Nová pamětní deska bude odhalena v neděli 7. května ve 14 hodin u kapličky v Čánce. Je připomínkou lidskosti a odvahy těch, kteří byli ochotni pomáhat i v situacích, kdy riskovali vlastní život, když se za druhé světové války zapojili do domácího odboje. Také do Čánky totiž vedou stopy paravýsadku Barium, ten měl své spolupracovníky na mnoha místech východních Čech, jak na území dnešního Královéhradeckého, tak Pardubického kraje.
Odhalení busty Josefa Šandery, velitele skupiny Barium, v Hradci Králové.
|
Foto: pavel nedbal
Jan Samek, Jan Baše, Jan Mráz, František Duška, Václav Zemánek, Václav Střihavka, Josef Hvězda - to jsou jména těch, kterým je věnována nová pamětní deska v Čánce, kde žili. V lednu 1945 byli zatčeni a odvezeni do pevnosti Terezín. Podobný osud, jakému neušly Lidice nebo Ležáky, měl stihnout i Čánku u Opočna.
Bylo to na začátku dubna roku 1944, když u Vysoké nad Labem na Hradecku seskočili parašutisté výsadku Barium. „Skupinu Barium s radiostanicí Martou tvořili tři muži - velitel nadporučík Josef Šandera, radista četař Josef Žižka a šifrant četař Tomáš Býček. Začali ve východních Čechách organizovat odbojové hnutí,“ připomíná autorka publikace Odplata, či spravedlnost? Lucie Jarkovská.
Poslední ze jmenovaných výsadkářů Tomáš Býček byl nakonec také jediným z trojice, který válku přežil.
„Výsadkáři se schovávali na různých místech, několik dní byli i u nás. Říkali jsme jim Malý Josef a Velký Josef. Byli u nás jen krátce, instalovali v Čánce vysílačku,“ zavzpomínala před 12 lety Anna Moravcová z Čánky na dobu, kdy za poskytování úkrytu hrozil i trest smrti.
Přímo v Čánce byla umístěna i vysílací stanice. Tím „Velkým Josefem“ byl Josef Šandera, „Malý Josef“ byl Josef Žižka.
„V Čánce byla vysílačka umístěna na půdě domu čp. 58, kde tehdy bydlel v nájmu Jan Vachek, dům patřil rodině Bašových. Vysílačka zde byla v činnosti od 15. srpna do 5. října 1944. Dne 2. října byla celá akce prozrazena a začalo zatýkání, které trvalo až do března 1945. Celkem bylo zatčeno na 100 spolupracovníků z Rychnovska a Královéhradecka, z toho 40 jich položilo svůj život,“ přibližují tehdejší události autorky publikace Čánka - Kapitoly z dějin obce Eva Holancová a Kateřina Vošlajerová.
Výsadkáři se pohybovali na různých místech východních Čech, gestapo však o jejich přítomnosti vědělo už nedlouho po seskoku, od udání, které přišlo ze Starých Holic. Někteří spolupracovníci výsadku raději volili dobrovolnou smrt, než aby padli do rukou gestapa a případně ohrozili někoho dalšího, jiní zaplatili životem po svém zatčení.
Josef Šandera a Josef Žižka byli zatčeni v osadě Polsko u Žamberka 16. ledna 1945. Šandera se při pokusu o sebevraždu vážně postřelil a o necelé dva měsíce později zemřel, Žižka se den po svém zatčení v cele oběsil. Býčkovi, který byl době razie ve Smiřicích, se podařilo prchnout a nakonec i přežít.
V Čánce proběhlo hromadné zatýkání 19. ledna. Ve párech gestapa uvízli Jan Samek ml. a Františka Samková, Jan Baše, Josef Hvězda, Jan Mráz, Václav Střihavka, Václav Zemánek, otec a syn Dvořákovi a František Duška. Po převozu do Hradce je čekal tvrdý výslech.
Jak dále zmíněná publikace o historii Čánky uvádí, hned druhý den se vrátili Dvořákovi a Františka Samková, jimž se žádné provinění neprokázalo.
Cesta ostatních postupně vedla do koncentračního tábora v Terezíně, kde v těžkých podmínkách přežili. Ustáli i epidemii skvrnitého tyfu. Někteří však zemřeli krátce po návratu domů - Jan Samek 28. dubna 1945, Josef Hvězda jen o měsíc později 30. května.
Tento článek jste si mohli přečíst díky předplatnému Deník Klubu
Kliknutím zvětšíte
19
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
