Co tedy úředníci ministerstva dopravy v době, kdy ve vládě zasedali ministři za ANO – Dan Ťok (od prosince 2014) a jeho předchůdce Antonín Prachař, zařídili? Slušným tempem pokračovala slibovaná výstavba železničních koridorů. Horší to bylo s dostavbou a modernizací železničních uzlů. „V uzlech Praha a Brno se nezměnilo skoro nic," řekl odborník Hospodářské komory ČR Emanuel Šíp.

Vláda také podporovala státního dopravce České dráhy. „A to natolik, že v podstatě zablokovala otevírání železničního trhu," míní Šíp, jenž vidí největší rezervy právě v této oblasti. Zatímco ještě na počátku tohoto desetiletí bylo Česko jedním z premiantů ve využití soukromých investorů a dopravců pro lepší železnici, dnes se topíme někde hluboko v pelotonu.

Soutěže v nedohlednu

Soukromí dopravci připomínají, že vláda slíbila, že nastartuje transparentní soutěže na dotované vlaky financované z veřejných rozpočtů a vytvoří jejich jasný harmonogram.

„V roce 2019 vyprší stávající smlouva s Českými drahami a veškeré nové zakázky na spoje financované z peněz daňových poplatníků by měly být soutěženy," řekl Deníku majitel RegioJetu Radim Jančura. Připomněl, že tyto soutěže stále nezačaly a vláda ani ne-uvedla výhled, jakou strategii hodlá zvolit. „Přitom právě soutěže jednoznačně vedou k nejvyšší kvalitě služby pro zákazníka a k nejnižším nárokům na dotace z kapes daňových poplatníků," prohlásil Jančura.

Rychlá spojení

Pochvalu by si resort dopravy zasloužil za vládou schválený program Rychlých spojení. Obsahuje i nové představy o koncepci vysokorychlostních tratí. Na tento úvodní krok bude třeba navázat výběrem nejvhodnějších tras a koncepcí přestupních uzlů. Mělo by vzniknout i funkční řešení pro železniční uzly v Praze i Brně stejně jako kvalitní legislativa a progresivní obchodní i finanční model.

Nedostatky jsou rovněž v investiční situaci společnosti ČD Cargo, která ztrácí postavení na trhu a pomohly by jí soukromé investice.

Nová vláda se nevyhne řešení úzkého hrdla železniční infrastruktury na trase Praha – Pardubice, pravděpodobně posílením objízdné trati přes Hradec Králové.

Vláda také dosud nepokročila v systému jednotné železniční jízdenky a stále není dořešeno ani postavení železničního regulátora.

Podle Šípa bude potřeba vyřešit dluhové zatížení ČD, které limituje možnosti zlepšování vozového parku pro osobní dopravu. „Věřme, že to jako obvykle neodnese daňový poplatník," dodal.

Splněno na 50%

Sečteno, podtrženo: Doufejme, že na výstavbu koridorů naváže modernizace železničních uzlů, nádraží i větší pohodlí cestujících, které zajistí dobře připravené soutěže.

Vážení čtenáři. Na sklonku funkčního období nynější vlády pro vás Deník připravil seriál 17 volebních auditů, které se zaměří na vybrané body z programu kabinetu Bohuslava Sobotky. Co se vládě povedlo a kde naopak v uplynulých čtyřech letech selhávala? Připravili jsme pro vás shrnutí hlavních změn na celostátní úrovni, pohled z regionu a k tomu Panel Deníku, názory regionálních osobností, které okomentují jednotlivá témata. Volební audit vám přinášíme na stránkách Deníku vždy ve čtvrtek. Dnes jsme se v předposledním díle zaměřili především na kvalitativní změny na tuzemských železnicích.

Index Deníku pohledem republiky
Zlepšila se v posledních čtyřech letech kvalita železniční osobní přepravy?
84%
Moderní železniční koridory, kvalitnější železniční uzly, maximální využití soukromých investorů a dopravců na železnici ve prospěch pohodlí cestujících. Mnohé z toho stále zůstává snem, o němž si pasažéři mohou nechat zdát. Dostavba nových koridorů sice běžela slušným tempem a vláda schválila program rychlých železničních spojení, v mnoha směrech se však na českých tratích na zásadní zlepšení stále čeká. Přesun velké části nákladní dopravy z přetížených silnic do vlaků se zatím navzdory slibům nekonal, statistiky se pohnuly jen o pár desetin procenta. A na jasná pravidla transparentních soutěží na dotované vlaky stále čekají soukromí dopravci konkurující dominantním Českým drahám.

O výrazné změně k lepšímu v českých vlacích a na nádražích v období Sobotkovy vlády je přesvědčeno 81,4 procenta oslovených panelistů Deníku. Ostatní, tedy 18,6 procenta, si myslí opak a domnívají se, že má stát v této věci ještě rezervy. Odpovídalo 736 lidí.