Mnohé tipy od vás přicházely takříkajíc „ex post", tedy poté, co už jsme uzavřeli a vydali hesla příslušných písmen. Rozhodli jsme se proto pro jakýsi „dotisk" a v naší Východopedii budeme pokračovat. Už teď máme od vás nashromážděných téměř 150 hesel. Rádi přivítáme vaše další příspěvky a tipy, které je možné opět posílat na mailovou adresu encyklopedie.VC@denik.cz.

Písmeno J

Janda Jiří, MVDr.

Trenér dostihových koní, správce dostihové dráhy na závodišti v Pardubicích  se narodil 26. října 1953 ve Vojici na okrese Jičín. Po studiích na Zemědělské technické škole v Hradci Králové – obor veterinární a na Vysoké škole veterinární v Brně a absolvování základní vojenské služby v roce 1980 přišel do Pardubic, kde trénoval koně pro Hřebčín Napajedla. V roce 1991 se osamostatnil a o rok později stál u převodu pardubického dostihového závodiště ze státní správy pod město Pardubice. V letech 1992–1996 působil jako výkonný ředitel nově vzniklého Dostihového spolku a.s. Po roce 1996 vybudoval vlastní tréninkové středisko Holičky u Heřmanova Městce. V roce 2012 přijal nabídku tehdejšího předsedy představenstva Dostihového spolku a.s. Vladimíra Tlučhoře a stal se správcem dostihové dráhy v Pardubicích, kde působí dodnes. Tréninku koní se věnuje i nadále.

K listopadu 2015 mají jeho koně v porevolučních statistikách Jockey Clubu ČR uvedeno 488 startů a 68 vítězství v rovinových i překážkových dostizích. Největším úspěchem je vítězství
v Československém derby (1990) s koněm Gimt a St. Legeru (1990) s koněm Balú. V roce 2009 zvítězil jeho kůň Profil v kvalifikaci na Velkou pardubickou, tu pak dokončil na 10. místě. V roce 2005 byl s koněm Teviot ve Velké pardubické na 5. místě, Aspirant dokončil v roce 2011 na 7. místě.

Jičínský magik

Velké setkání kouzelníků, jehož dějištěm se v roce 2013 poprvé stalo Masarykovo divadlo.  Organizační tým 21. ročníku mezinárodního festivalu kouzel a iluzí Skleněný magik se totiž rozhodl ze Železného Brodu, kde se akce konala uplynulých dvacet let, přesunout „magický víkend" do pohádkového Jičína – přijelo 150 kouzelníků z pěti zemí Evropy. Víkend s kouzelníky přináší podle hlavního pořadatele Vladimíra Gernata mnoho zajímavých akcí pro malé i velké diváky. Na pátek a sobotu jsou vždy připravena celkem čtyři veřejnosti přístupná soutěžní představení, která se odehrají v Masarykově divadle, a další doprovodné akce ve městě. Na uvítanou je nachystán program Kouzelníci Jičínu, který mohou zájemci zhlédnout před radnicí na Žižkově náměstí. Sobotní hlavní gala show, při které dojde k vyhlášení vítězů festivalu Jičínský magik , letos nabídlo nejen přehlídku nejlépe oceněných kouzelníků, ale také taneční kreace. Stand-up comedy představil Daniel Čech, hlavním hostem večera pak byl profesionální kouzelník a mistr Evropy Maciej Pol z Polska, který do Jičína přivezl čtyřicetiminutovou show ve stylu Davida Copperfielda. Letošní mezinárodní přehlídka za účasti 130 kouzelníků proběhla ve třech dnech, soutěžní část, které se zúčastnilo třicet mágů, posuzovala pětičlenná porota.  Hlavní cenu Grand Prix získala Adéla Svobodová z Prahy.

Jiránek Vladimír

Kreslíř, karikaturista, scénárista a režisér se narodil 6. června 1938 v Hradci Králové, téměř celý život však strávil v Praze.Po absolvování žurnalistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se začal věnovat kreslení, zprvu jako autor portrétů.

Jeho obrázkové glosy vycházely v časopisech Mladý svět, Melodie, Vesmír či Technický magazín. Zároveň jimi koncem 70. let popularizoval vznikající ekologické hnutí Brontosaurus. To mu vyneslo podobně jako v dřívějším období občasné obstrukce minulého režimu. Po sovětské okupaci v roce 1968 se ocitl na černé listině a několik let nesměl publikovat v novinách a časopisech.

V osmdesátých se vrátil ke kreslení a ilustrování, po roce 1990 se začal věnovat zejména politické karikatuře. Spolupracoval s časopisem Dikobraz nebo Literárními novinami, ale i s časopisem Reflex a s celostátními zpravodajskými deníky.

Nejznámější přesto zůstává Jiránkova tvorba pro děti. Jeho bibliografie čítá desítky titulů, je podepsán pod dvacítkou kreslených filmů. Z nich vyčnívají dva malí králíci Bob a Bobek, kteří celému národu vštípili, že práce šlechtí. A samozřejmě i dva nešikové Pat a Mat z dalšího televizního seriálu.

