Pod vedením archeoložky Martiny Bekové provádějí v těchto dnech pracovníci rychnovského muzea již čtvrtý záchranný výzkum na rodinném pozemku v Černíkovicích. Země jim postupně odkrývá svědectví o životě v době před třemi tisíci let. Dochované důkazy o takzvané kultuře popelnicových polí, která se datuje zhruba tisíc let před Kristem, se podařilo archeologům odhalit před několika dny již počtvrté. K prvním nálezům, které vzbudily jejich pozornost, došlo před čtyřmi lety.

„Do té doby jsme o sídlišti vůbec nevěděli, takže to pro nás bylo velké překvapení,“ uvedla Martina Beková s tím, že v současné době se podařilo odhalit také cenná svědectví ze středověkého osídlení, tedy z 16. a 15. století.
Jelikož se jedná v krátké době již o několikátou lokalitu u říčky Bělá, která svědectví o kultuře staré několik tisíciletí vydala, pro archeology jsou zásadní i první kroky a vzájemná domluva se stavebníkem. Důležitá pro ně totiž je už takzvaná první skrývka zeminy.

„Pozůstatky jsou čitelné hned při odhrábnutí, po zaschnutí je již velmi obtížné něco hledat,“ upřesnila Martina Beková.
Veřejnost mohla místo archeologických nálezů před několika dny navštívit a další takzvaný den otevřených dveří má následovat v brzké době.

Svědectví vydávají sídliště i pohřebiště
Období kultury popelnicových polí je podle odborníků dobou nejintenzivnějšího pravěkého osídlení v regionu. Svědectvím o životě v té době jsou nálezy keramiky či pozůstatky po kůlových základech obydlí. V regionu se archeologům podařilo objevit již četná sídliště, hradiště či pohřebiště. Významné pozůstatky se našly mimo jiné v Kostelci, Vojenicích či Doudlebách.