Podobná situace, tentokrát na parkovišti Lidlu v Rychnově. S jedinou výjimkou, nejde o pivo, ale o krabicové víno. Ale odpověď je stejná – o čem to vlastně blábolíš, ženská?

Odpověď by byla jednoduchá, i když si nejsem jistá, jestli by mi oba muži rozuměli. O pití alkoholu na veřejnosti a o vyhláškách, které toto konání zakazují. Mají je už snad všechna města, některá dokonce několik let, a některá je v posledních letech zpřísnila a rozšířila. Třeba Rychnov a Solnice.

„Pro nás je přijetí vyhlášky a rozšíření území, kde je pití alkoholu na veřejnosti zakázáno, přínosem. Máme v ruce něco, s čím lze bojovat se skupinami, které na určitých místech pijí a pak dělají výtržnosti," říká velitel městské policie Josef Martinec.

Zkouším štěstí potřetí. V Solnici se také v podvečer posadím na autobusovou zastávku. Třicet metrů od ní by si neměl nikdo přihnout z ničeho alkoholického. Čekám asi půl hodiny, než vidím dva mládence s krabicí. „Víte, že pití alkoholu je na těchto místech zakázáno?" zkouším. Odpovědí mi byl udivený pohled a následný veselý smích. „A kdopak by nám asi dal pokutu, to je naše víno a my si ho můžeme vypít, kde chceme," zní odpověď.

„Pokuty jsou jedním z možných postihů, ale o jejich vymahatelnosti opravdu máme pochybnosti. Pro nás je důležité, že můžeme přistoupit k vykázání a alkoholické excesy na veřejnosti nedopustit," říká Josef Martinec V zimě to bylo v Rychnově i v Solnici bez problémů, s teplým počasím už městská policie musela pětkrát přistoupit k vykázání z veřejného prostranství.

„Dalším problémem je prokázání faktu, že dotyčný pije alkohol. Může tvrdit, že ta láhev pod lavičkou není jeho, nebo že v ní má limonádu. A my už nemáme právo obsah láhve zkontrolovat," dodává velitel.

Pracovníci z ciziny i někteří místní popíječi o existenci vyhlášky nevědí. „Rozhodli jsme se ubytovny navštívit a všude dát letáky s informací o místech, kterých se zákaz popíjení týká," uzavírá velitel městské policie. „Víc v tomto případě udělat nemůžeme."