Jirásek Jan

Rodák z Rychnova nad Kněžnou (9. ledna 1955) se prosadil jako hudební skladatel, zejména ve světě filmu. Vystudoval brněnskou JAMU (hudební skladatelství), studoval i elektro-akustickou, počítačovou a elektronickou hudbu a hudební teorii.  Pracoval jako hudební redaktor a producent Českého rozhlasu. Jeho hudba zazněla ve filmech i seriálech, k nejvýznamnějším patří Nejasná zpráva o konci světa (Český Lev, 1997), Kuře melancholik (nominace na Českého lva, 2000) a Kytice (Český lev, 2001). Skládal také hudbu k divadelním představením (Babylonská věž, Don Quijote).

Písmeno K

Kapucián Josef

Lidový řezbář, jeden z hlavních tvůrců figurální výzdoby Třebechovického betlému se narodil 19. března 1841 v Jaroměři. Byl dovedným samoukem a vyřezával pro kostely a školy kříže, madony a okrasné předměty pro truhláře, rovněž i figurky pro betlémy. V roce 1867 se přiženil do Třebechovic – vzal si za manželku dceru zdejšího hodináře Pavlínu Lhotskou. Řezbářským uměním nadchl svého domácího, rolníka Josefa Probošta. Ten se rozhodl, že chudého  řezbáře nechá u sebe zadarmo bydlet, jestliže mu bude z lipového dřeva vyřezávat figurky do jeho betlému. Oba pak vytvářeli jedinečný betlém čtyřicet let. Ve světoznámém Třebechovickém betlému Kapucián vyřezal většinu figurek, Probošt z jednotlivých částí sestavil celek, zhotovil krajinu se skalisky, stromy, zvířaty a  vymyslel složitý mechanismus. Josef Kapucián zemřel  v městském chudobinci v Třebechovicích 2. listopadu 1908.

Klymčiw Ondřej

Nadějný motocyklista, rodák z Řečan nad Labem (1985) a úspěšný účastník jedné z nejnáročnějších rallye na světě: při své premiéře na Dakaru 2015 obsadil ve své kategorii 20. místo, mezi nováčky byl druhý a mezi netovárními jezdci osmý. Má za sebou kariéru dragsterového jezdce, jezdil krosovou motorku a závodil v enduru. V březnu 2013 byl  na tuniské Tuareg Rallye  sedmý v kategorii profi.

Na premiéru při Dakaru 2015 se  připravoval pod vedením zkušených trenérů Ivana Svědíka a bývalého enduro reprezentanta Karla Schedera.

Sezonu 2014 odstartoval výborným druhým místem na řecké Hellas Rally. Na stejnou pozici dosáhl i na náročné Rally Albania. Následovala  pouštní Merzouga Rally v Maroku, kde i přes poraněné koleno vybojoval 4. pozici. Na samotném Dakaru startoval s číslem 160, za ním bylo v kategorii motocyklů už jenom jedno číslo. Prakticky to znamenalo prodrat se celým závodním polem hned první den a tudíž hodně riskovat. Risk se, jak vidno ze shora uvedených úspěchů vyplatil.

Ondřej Klymčiw si dá na nejtěžší rallye světa  repete i na začátku roku 2016 – dakarský prolog je na pořadu 2. ledna a první ostrá etapa o den později.

Kocourkovští učitelé

Pěvecké sdružení, které působilo na scéně české populární hudby od konce 1. světové války až do roku 1957. Vzniklo jako studentská legrace v roce 1914 v Rychnově nad Kněžnou:  parta studentů původně chtěla humornou formou pouze parodovat někdejší škrobenost velkých učitelských pěveckých sborů.

Svá první profesionální vystoupení Kocourkovští učitelé poprvé s úspěchem uskutečnili v pražském kabaretu Červená sedma, kde působili až do jeho zániku. Vtipný, inteligentní, vkusný, laskavý a osobitý humor se divákům velice líbil. Soubor s úspěchem koncertoval doma i v zahraničí, u firmy Ultraphon natočil 25 gramofonových desek. Měl své velké hity (Ranní čtvrthodinka pro revmatiky obojího pohlaví, Píseň vyhynulého drožkáře, Píseň o volu, Balada o hřídeli osmkrát zalomené, Havaj kouzla zbavená). Učinkoval v několika českých filmech (např. U nás v Kocourkově v roce 1934 či Katakomby v roce  1940) a připravoval svoji vlastní operetu.

Novému režimu po roce 1948 však tento typ humoru vůbec nevyhovoval, pro pracující masy byl málo budovatelský a málo angažovaný, do nových společenských poměrů se vůbec nehodil. Sdružení proto v polovině 50. let 20. století zaniklo.

