Výsledek? Poplatky už lidé u lékaře skutečně nehradí. Po stokorunových platbách v nemocnicích, které zastavil Ústavní soud, skončily i poplatky za recept i návštěvu u lékaře. Každý Čech tak za péči vydá v průměru o 571 korun ročně méně. Jakékoliv další systémové změny, které by zdravotnictví pomohly, už ale současná vláda neprosadila. Podle odborníků se o to ani příliš nesnažila.

„Toxická závislost veřejnosti na státních penězích se znovu zvedla. Národ se opět vychovává k pasivitě, místo aby se vedl k odpovědnosti za své zdraví," hodnotí výsledky práce expert na zdravotnictví Pavel Vepřek. Nad tím, jakou péči kdo čerpá, podle něj nikdo nepřemýšlí. Nemocnice jsou tak zbytečně přeplněné, ve švech praskají také ambulance. Náklady na léčení skokově rostou.

Jeho slova potvrzují i data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Náklady na péči s koncem poplatků poskočily. Hned první rok se zvedly o 14,6 miliardy korun, tedy o dvě procenta. Největším tempem přitom rostla péče nemocniční, hlavně ta následná. Léčebny dlouhodobě nemocných totiž znovu obsadili lidé, pro které rodiny nenašly místo v domově důchodců.

„Je pravda, že počty hospitalizovaných pacientů skokově vzrostly. Zvedl se i počet dnů strávených na lůžku. Nárůst bych odhadl na tři až čtyři procenta," přibližuje Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic. Jen VZP za pacienty na LDN zaplatila o pětinu víc. Celkové náklady pojišťoven na nemocnice pak vzrostly o pět procent na 142 miliard korun.

Bobtnaly ale i výdaje na ambulance. Třeba Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku spočítal, že než se zavedly regulační poplatky, zašli lidé ke svému lékaři téměř třináctkrát ročně. Po zavedení spoluúčasti klesl počet návštěv na jedenáct, ale po nástupu ČSSD se vše opět vrátilo do starých kolejí. „Vyšetření se znovu začala poskytovat duplicitně na různých úrovních, aniž by za to někdo nesl finanční odpovědnost," popisuje ekonom. Češi jsou přitom podle něj evropskými rekordmany ve zdravotnické turistice. Třeba Skandinávcům stačí dojít k lékaři jen třikrát a našim rakouským sousedům sedmkrát. Zdravotní stav obyvatelstva přitom četnost návštěv nelepší. Naopak. „Počet případů pracovní neschopnosti vzrostl o 16 procent na 1,5 milionu," uvádí Doležal.

Splněno jen na 40%

Podtrženo a sečteno: Pokud budou chtít čeští pacienti péči na stále stejné úrovni, bude muset příští vláda resty dotáhnout – je třeba určit páteřní síť nemocnic, udělat pořádek v lécích a stanovit, na co má pacient nárok.

Vážení čtenáři. Na sklonku funkčního období nynější vlády pro vás Deník připravil seriál 17 volebních auditů, které se zaměří na vybrané body z programu kabinetu Bohuslava Sobotky. Co se kabinetu povedlo a kde naopak v uplynulých čtyřech letech selhával? Připravili jsme pro vás shrnutí hlavních změn na celostátní úrovni, pohled z regionu a k tomu exkluzivní Panel Deníku, názory regionálních osobností, které okomentují jednotlivá témata. Volební audit vám přinášíme na stránkách Deníku vždy ve čtvrtek. Dnes jsme se zaměřili na situaci a poslední změny v českém zdravotnictví.

Index Deníku pohledem republiky
Ulevilo se pacientům po zrušení zdravotnických poplatků?

Nemáme na lékaře, přiznalo v posledním průzkumu Ústavu zdravotnických informací a statistiky šest procent Čechů. Největší problém měli senioři nad 55 let – zdravotní péči kvůli penězům nevyužila asi desetina z nich. Ministerstvo zdravotnictví pod vedením sociálně demokratických ministrů se proto rozhodlo spoluúčast pacientů omezit. Škrtlo takzvané regulační poplatky – po stokorunových platbách v nemocnicích, které zastavil už Ústavní soud České republiky, skončily i poplatky za recept a za návštěvu u lékaře. Lidé tak v současné době přispívají pouze na pohotovost a léky.

Pomohlo ale vládní opatření? Podle ankety mezi osobnostmi z regionů jen napůl. Celkem 53,3 procenta panelistů Deníku se shodlo na tom, že zrušení zdravotnických poplatků pacientům skutečně ulevilo. Naopak 46,7 procenta oslovených uvedlo, že konec placení žádný kladný dopad na obyvatelstvo neměl. Na otázku odpovídalo 733 lidí.