Sousedním Německem, Polskem a Slovenskem se šíří africký mor prasat. Nebezpečné onemocnění nejčastěji přenáší migrující divoká prasata. Česku tak hrozí opětovné zavlečení moru, přičemž první případy se u nás objevily před třemi lety u Zlína.
V severních Čechách už platí ve vymezené zóně kvůli výskytu moru mimořádná veterinární opatření. V Královéhradeckém kraji jsou veterináři v pohotovosti. Potvrdil to ředitel Krajské veterinární správy v Hradci Králové Aleš Hantsch.
„Jsme ve stavu nejvyšší pohotovosti, i když africký mor prasat v našem kraji zatím u uhynulých, odstřelených a nalezených kusů prokázán nebyl,“ tvrdí ředitel.
Veterináři provádí preventivní kontroly v chovech. „Kontrolujeme nejen velkochovy, ale už se soustřeďujeme i na menší chovy. Porovnáváme registr zvířat, sledujeme standardy, jak je zabezpečeno krmivo, podestýlka,“ popisuje Hantsch preventivní kroky.
Jaroslav Kryšpín, vedoucí závodu Vršce podniku Mave Jičín, který se specializuje na produkci vepřového masa a jatečných prasat, zatím žádnou veterinární kontrolu nezaregistroval. „Ochranná opatření dodržujeme od roku 2017, zatím nice jiného,“ dodává.
Účinnou zbraní proti šíření moru je snížení stavu divokých prasat. Myslivci na Náchodsku nás ale překvapili. „Než s prasaty, tak větší boj svádíme s vlky,“ říká jednatelka Okresního mysliveckého spolku Náchod Jana Jirmanová.
„Velké stavy divokých prasat nemáme, spíš se vyskytují na Jaroměřsku, na Broumovsku je prasat málo,“ pokračuje. Zatím tu myslivci nenašli žádný kadaver (uhynulý kus), nic. Z poslední naháňky na Janovičkách se vrátili s prázdnou.
„Tady to rozpráší vlci, nemáme zde ani spárkatou zvěř. Individuální lovy na divočáky pokračují, uvidíme, co bude,“ říká jednatelka.
„ Co mám známé kolem, zatím nikde žádný výskyt nemáme. Trefila jste se špatně, my v revíru černou zvěř vůbec nemáme,“ hlásí překvapivě Jaromír Baše z Mysliveckého spolku Rasošky u Jaroměře. „Něco by mohli mít u hranic s Polskem,“ odkazuje nás dál.
Nimrod Rudolf Kunt z Dolan u Jaroměře potvrzuje, že s přemnoženými prasaty ani tady nebojují.
„Divočáků je tady sice spousta, jsme více méně polní honitbou a divočáci spíš migrují do okolních lesů,“ vysvětluje. Podle Kuntova tvrzení se prasata drží za hraniční cestou, u sousedního spolku, kde mají klid. „Tam chodí padesát metrů od cesty padesát, šedesát divočáků, kteří vědí, že přes cestu nesmí strčit rypák. Protože když to vloni udělali, hned jsme do nich stříleli. Je to neskutečně inteligentní zvěř, která si to pamatuje,“ přesvědčuje nás myslivec.
Africký mor prasat (AMP) je velmi nebezpečné, nakažlivé onemocnění domácích i divokých prasat všech plemen a věkových kategorií se stoprocentní úmrtností. Na člověka se nepřenáší. Onemocnění se může šířit nejen přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, ale i prostřednictvím produktů získaných z nakažených zvířat nebo kontaminovanými předměty a krmivem. Léčba neexistuje.
Riziko znovu zavlečení AMP na naše území se nyní zvýšilo a přenos může mít vážné ekonomické dopady v chovech prasat.
V celé ČR nadále platí zákaz přikrmování a omezení vnadění prasat divokých, je nařízen jejich celoroční intenzivní lov, platí zákaz dovozu trofejí ze zemí s výskytem moru i zákaz používat v chovech prasat seno a slámu ze zemí s výskytem AMP.