Kliknutím zvětšíteKonalo se tam Vinobraní, které pravidelně pořádá čtyřčlenná partička milovníků vína z Hradce Králové, Rychnova nad Kněžnou a Nového Města nad Metují ze spolku Siduri, pojmenovaném po mezopotamské bohyni. Jako každoročně si na druhou sobotu v září pronajali historický skvost od Národního památkového ústavu, aby jej v neděli ráno předali zpět kastelánovi. Na Kuksu provozují i galerii vín v hospitálním sklepení.
Covid-necovid, venku se to hemžilo dámami, páry, partičkami, koštujícími víno a burčák a piknikujícími na trávnících a dekách bezprostředně u slavného hospitálu nebo přímo v bylinkové zahradě. Letošní 14. ročník byl však jiný než předchozí. Zhoršená situace s výskytem koronaviru zašpuntovala víno, které letos neteklo po stranách kaskádového schodiště. Dříve si ho byli lidé zvyklí zdarma nabírat do skleniček pod sochami Tritonů.
"Došlo by tam k nežádoucímu shlukování lidí. Komplikace to nebyla, šlo o předem připravené, plánované rozhodnutí. Možná to bylo na úkor většího počtu návštěvníků, ale z hlediska bezpečnosti v současné epidemiologické situaci to bylo jediné možné řešení, které jsme mohli udělat," vysvětloval Miloš Vognar z vinařského spolku Siduri a jeho kolega Petr Jedlinský doplnil: "Abychom zabránili větší koncentraci lidí na jednom prostoru, nebylo na nádvoří pódium pro koncerty. Hudba hrála reprodukovaná nebo v podání muzikantů, kteří hráli v rohu nádvoří."
ČTYŘI ODDĚLENÉ SEKTORY
Organizátoři rozdělili stánky do čtyř sektorů v různých částech areálu se samostatnými vstupy. Dva byly vyhrazené vinařům, jeden byl určen gastronomickým pochoutkám a jeden řemeslnému jarmarku. Šedesát pořadatelů, propojených vysílačkami, dohlíželo na pořádek a na to, aby v jednotlivých sektorech korzoval jen určitý počet lidí.
"Nikdy jsme to takhle nedělali. Bylo to dost organizačně náročné. Jednotlivé sektory stánků jsme od sebe oddělili tak, aby mezi nimi byl velký odstup a lidé se nehoufovali. Přiměli jsme je k tomu, aby více korzovali. To byl náš cíl a ten se nám povedl," rekapituloval Vognar nezvyklý průběh Vinobraní. "Jsme nadšení, jak byli návštěvníci ukáznění. V ohromném prostoru několika hektarů se lidé plynule rozmístili," dodal.
"Ani jsme opatření nijak zvlášť nepocítily. Užily jsme si to skvěle jako vždycky," usmívala se při odchodu z Vinobraní Káťa z České Skalice, v ruce s plnou skleničkou červeného vína. Do Kuksu přijela se šestičlennou partičkou. "Je tady velký areál, takže každý má dost místa. Není to hlava na hlavě jako jinde. Můžete si pohodlně sednout do trávy a dát si něco dobrého. Jinak spíš jezdíme na vinařské akce na Moravu," rozpovídala se a jako suvenýr si odvezla z Kuksu tři lahve vína.
VINAŘSTVÍ ZE SLOVÁCKA PRODALO 600 LITRŮ BURČÁKU
Vinaři si mnuli ruce. Burčák a víno teklo proudem. Spokojený byl také Pavel Krakovič z Vinařství Jana Cíchy ze Slovácka z Blatnice pod Svatým Antonínkem. Z obce kousek od Veselí nad Moravou na úpatí Bílých Karpat vyjížděli do Kuksu v sobotu ve dvě hodiny ráno se 600 litry burčáku. Tři sta litrů bylo červeného a stejně tak bílého.
"Vyprodalo se všechno. Červený burčák se vyprodal o hodinu dříve, byla to odrůda modrý portugal. U bílého burčáku to byla müllerka s veltlínským červeným raným," popisoval vinař ze Slovácka. Dopoledne bylo podle něj slabší, ale po obědě se lidé nahrnuli a frontu měl u stánku celé odpoledne až do večera. "Nepozoroval jsem změny v chování lidí oproti jiným rokům. Když jsou akce venku, tak se tolik nebojí. Za celý den jsme viděli tři lidi, co měli roušku a tři, co použili rozprašovač na ruce. Všechno byly starší osoby," postřehl.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
