Východopedie - encyklopedie zajímavostí východních Čech

Mnohé tipy od vás přicházely takříkajíc „ex post", tedy poté, co už jsme uzavřeli a vydali hesla příslušných písmen. Rozhodli jsme se proto pro jakýsi „dotisk" a v naší Východopedii budeme pokračovat. Už teď máme od vás nashromážděných téměř 150 hesel. Rádi přivítáme vaše další příspěvky a tipy, které je možné opět posílat na mailovou adresu encyklopedie.VC@denik.cz.

Písmeno H (pokračování)

Hamzův park

Součást rehabilitační léčebny v Košumberku, o jeho vznik se zasloužil zakladatel ústavu prof. MUDr. František Hamza.

Lesopark  o rozloze 13 hektarů je využíván především pro terapii klientů léčebny, nachází se zde cizokrajné, dnes již bezmála stoleté druhy dřevin. Parkem vede naučná stezka – poznávací trasy více jak 1430 kusů dřevin čtyř světadílů. K dendrologickým perlám patří staleté buky lesní. Například kultivar Rohanii – červenolistý buk vznikl péčí sychrovského zámeckého zahradníka pana Maška a na trh byl uveden v roce 1894.

Asi nejvzácnějším jehličnanem je metasekvoje čínská, která byla objevena teprve v 50. letech minulého století. Je zde i zákoutí s voňavými keři a bylinami – tzv. Zahrádka slečny Diorové. Najdete tu růže, které obsahují silici intenzivně vonící po jablkách. A patří sem i „buchtovník" – zmarličník japonský, jehož opadávající a tlející listí je cítit jako buchty. Park i arboretum jsou přístupné veřejnosti.

Haník Zdeněk, PhDr.

Volejbalový expert, rodák z Rychnova nad Kněžnou (22. ledna 1957). Jako hráč získal mistrovské tituly ve Zbrojovce Brno (1990), Donaukraftu Vídeň (1992) a VKP Bratislava (1993). V reprezentačním družstvu, jehož byl i kapitánem, odehrál přes 200 zápasů, v roce 1989 byl v anketě Volejbalista roku druhý.

Po skončení aktivní kariéry se stal uznávaným trenérským odborníkem. Začínal v Rakousku (1995-1999), s družstvem VKP Bratislava získal v roce 2004 titul mistra Slovenska, trénoval i reprezentaci České republiky, se kterou vybojoval na mistrovství Evropy v roce 2001 čtvrté místo. Dvakrát se stal Trenérem roku – v Čechách v roce 2001 a na Slovensku o tři roky později. Je uznávaným pedagogem a metodikem, napsal knihu Volejbalové trůny a kanály, organizuje volejbalové kempy.

HAPO

Fotbalový turnaj Havlovický pohár hrají mužstva ve složení 1+6 na jediném atypickém hřišti o rozměrech 60x40 metrů s brankami 5,5x2,3 m a bez ofsajdů.

Ve čtyřech hracích dnech se potkávají rekreační hráči s profesionálními fotbalisty nejen od nás, ale i ze zahraničí.

Premiérový ročník v roce 1978 uspořádal Jan Špaňko, od 2. ročníku do současnosti se organizace spolu s kamarády a svojí manželkou ujal Miloslav Tohola. Turnaje se zúčastnilo 368 mužstev nejen z ČR, ale i ze Slovenska, Německa, Rumunska, Polska a Anglie, na hřišti se objevili i Asiaté, Afričané, Američané a dokonce i Australan.

Do Podkrkonoší neváhali za neopakovatelnou turnajovou atmosférou jezdit známí fotbalisté – hrál zde otec Jarolím s oběma syny Lukášem a Davidem, pravidelně tu nastupovali Skácelové (Rudolf ml. už ve svých  12 letech, hrál i letos!), Lokvencové, Blažkové, Černí, Škodové, diváci tleskali Ulichovi, Frýdovi, Beránkovi, Kukovi, Kolouškovi, Skuhravému a loni třeba slávistickému Hrubešovi. Do Havlovic si přijeli kopnout i hokejisté Havlát a Brendl.

