Lidé nebudou dostávat žádné jiné kompenzace, jednou za měsíc jim prostě od státu přijde daná suma a ta bude pro všechny bez rozdílu stejná. Ve Finsku se takový způsob zabezpečení občanů zkouší, v Nizozemsku se testování má spustit v nejbližších měsících, v opatrnějších zemích se o něm začíná mluvit, ve Švýcarsku už ho v referendu zamítli. U nás už padly první odhady sumy, kterou by český občan dostával měsíčně od státu: zhruba čtyři tisíce korun. Dostával by ji každý, ať pracuje či ne, ať je zdravý či chromý. Smyslem takové dávky by bylo poskytnout základní zajištění příjmu každému – třeba i tomu, kdo vědomě pracovat nechce. A zbavit se složitého systému sociálních dávek, příspěvků, příplatků a zvýhodnění s celou obrovskou administrativní zátěží.
Vlastimil Tlustý, poradce Pirátů, bývalý ministr za ODS:
Mohlo by zavedení nepodmíněného základního příjmu pomoci ke zvýšení zaměstnanosti a jednoduššímu systému sociálních dávek? Souhlasíte s tím, aby možnost takového zabezpečení byla, podobně jako ve Finsku či v Nizozemsku, testována i v Česku?
Ověření v rámci pilotního projektu samozřejmě podporuji. Nepodmíněný základní příjem (NPZ) byl jedním z pilířů reforem, které jsem spolu se slovenským europoslancem Richardem Sulíkem a ekonomy zpracoval v roce 2003 v rámci volebního programu ODS „Modrá šance". Zavedení NPZ s naprostou jistotou přinese zvýšení zaměstnanosti a výrazné zjednodušení sociálního systému, protože není alternativou k vlastní práci, jako je tomu u dnešních sociálních dávek, kdy leckdo dospěje k závěru, že je lépe nepracovat.
Komu by zavedení mělo nejvíce pomoci a komu by naopak mohly vzniknout problémy?
NZP nahrazuje všechny sociální dávky, které nejsou vázány na zdravotní stav občana. To umožňuje zásadní snížení nákladů na výplatu sociálních dávek. Hlavními přínosy jsou obnovení motivace k práci, zvýšené příjmy domácnosti, zvýšené příjmy státu, omezení byrokracie, likvidace prostoru pro zneužívání nezdravotních sociálních dávek, ochrana trhu práce před levnou zahraniční prací, protože NZP je pouze pro občany země, a nakonec vytvoření systému podpory studujících starších 18 let, neboť plná výše nepodmíněného základního příjmu je vyplácena všem od dosažení dospělosti.
Jakou formou bychom se v případě zavedení měli dobrat k přesné výši vyplácené sumy? Jsou namístě obavy ze zneužívání tohoto příjmu?
Stanovit správnou výši NZP lze jen po složitých výpočtech s využitím matematických modelů, které ukazují vliv parametrů jak na příjmy různých typů domácností, tak na veřejné finance. Takové modely máme k dispozici. Nepodmíněný základní příjem je tak jednoduchý, že si neumím představit jeho zneužití.
Michaela Marsková, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Mohlo by zavedení nepodmíněného základního příjmu pomoci ke zvýšení zaměstnanosti a jednoduššímu systému sociálních dávek? Souhlasíte s tím, aby možnost takového zabezpečení byla, podobně jako ve Finsku či v Nizozemsku, testována i v Česku?
O testování v ČR zatím neuvažujeme. Existují různé varianty nepodmíněného příjmu, někdy jako náhrada systému sociálních dávek, někdy jen jako jeho doplnění. Mně se ale pořád zdá lepší systém adresných dávek – třeba u zdravotně postižených nebo lidí v nestandardních životních situacích si musíme být jisti, že jsou opravdu dostatečně zabezpečeni.
Komu by zavedení mělo nejvíce pomoci a komu by naopak mohly vzniknout problémy?
To je těžké říci – jsem zvědavá na výsledky experimentu z jiných zemí. Naše společnost je společností etiky práce. Pracovat se musí vyplatit a pracující lidé nesmějí být chudí. A ti, kteří pracovat nemohou a potřebují pomoc, ji musí dostat. Větší nepodmíněný příjem pro všechny by ale mohl být vnímán jako nezasloužená věc pro ty, kteří pracovat nechtějí.
Jakou formou bychom se v případě zavedení měli dobrat k přesné výši vyplácené sumy? Jsou namístě obavy ze zneužívání tohoto příjmu?
Nepodmíněný příjem nelze z podstaty zneužívat. Neexistuje žádná podmínka jeho pobírání kromě toho, že člověk zkrátka existuje. V tuto chvíli jsou to pro mě ale akademické otázky. Úkolem mým i celé vlády je formulovat jasná a konkrétní opatření pro zlepšování kvality každodenního života – zvyšovat důchody, pomáhat růstu mezd a platů a postarat se o ty, kteří pomoc potřebují.