Zavřeli v nich školu, krám i hospodu. Vesnice dále vymírají

8. 2. 2018

Východní Čechy - Rychle rostou obce v těsném okolí větších měst, klasický venkov se ale vylidňuje.

Nejvíce rostou vesnice v okolí Hradce Králové, Pardubic a zvláště Prahy (zelená barva), naopak obce, jež jsou daleko od měst, hlavně u hranic krajů nebo v pohraničí, vymírají (modrá barva). | Foto: Reprofoto: ČSÚ

Je to zcela jednoduchý vzorec: Vesnice, která má do 500 obyvatel, postupně v ní zavřeli školu, školku, poštu i obchod a namále má i hospoda. Za prací se musí dojíždět, přitom autobusy sem skoro žádné nejezdí.

Není třeba jmenovat konkrétní obec. Takových jsou ve východních Čechách stovky. A právě těchto se nejvíc dotýká postupné vylidňování a vymírání.

Větší vesnice jsou na tom neporovnatelně lépe. Nechybí v nich už základní infrastruktura a daří se sem díky tomu lákat mladé lidi. A vůbec nejlepší kombinace je, když taková obec navíc leží na dohled od města.

Celkově žije na venkově 35 procent Východočechů. Jenže – není venkov jako venkov.

„Chtěli jsme vypadnout pryč z města, postavit si domeček. Ale ne daleko a zároveň, aby zde byla škola, obchod, prostě základní služby,“ řekl Zdeněk Mařák z Chrudimě, který si koupil pozemek v pět kilometrů vzdálené Rabštejnské Lhotě.

Zatímco Lhota díky své poloze blízko 25tisícového města rychle roste, stačí vyjet o deset kilometrů dál do Železných hor a situace je zde zcela jiná. Tam vesnice naopak vymírají.

Dokládá to přiložená mapa vývoje počtu obyvatel ve vesnicích. Čím modřejší barva, tím větší úbytek obyvatelstva, čím zelenější, tím naopak větší přírůstek. Růžové plochy (města) jsou z porovnání vyjmuty. Je patrné, že se rozrůstají především vesnice v prstenci „hradubické“ aglomerace, naopak největší úbytek obyvatel postihuje polské pohraničí a také oblasti při hranicích s okolními kraji. Důvod je jednoduchý: Tamní obce leží na socioekonomické periferii, odkud je prostě všude daleko.

„Lidé se od druhé poloviny devadesátých let stěhují do zázemí velkých měst. Řada obyvatel preferuje bydlení v rodinných domcích s dostupností atraktivních pracovních příležitostí v blízkém městě,“ vysvětluje Zdeněk Čermák z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Zastavení vylidňování venkova podle kritiků vůbec nepomáhají, narozdíl od řady dotací, nové zákony.

„Je to sice celoevropský problém, ale u nás tento trend bohužel podporují opatření jako EET i u malých obchodů nebo zákaz kouření v hospodách,“ podotkla šéfka Spolku pro obnovu venkova Veronika Vrecionová.