Největší účast měl 11. ročník v roce 1988 – 70 mužstev, ještě v 31. ročníku v roce 2008 hrálo 50 mužstev, při letošním 38. ročníku jich bylo 26. Turnaj má téměř neměnný hrací systém – ve skupinách se tři dny hraje o postup do závěrečného finálového klání. V největší slávě před rokem 1989 se při něm okolo hřiště mačkalo i dva tisíce diváků!

O neopakovatelnou atmosféru turnaje se stará pestrý doprovodný program – po hřišti se proháněli psi, koza, velbloud i tygr, nechyběli akrobaté, parašutisté, mažoretky, nebe ozářil ohňostroj.

Od roku 1994 se hraje HAPOSTAR pro hráče nad 40 let a od roku 2002 SUPERHAPOSTAR pro hráče nad 50 let. HAPO je turnaj s nejvíce zakopnutými míči do řeky a s nejkouzelnějším živým maskotem – vodníkem Jaroslavem Dufkem.

Heger Leoš, MUDr., CSc.

Poslanec Parlamentu České republiky, zastupitel města Hradec Králové, bývalý ministr zdravotnictví, bývalý ředitel FN Hradec Králové a vysokoškolský pedagog se narodil 11. února 1948 v Hradci Králové. Od počátku 90. let se aktivně angažoval nejen na hradecké fakultě, kde byl proděkanem pro rozvoj, ale postupně se stal členem Vědecké rady Ministerstva zdravotnictví, předsedou Asociace nemocnic a místopředsedou Správní rady Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví. V období let 1993–2009 působil ve funkci lékařského náměstka a posléze ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové. Třikrát byl zvolen do Zastupitelstva města Hradce Králové (2002, 2006, 2014), v roce 2008 neúspěšně kandidoval do Senátu a o dva roky později byl zvolen poslancem Parlamentu ČR. Posléze se stal ministrem zdravotnictví, o funkci přišel v červenci roku 2013 po pádu Nečasovy vlády. V posledních parlamentních volbách svůj mandát obhájil, je místopředsedou TOP 09.

Hetfleiš Jiří

Známý tělovýchovný funkcionář, dlouholetý pracovník OV ČSTV, hlasatel a statistik se narodil 15. března 1928 v Ústí nad Orlicí. Jeho nejmilejším sportovním odvětvím je atletika. V letech 1963-1974 byl předsedou orlickoústeckého oddílu, později získal renomé jako významný československý a evropský statistik. Jeho hlas znají sportovní příznivci v celé republice. Hlásil pražské mistrovství Evropy, ostravskou Zlatou tretru, dojezdy cyklistického Závodu míru, lyžařské Skiinterkriterium nebo v poslední době tenisový Rieter Cup. Sedmatřicetkrát moderoval  anketu Nejúspěšnější sportovec okresu Ústí nad Orlicí. Pod značkou „tfl" dlouhá léta přispívá do celostátního, krajského i okresního tisku. V roce 2014 vydal v ústeckém nakladatelství Oftis pozoruhodnou knihu Historie sportu v Ústí nad Orlicí v datech a číslech.

Hlavatý Jiří, Ing.

Jeden z nejvýznamnějších podnikatelů v České republice, majitel největší české textilky Juta Dvůr Králové nad Labem  se narodil 29. července 1948. Po absolvování Vysoké školy strojní a textilní v Liberci nastoupil do tehdejšího státního podniku Juta (1972). Začínal jako dělník, byl technologem, vedoucím prodejního oddělení a v roce 1989 byl zvolen generálním ředitelem, pak se stal jejím jediným majitelem. Juta vyrábí široký sortiment výrobků z polypropylenu a polyetylenu pro stavebnictví a zemědělství a umělé trávníky pro sport. Víc než 80 procent produkce je určeno pro export do 65 zemí světa. Juta má čtrnáct závodů, přes dva tisíce zaměstnanců a dceřiné společnosti ve Velké Británii, v Nizozemsku, Německu, Libanonu  a na Slovensku.

