Radnice ve Vrchlabí už ví, jak naloží s nevyužívanou budovou městského kina. Jedním ze záměrů bylo postavit v jejích prostorách kasino. „Skutečně se o tom uvažovalo, ale přiznávám, že to nebyl dobrý a rozumný nápad,“ připustil starosta Vrchlabí Jan Sobotka.

Myšlenku hazardního království vyměnila idea kulturního trianglu tří institucí. K současnému stánku Střelnice se připojí divadlo, které by vzniklo rekonstrukcí prostor městského biografu z roku 1927 jako Kulturně vzdělávací centrum s hledištěm pro 350 diváků. Moderní technologie a důmyslně řešený projekt navíc umožní, aby sloužilo také jako kino. Třetí částí trianglu by se stala nová budova pro základní uměleckou školu Karla Halíře. Ta v současné době sídlí ve vile někdejšího prvního automobilového továrníka Petery v Jiráskově ulici. „Má malou kapacitu, která nedostačuje. Zaslouží si mnohem větší prostory,“ prohlásil Sobotka. K tomu by vyrostl parkovací dům.

Rozsáhlou studii rozpracoval rektor Umprum Jindřich Smetana, tvůrce rekonstrukce Stavovského divadla. „Prioritní bylo najít využití pro budovu, která byla kinem,“ uvedl starosta.

KULTURNÍ DŮM JE KRYTÝ STŘELECKÝ KLUB

Ředitel Kulturního domu Střelnice Vladimír Jindra bere projekt nového kulturního zařízení zcela opačně než jako konkurenci pro jím vedený podnik.

„Probudili jsme letargii ohledně nevyužívaného prostoru levobřežního centra, chtěli jsme vrátit život do budovy bývalého kina. To by bylo bezkonkurenční, velmi pohodové místo, pro všechny, od dětí po seniory, kteří jsou velmi aktivní,“ řekl.

Střelnice, kde se před padesáti lety natáčel Formanův kultovní film Hoří, má panenko, zůstane nadále zachovaná a využívaná především ke spolkovým činnostem. „Má nevýhodu, že je to bývalý krytý střelecký klub Schiessenclub. Akustika ani umístění hlediště tam nejsou optimální a některá představení ani nejdou v takovém prostoru odehrát z technických důvodů,“ poznamenal starosta. „Je to prostě kulturní dům. Není to divadlo ani koncertní sál, tím jsme dost omezeni,“ doplnil ředitel Střelnice.

JEN V PŘÍPADĚ DOTACÍ

Aby se vrchlabský kulturní triangl skutečně rozezněl, bude závislé na úspěchu v dotačních programech. „Zdroje hledáme, probíhají intenzivní jednání,“ ujistil Jan Sobotka. Samotná proměna městského kina v divadlo by přišla na 30 milionů korun. „Jeho realizace je vyloženě podmíněna získáním dotačních prostředků,“ zdůraznil.

Současnost. Nevyužívaná budova městského kina, které nechali postavit v roce 1927 Robert Weigend a Adalbert Lorenz, se promění v divadelní stánek i s biografem.

Současnost. Nevyužívaná budova městského kina, které nechali postavit v roce 1927 Robert Weigend a Adalbert Lorenz, se promění v divadelní stánek i s biografem.