Velké továrny hlavně na Trutnovsku, Náchodsku či Rychnovsku vzaly po sametové revoluci za své. Zanikly a jejich budovy mnohde už ani nestojí. Nahradily je však jiné provozy, díky kterým je dnes třeba v Královéhradeckém kraji jedna nejnižších nezaměstnaností v celé zemi.

Texlen Trutnov

Se zpracováním lnu a textilní výrobou bylo Podkrkonoší spojeno po staletí. Největší textilní fabrika, Texlen Trutnov, ve své době zaměstnávala na Trutnovsku, Náchodsku a Semilsku více než šest tisíc lidí.

Zlatá léta textilního průmyslu trvala do 80. let. V roce 1991 došlo k privatizaci podniku. Na počátku 21. století kvůli levným textilním výrobkům z Asie Texlen zanikl. Budovy bývalého trutnovského podniku šly postupně k zemi a obrovské objekty se měnily na hromady drtě. V Horním Starém Městě v únoru roku 2014 zbylo již jen několik trosek, připomínajících spíš válečnou zkázu než kdysi slavný závod.

Vzpomínky ředitele

„Pracoval jsem v Texlenu devatenáct let,“ vzpomínal pro Deník mladobucký podnikatel Jiří Grund starší. „Končil jsem tam jako ředitel v závodě 09 na Horské. Dnes je obtížné to zpětně hodnotit. Já bych fabriku nezavřel. Optimální by bylo koncentrovat výrobu do dvou fabrik, mít nejmodernější mašiny a vyrábět luxusní len. To by určitě uživilo zhruba čtyři stovky lidí,“ zamyslel se dnes úspěšný podnikatel Jiří Grund nad otázkou, zda šlo zániku Texlenu zabránit.

Bourání Texlenu v Mladých Bukách.
Ze starých fabrik zůstaly trosky. I z Texlenu

Lidé na Jičínsku přišli o tisíce pracovních příležitostí

Před revolucí prosperovala v Nové Pace řada firem, které časem zanikly a nebo razantně snížily počet zaměstnanců. Město nabízelo přes tři tisíce pracovních příležitostí v závodech ZPA, SSaZ, Velveta, Bonex, Tofa, Rozvoj a dalších drobných provozovnách. Velmi dobře prosperoval státní podnik Silniční stroje a zařízení (SSaZ - na dobovém snímku Jiřího Čejky), který zásoboval silniční technikou celé Československo. Zanikl v roce 2012. Jedna z dřívějších zaměstnankyň, která v podniku SSaZ (lidově Silnička)pracoval čtyřicet let, vzpomíná: „Nastoupila jsem v roce 1973 hned po škole. Psali jsme ještě na obyčejném psacím stroji, formuláře jsme vyplňovali ručně.“ Modernizace s sebou přinesla počítačovou techniku. Revoluce prý změnila i chování lidí - vytratila se především kolegialita.

Nová Paka, Silniční stroje a zařízení, svářeči SSaZ (1), svářeči SSaZ (2), svářeči SSaZ (3), svářeči SSaZ (5), Učnovské středisko při SSaZ, 71 cen trál výročka, obrobna, prototypová dílna (2), obrobna 82, Prototypová dílna.
FOTO: Revoluce vzala lidem pracovní příležitosti

Běloveské lázně už téměř čtvrt století čekají na vzkříšení

Kdysi vyhlášené běloveské lázně už čtvrt století nezadržitelně chátrají.

Úpadek Lázní Běloves začal počátkem 90. let, kdy byly lázně převedeny pod nově založenou akciovou společnost, která však v roce 1996 ukončila svou činnost. Úbytek hostů a špatné hygienické podmínky vedly k prodeji celého lázeňského komplexu. Lázně tehdy odkoupili dva soukromí vlastníci, kteří ale lázeňský provoz již neobnovili. Poslední plán soukromého majitele na obnovu života ve zchátralých lázních v podobě dvou stovek nových lůžek a půlmiliardové investice byl zřejmě jen nafouklou bublinou. Městu Náchod došla trpělivost a v květnu vypovědělo memorandum uzavřené s vlastníkem lázní. Místo toho se radnice soustředí na svůj vlastní lázeňský projekt - dostavbu Malých lázní.

Staré lázně Náchod - Běloves.
FOTO: Běloveské lázně už téměř čtvrt století čekají na vzkříšení

Rychnovská Perla padla k zemi, nahradil ji supermarket

Historie tkalcovny u rychnovského nádraží sahá až do časů rakousko-uherského mocnářství. Za socialismu se tadyzaučovaly i pomocné síly z Karibiku.

V dubnu 2013 otřásla Rychnovem nad Kněžnou detonace, k zemi se řítil 56 metrů vysoký komín bývalého závodu Perla u vlakového nádraží. Jiří Jasanský byl u toho, jakoby s komínem odešlo kus života jeho samotného i jeho rodiny.

„Ještě dnes mi jde mráz po zádech. Pracoval jsem v Perle jako seřizovač, v osmi odděleních nás bylo 16 seřizovačů. Každý mistr měl na starosti dvě nebo tři tkadleny. Bylo to docela náročné. Třeba když ženské onemocněly. Nebo nám tam přišly Kubánky, na Kubě slavily nějaký svátek, o němž se tady ani nevědělo, a ony nepřišly do práce. Kubánky tam pracovaly asi sedm nebo osm let. Vzali je sem, aby se tu naučily něco, co na Kubě nemají. Ale moc se jich nevrátilo, hodně tady zůstaly. Polky taky. Stejně jako Kubánky tu vykonávaly pomocné práce, které byly málo placené, Češi je nechtěli dělat,“ vzpomíná Jiří Jasanský, který v Perle strávil téměř dvě desítky let života.

Definitivní tečku za existencí továrny udělala její demolice dokončená v roce 2013. Dnes na místě jejího provozu 1 stojí Kaufland.

Zkrachovalá fabrika Perla v Doudlebách nad Orlicí.
OBRAZEM: Konec Perly
Co zbylo z firmy Porkert - tady bývala podniková prodejna.
FOTOGALERIE: Mlýnky už tu nemelou