Jiří Hlavatý je držitelem prestižního ocenění Podnikatel roku (2013), letos v říjnu mu prezident Miloš Zeman při příležitosti státního svátku 28. října udělil Medaili za zásluhy.

V roce 2014 byl zvolen senátorem v obvodě Trutnov.

Hledík Jiří

Fotbalista a ve své době jeden z nejlepších stoperů v Evropě se narodil 19. dubna 1929 v Pardubicích. Ve třiadvaceti letech odešel hrát fotbal  do Olomouce, po dvou letech se přesunul do Prahy, kde hájil barvy ÚDA (dnešní Dukla) a později Spartaku Sokolovo (dnešní Sparta).  Z věhlasného klubu ho to však táhlo domů, do východních Čech, odkud byla i jeho manželka. V devětadvaceti letech přestoupil do Spartaku Hradec Králové, jehož funkcionáři chtěli využít ustanovení tehdejšího přestupního řádu (bylo za půl roku zrušeno!), které umožňovalo okamžitý přestup těm sportovcům, kteří nastoupí na dlouhodobou brigádu, ale musejí hrát v místě své nové práce. Hledík měl dělat v žacléřském uhelném dole a hrát v Hradci Králové. To se však pražským funkcionářům nelíbilo, uvalili na hráče karenční lhůtu, která byla uznána za oprávněnou, a Hledík kvůli ní nemohl rok hrát. Hned poté se však hráčsky etabloval v základní hradecké sestavě a v sezóně 1959-1960 se podílel na slavném titulu mistra republiky.

V lize odehrál 207 zápasů (za Hradec 122) a dal 10 branek. Sedmadvacetkrát reprezentoval – zúčastnil se mistrovství světa  ve Švýcarsku (1954), kde nastoupil v utkání s Uruguayí.  O další mistrovství světa ve Švédsku (1958) přišel zřejmě vinou „přestupových tahanic" se Spartou. V kvalifikaci o postup na MS v Chile (1962) se podílel na barážovém postupu přes Skotsko, ale v konečném Vytlačilově výběru chyběl.

V roce 2006 získal prestižní fotbalové ocenění Cenu Václava Jíry. Jiří Hledík zemřel 25. dubna 2015 v Hradci Králové.

Holomíček Bohdan

Uznávaný dokumentární fotograf se narodil 14. srpna 1943 v ukrajinském  městě Senkevičivka. V roce 1947 se s rodiči přestěhoval do Mladých Buků v Krkonoších. Vyučil se elektrikářem a pracoval v elektrárně v Trutnově. V roce 1966 začal intenzivně fotografovat a poprvé vystavoval v roce 1969. V letech 1968 a 1969 pracoval v trutnovském muzeu, pak v podniku Geoindustria a od roku 1971 jako údržbář ve výtopně v Janských Lázních. V 70. letech se seznámil s Václavem Havlem a jeho manželkou. Díky tomu mohl fotografovat mimo jiné osoby a dění v kultuře nezávislé na komunistickém režimu.

Od roku 1995 je na volné noze. V roce 2015 převzal Kulturní cenu města Trutnova.

Horák Jiří

Rodák z Hradce Králové (23. dubna 1924) byl český politolog a politik. Po roce 1945 studoval na Vysoké škole obchodní v Praze a byl funkcionářem sociálně demokratické mládeže. Po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval do Německé spolkové republiky a v roce 1951 odešel do USA. Tam vystudoval politologii na Columbijské univerzitě v New Yorku, poté přednášel politologii a státní právo a v roce 1967 se stal profesorem.  Po návratu do Československa v roce 1989 se stal předsedou obnovené ČSSD a od června do prosince 1992 byl členem Federálního shromáždění. Na sjezdu ČSSD v únoru roku 1993 v Hradci Králové Jiří Horák na předsednickou funkci už nekandidoval (předsedou ČSSD byl zvolen Miloš Zeman), sjezd ho zvolil čestným předsedou strany. V dubnu  1993 se vrátil do USA, kde 25. 7. 2003 v Englewoodu zemřel.

