Tento český Erich von Däniken navštívil v polovině listopadu Opočno, kde do části tohoto světa nechal nahlédnout.

Často se o vás mluví jako o českém Erichu von Dänikenovi. Vy ale máte mnohem větší záběr. Kde se u vás zrodila vášeň pro tajemno?
Musím říct, že si Ericha von Dänikena považuji, především proto, že píše o místech, která skutečně navštívil. To se snažím i já. Jediné, v čem s ním nesouhlasím, je jeho pohled na to, že za vše mohou pouze mimozemšťané. Ono je docela možné, že před naší civilizací tu byla ještě jiná, vyspělejší, ovšem ryze pozemská společnost, která po sobě nechala jen pár roztroušených stop.

A vaše záhadologické začátky?
Vždycky jsem rád četl. A z legrace říkám, že bylo tak málo knížek o záhadách, že jsem je musel začít psát. Pravdou však je, že když jsem začal cestovat, vyhledával jsem si mně blízká témata. A nakonec jsem zjistil, že se vše točí kolem tajemna. A tak se ze mě stal hledač záhad na plný úvazek.

Za tajemnými jevy jste procestoval lán světa. Není však něco na rčení, že kovářova kobyla chodí bosa a ty největší záhady jste měl na dosah ruky?
To máte naprostou pravdu. Česká kotlina je, co se týče záhad, naprosto výjimečná a je tu takových míst více, než kdekoliv na světě.

Třeba dnes již neexistující klášter v Podlažicích, který se stal jedním z hlavních motivů oblíbené televizní trilogie Ďáblova lest. Ostatně, kdy se opět diváci setkají s trojicí hrdinů? Jiří Strach má přeci v plánu natočit váš román Krev démona.
To v tuto chvíli sám nevím. S natáčením se mělo začít na jaře tohoto roku, ale zatím se odložilo. Za pár dní se na to pojedu zeptat do Prahy, ale nejsem ten, kdo o natáčení rozhoduje.

A plánujete ještě další pokračování kriminálního příběhu s mysteriozní zápletkou?
Pro tuto „trojici“ zatím hledám vhodné téma, ale mám rozepsaný napínavý, a jak doufám, pořádně tajemný příběh s jinými hrdiny.

A co téma Voynichův rukopis? Nedávno dokonce badatelka z Nové Paky Aneta Hanzíková prohlásila, že je blízko jeho rozluštění. Věříte ji?
Voynichův rukopis je velmi zajímavé téma. Částečně jsem se mu věnoval i ve Ztracené bráně a především v knížce Nedobytná šifra. Teď chystám seriál pro mládež, kde bych se k němu chtěl opět vrátit. A co se týče rozluštění, tak bych byl rád, aby to někdo konečně dokázal, ale obávám se, že paní Hanzíková to nebude, i když bych ji to moc přál.

Proč jste tak skeptický?
Mám k tomu konkrétní důvod. Ona tvrdí, že je to šifra psaná staročeštinou. Ale šifry mají své zákonitosti. Tady bylo vědeckým výzkumem dokázáno, že je to naprosto přirozený jazyk a tudíž se nejedná o šifru. Podle mého se v tomto případě jedná o „obyčejný“ cestovní deník.

Když už jsme u luštění šifer: jsme v Opočně odkud pochází významný český malíř František Kupka. Není možné, že jeho, ale i obrazy jiných moderních umělců, budou za pár tisíc let vaši následovníci také brát jako šifru a snažit se jí rozluštit? Třeba Tříbarevnou fugu?
Máte pravdu v tom, že i my možná teď řešíme záhady tam, kde nejsou. I naši předci měli přeci fantazii. A v čem dnes vidíme šifru, záhadu či vzkaz jiných civilizací, tak mohl být jen umělecký projev autora.

Máte vy nějakou „svou“ záhadu, která vám nenechá v noci spát?
Jestli tím míníte „záhadu mého života“, tak tu nemám. Jsem jako sup, to je velmi trpělivý pták. Někdy si člověk musí počkat a nebýt netrpělivý. Když to máte rozluštit, rozluštíte to. Já dávám hypotézy a pak čekám, jestli se potvrdí. A musím říct, že se mi to kolikrát povedlo.

Máte nějaký příklad?
Tak jeden za všechny. Jistě znáte Ötziho. Je přezdívka daná dobře zachovalé přírodní mumii člověka, který žil kolem roku 3300 př. n. l. Ten má na sobě celou řadu vytetovaných křížků. Já před lety přišel s hypotézou, že se nejedná o ozdobu, ale že Ötzi byl ve skutečnosti šaman a tetování je na místech akupunkturních bodů. A ejhle, před čtrnácti dny s touto teorií přišli i renomovaní odborníci.

Vraťme se zpět do Čech. Máte teď v plánu nějakou místní záhadu?
Mám. V nejbližší době chci navštívit Lanškroun, kde se v podzemí objevuje celá řada paranormálních jevů. Například se tu v zimě v rampouších objevují záhadné lidské obličeje.