Komenského most

V Jaroměři nahradil historický most poškozený při povodni na Labi v červnu roku 2013. Lávka od architekta Mirko Bauma (jeho spolupracovníky byli David Baroš a Vladimír Janata), připomínající lidskou páteř,  představuje důležitou spojnici mezi historickým náměstím Československé armády a sídlištěm, školou Na Ostrově a jižní částí města. Nová lávka, kterou v konkurenci 72 návrhů z celé ČR vyhlásili Stavbou roku 2015, má šířku 4,5 metru, dlouhá je 61,5 metru a její realizace stála 27,2 mi
lionů korun. Ocelová konstrukce je žárově pozinkovaná a podle autorů bude odolávat korozi osmdesát let. V případě nutnosti se přes most dostanou i hasiči s cisternou nebo sanity.

Kozí mejdan

Kulturně společenská akce, jejímž duchovním otcem je aktivista Stanislav Penc, se koná pravidelně na přelomu července a srpna na samotě Milkovic u Libáně za každého počasí. Kozí mejdan nemá předem stanovený program. Nejsou zde stánkaři, ochranky, pokladny, reklamy ani dealeři. Hraje se nonstop na dvou pódiích, a to jak hudba různých žánrů a provedení, tak i divadlo. Častá jsou autorská čtení, promítání filmů, malování, dětské hry, přednášky, je i čas na koupání a procházky do okolí.

Vystoupit zde může každý – je běžné,  že až na místě se dají dohromady muzikanti, kteří jinak spolu nehrají. Kozí mejdan se koná na pastvinách, v sadech a stájích, které během roku patří především kozám, kozlům a oslíkům, jež zde chovají pro radost a nikoliv pro maso.

Určitou specifickou stránkou akce je i to, že se samotní návštěvníci stávají i pořadateli. Pomáhají s výstavbou pódia, barů nebo kuchyně, ruku k dílu přiloží při sušení a sklizni sena z luk a zapojují se do prací kolem statku, které není možné v menším počtu lidí jindy udělat.

Krautschneider Rudolf

Stavitel jachet a mořeplavec se narodil 22. srpna 1943 ve Vídni, dětství strávil ve Znojmě.  Se sedmimetrovou Velou doplul v roce 1977 až za Severní polární kruh, v roce 1982 s ocelovou plachetnicí Polka do Jižní Ameriky, kde se nechtěně přimíchal do války o Falklandy. V letech 1990-1994 obeplul na jachtě Polárka Antarktidu. Po návratu z plavby kolem světa začal organizovat plavby pro děti z dětských domovů a pro lidi, kteří se léčí ze závislosti na drogách a alkoholu.

Hodně spřízněných duší našel v České Třebové a v jejím okolí.  Kamarádi mu zde ochotně pomohli se stavbou lodí. Např. v prostorách JZD Lhotka stavěli Velu i čluny pro malé námořníky z dětských domovů. Ve stodole Státního statku Česká Třebová slavnou Polárku.

V roce 1996 v Polsku koupil rozestavěný trup dřevěné plachetnice a se skupinou nadšenců ho dokončil – Victoria plula roku 1999 kolem Evropy a dostala se až na Floridu.

V Lupenici na Rychnovsku připravoval plavbu na voru Eurica (materiál: šumavský smrk, hmotnost 22 tun, délka přes 12 metrů, šířka 7 metrů, stěžeň vysoký 11 metrů) přes Atlantik z Evropy do Ameriky a zpět. V Portugalsku však pro vyplutí nezískal od místních úřadů potřebná povolení, o což se snažil čtyři a půl měsíce – každý den musel platit 25 euro jako poplatek za pobyt v přístavu.  Nepříjemnou situaci v tisku komentoval takto: „Většina lodí, které něco chtěly, šouply úředníkům nějaký úplatek. Já jsem ale nikdy žádný nedal a nedám. Je to vlastně paradox. Poprvé v životě jsem měl totiž všechno, co normálně nevozím: záchranný člun, radiostanici… Pro kontrolu. Před dvaceti lety bych vyplul bez problémů a ještě bych od každýho dostal flašku vína, ale dneska asi nesplňuji normy Evropské unie, tak je každej úředník neporazitelnej… Vor jsem prodal dělníkům v přístavu za jedno euro."

Kreativ

Největší výstavu kreativních technik a potřeb v Pardubickém a Královéhradeckém kraji pořádá Česká abilympijská asociace. V letošním roce měla v budově ČSOB Pojištovny na Masarykově náměstí v Pardubicích už čtvrtý ročník, kterého se zúčastnilo 50 vystavovatelů a navštívilo ji přes 2500 lidí. Bývá na ní k vidění hodně zajímavého – od ručně vyráběných vánočních ozdob přes dekorace do domácnosti, netradičně zdobená trička, originální bižuterii až po dobroty na sváteční stůl. K dispozici jsou i tvořivé dílničky, ve kterých je možné si přímo na místě vyrobit zajímavé dárečky. Svoji produkci tradičně představují neziskové organizace a chráněné dílny.