla výrazná pomoc. Tito lidé nám teď chybí," uvedl vedoucí Služeb města Vrchlabí Jiří Prokopec.
Zrušení povinnosti přineslo komplikace
Stejně tak dobrovolnost veřejné služby ztížila organizaci práce technickým službám ve Dvoře Králové. „Představuje to pro nás zvýšení nákladů a také trochu starosti, abychom udrželi standard úklidu města. Nikoho z veřejné služby už u nás nemáme, ale nikdy nevíte, kdo statečný se přihlásí," řekl ředitel Technických služeb Dvůr Králové Miroslav Petrů.
Uchazeči o zaměstnání ve Dvoře Králové v rámci veřejné služby převážně zajišťovali úklid města.
„Využíváme lidi, co se zapojili do veřejně prospěšných prací. Pokud se nenajde jiná cesta, jak nezaměstnané motivovat do veřejné služby, tak je to asi nejlepší řešení," dodal Petrů.
Zcela nahradit pracovníky veřejné služby těmi z veřejně prospěšných prací, kteří za pomoc obci dostávají mzdu, se podařilo v Trutnově. „Přišlo rozhodnutí soudu a lidi do ničeho nemůžete nutit. Nebudeme brečet, dokázali jsme si poradit. Našli jsme jiné lidi, kteří jsou u nás v rámci veřejně prospěšných prací," informoval ředitel Technických služeb Trutnov Lumír Labík.
Na všechny nebylo spolehnutí
Hostinné však naopak zrušení veřejné služby uvítalo. „Přínos této služby nebyl velký. Na lidi nebylo vždycky spolehnutí, takže se pro ně těžko připravovala práce. Spíše to byla naše služba jim než jejich služba městu," vysvětlil starosta Hostinného Karel Klíma.
Veřejná služba v současné době funguje na principu dobrovolnosti. Ústavní soud ji sice už zrušil, platit toto rozhodnutí však začíná až v den jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů. Malý počet uchazečů o práci tak dál veřejnou službu vykonává.
Ve Dvoře Králové například dva lidé dobrovolně pomáhají s administrativou na úřadu práce. „Někteří lidé veřejnou službu nadále dobrovolně vykonávají, zejména administrativní pomocné práce. Pro nezaměstnané mladé lidi veřejná služba slouží jako potřebná praxe," upozornil ředitel královéhradecké krajské pobočky úřadu práce Martin Horák.
Papírově ve veřejné službě podle Horáka dokonce v regionu zůstalo 80 procent lidí, nadále mají smlouvy. Fakticky veřejnou službu ale nevykonávají, nikdo je k tomu nemůže nutit.
Část uchazečů o zaměstnání přešla na veřejně prospěšné práce, za které dostanou zaplaceno.
„Veřejnou službu u nás vykonávali vždy tři až čtyři lidé, druhý den po vyhlášení nálezu Ústavního soudu už ale nepřišli. Poradíme si, zásadní problém to není," myslí si starosta Žacléře Miroslav Vlasák.
Pavla Svítková
