„Doufám, že letos zažijeme jeden z posledních přechodů na letní čas,“ řekl minulý týden před blížící se změnou času senátor Petr Šilar z Orlickoústecka, který za zrušení střídání času už léta bojuje.

Posunutí času o hodinu má své příznivce i odpůrce. Podle Petra Šilara, který stojí v čele iniciativy For Only One Time (Pro jeden čas), plyne z přechodu na letní čas řada důsledků. A nejde jen o ekonomické dopady, i když senátor Šilar má k dispozici studii, podle níž změna stojí například jen Spojené státy americké každoročně zhruba půl miliardy dolarů. Připomíná však i škody, které posun času napáchá na našem zdraví a celkové psychické pohodě.

EUROPOSLANCI PŘIJALI REZOLUCI

„Jak přepočítáme na peníze unavené malé děti, které maminky vedou o hodinu dříve do mateřské školky, bolesti hlavy, vyšší riziko infarktů a sebevražd, předrážděnost citlivých lidí, deprese či zvýšenou spotřebu tabákových a kofeinových výrobků a jejich dopad na naše zdraví?“ argumentuje Petr Šilar.

Iniciativa For Only One Time chce přispět k tomu, aby se střídání času zrušilo v celé Evropě.

Stejného názoru je velká skupina europoslanců, kteří v tomto duchu přijali letos v únoru rezoluci. Jejich výzvou se bude zabývat také Evropská komise, která by si k tomuto problému měla nechat vypracovat analýzu důležitou pro přijetí legislativního návrhu.

Přestože přechod na letní čas se v současné době týká většiny evropských zemí, existují mezi nimi i výjimky, které každoroční posun času tam a zase zpět už zrušily. „Mezi ně patří už tradičně Island, norské ostrovy Jan Mayen, Špicberky, ale také Rusko, Bělorusko a velmi bouřlivé debaty týkající se zrušení střídání času momentálně probíhají také v Polsku,“ vyjmenovává Petr Šilar.

Letní čas v ČR? Nejméně do roku 2021

Letní čas má většina evropských států. V českých zemích byl poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979, v době takzvaného druhého ropného šoku. Do poloviny devadesátých let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců. V roce 2016 schválila česká vláda nařízení, podle kterého se bude letní čas zavádět nejméně do roku 2021.

Čtenáři diskutují

Deník se zeptal čtenářů, zda jsou pro zrušení střídání času. Názory nebyly černobílé. „Jednoznačně jsem pro zrušení střídání času, vezměte si, že takhle je v zimě tma pomalu v půl čtvrté,“ upozorňuje Miroslav Absolon. Našlo se i pár diskutujících, kterým změny času nevadí. „Nechala bych zimní, ten je pro nás přirozený,“ domnívá se Alena Konečná. Většině by však vyhovoval letní čas. „Letní, ať je po práci ještě světlo na legraci,“ hlasuje Irena Vlčková.

Letní čas a lesní zvěř

Střet se zvěří je pro řidiče velkou hrozbou. Rizikové období bývá po západu slunce a před jeho východem. S přechodem na letní čas se harmonogram lidí posunuje, ale pro zvěř se nemění zhola nic. „Zvířata za pastvou chodí ve stále stejnou dobu. Kvůli časovému posunu je ale na silnicích silnější provoz o hodinu dříve,“ upozorňuje Besip. Ranní dopravní špička se tak blíží času, kdy divoce žijící zvířata i vycházejí za hledáním potravy. Rázem se tak dostávají k silnicím v době, kdy náhle zhoustl provoz. Situace se postupně změní, ale nyní je na místě ranní obezřetnost.