Nová lanovka na Sněžku nebo nové kanalizace. To jsou jedny z největších projektů, které v regionu podpořily fondy EU. Zítra tomu bude přesně deset let, co je Česko jejím členem. Firmy i radnice však fondy EU nejen chválí, ale stejně tak je i zpochybňují.

„Žádné dotační tituly EU jsme nevyužili, jen kazí byznys. Přidělují peníze tomu, kdo má – velmi mírně řečeno – lepší beletristické schopnosti. My lhát neumíme, a tudíž jsme při dřívějších žádostech nic nedostali, nyní už se o to ani nesnažíme," uvedl šéf firmy Isolit Bravo z Jablonného n. O. Kvido Štěpánek.

Zastoupení krajů
Po prvních letech od vstupu do EU ochabla snaha obou východočeských hejtmanství udržet vlastní bruselské „ambasády". Dnes tam nemají vlastní žádné. Královéhradecký kraj se na společném zastoupení na jedné adrese vloni dohodl s Jihočeským krajem, Pardubický kraj pak s kanceláří Plzeňského kraje. Přináší to velké úspory. Zatímco například v roce 2009 dalo hradecké hejtmanství za své vlastní zastoupení dva miliony korun ročně, nyní se vejde do několika set tisíc.

Dotace a podnikání?!

Po 20 letech například zkrachovala Východočeská tiskárna. Jednatel Petr Fryč se domnívá, že k pádu firmy přispěly hlavně dotace. Za evropské peníze jiné společnosti nakoupily tiskařské stroje a měly peníze na rozvoj. „Dotace do podnikání nepatří. Stát by měl dotovat školství, zdravotnictví, částečně kulturu a dopravní infrastrukturu. Rozhodně ne průmysl, protože to deformuje podnikatelské prostředí," míní Fryč.

Ani pro textilku Hedva z Moravské Třebové evropské dotace velký přínos neznamenaly. Víc jej zaměstnala nadměrná byrokracie.

Naopak podle společností, které dotace získaly, EU dává rovné příležitosti každému. Výrobce textilních strojů Rieter CZ z Ústí nad Orlicí tak už využil desítky milionů korun. „Pokud jsou dotace jako forma podpory podnikání využívány v zemích EU, je třeba je využít. Nejdůležitější je však mít vlastní invenci, vlastní projekt, který zlepšuje pozici našeho byznysu, a když k tomu lze využít dotace, pak je to další bonus," uvedl šéf firmy Jan Lustyk.

Vstup do EU firmám v každém případě otevřel nové trhy, odpadly celní bariéry a podnikům se zjednodušilo i zaměstnávaní cizinců.

Ach, to papírování…

Evropské dotace pomohly rovněž obcím a městům. Třeba Hradec Králové na nich získal už miliardu korun. Postavil za ně novou knihovnu, fotbalový stadion, pořídil nové trolejbusy a opravil ulice a sady. Primátor Zdeněk Fink však připomněl, že Česko je také plátcem do rozpočtu EU. „Kdybychom tyto peníze unii neplatili, mohli bychom mít větší peníze z rozpočtového určení daní a ty peníze bychom třeba dostali přímo z českého rozpočtu," řekl Fink.

Hradecké hejtmanství získalo za deset let v EU asi pět miliard korun, většinu z nich využilo na opravy silnic.

Obec Holovousy na Jičínsku získala už 28 milionů, podle starostky Martiny Berdychové však s obrovským úsilím. „Operačních programů bylo moc a byly roztříštěné. Podmínky a kontroly byly nejednotné, administrativa složitá. Obce si musely stavby předfinancovat a pak čekat, zda třeba kvůli drobné chybě o dotaci nepřijdou," řekla Berdychová. Řadu obcí od získání dotací odradila přebujelá administrativa.