Hradecký půlmaraton

Běžecký závod se startem a cílem v historickém centru Hradce Králové se poprvé běžel v roce 2011. V roce 2014 byl vyhlášen jako nejlepší půlmaraton sezony léto-podzim, zúčastnilo se ho 1700 závodníků a novinkou byl Přebor České republiky záchranných a bezpečnostních složek. Rekordy tratě 21 097 metrů drží Lukáš Olejníček (AC Moravská Slavia Brno) 1:09:36 hod. a Táňa  Metelková (Sokol Hradec Králové) 1:19:39 hod.

V roce 2015 se poprvé běžel i klasický maraton na 42 195 metrů, pořadatelé na startu registrovali 500 běžců. Hradec Králové se tak stal po Praze druhým městem u nás, kde se tato královská běžecká disciplínauskutečnila. Premiérovým vítězem se stal pětatřicetiletý Jiří Čivrný (SK Nové Město n. M.), který trať zdolal za 2:36:12 hod. Celkem měl  4. ročník stále populárnějších závodů na startu 2500 běžců, kromě maratonu a půlmaratonu se uskutečnily i štafety 4x5,5 km a závody dvojic 2x10 km.

Ivanov Miroslav, PhDr.

Průkopník a zakladatel české literatury faktu se narodil 10. dubna 1929 v Josefově  v rodině ruského legionáře, čs. důstojníka a velkého sokola  (původně se  jmenoval Job), pozdější oběti heydrichiády. Po maturitě na jaroměřském gymnáziu (1948) krátce pracoval jako úředník a dělník v hutích v Kladně, od roku 1949 žil trvale v Praze. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v letech 1949 – 1953 vystudoval češtinu a historii (PhDr. 1953). Poté působil jako odborný asistent na katedře české a slovenské literatury. V letech 1960–1967 byl redaktorem časopisu Hlas revoluce (vydavatelství Svazu protifašistických bojovníků).  V roce 1967 se stal spisovatelem z povolání. Tematicky čerpal především z českých dějin, z období německé okupace a z české kulturní historie. Napsal více jak 30 knih literatury faktu, reportáží a cestopisů a čtyři knihy pro mládež. Celkový náklad jeho děl činí přes 1 130 000 výtisků včetně edic v zahraničí. Asi největší ohlas měla jeho kniha Atentát na Rein
harda Heydricha, původně s názvem Nejen černé uniformy několikrát postupně doplňovaná a přepracovávaná. Stejně jako Tajemství RKZ (1969) a Záhada rukopisu královédvorského (1970), v nichž použil moderních laboratorních metod kriminalistického ústavu při ověřování pravosti obou těchto rukopisů.

Po roce 1989 se chopil do té doby tabuizovaných témat: Justiční vražda aneb Smrt Milady Horákové (1991); Čech v Kanadě (1994); Sága o životě Jana Bati a jeho bratra Tomáše (1998), Nepravděpodobné příběhy aneb Jak jsem dělal literaturu faktu (1990) a 52 + 2 aneb Čtení pro každý týden v roce (1999). V roce 1987 byl oceněn titulem Zasloužilý umělec, v roce 1994 ho město Jaroměř jmenovalo svým čestným  občanem. Na jeho památku jsou od roku 2007 v městě Letohradu nejlepší díla literatury faktu oceňována regionální Cenou Miroslava Ivanova. Spisovatel a publicista Miroslav Ivanov zemřel 23. prosince 1999 v Praze.