Index kvality života porovnává veřejně dostupná data v oblasti zdraví a životního prostředí, materiálních podmínek a vzdělání i vztahů mezi lidmi v celkem 206 českých obcích s rozšířenou působností.

Rychnov nad Kněžnou v indexu dosáhl hodnoty 6,3, stejně jako Slavkov u Brna či Šlapanice, za nimiž se v žebříčku umístil. Rychnov si podle indexu vede vůbec nejlépe v oblasti materiálního zabezpečení a vzdělání, ve vztazích a službách mu patří 2. pozice v kraji. Na první místo v kraji ho index řadí například i v přírůstku obyvatel, kapacity mateřských škol a dokonce i v indexu kin, přestože Rychnov má pouze jedno. Naopak ne tak dobře je na tom v hodnocení indexu praktických lékařů, tady mu patří až 11 místo v kraji a v rámci celé České republiky 180. místo.

Druhou desítku v celostátním žebříčku uzavírá město Hradec Králové. Ten v kraji zabodoval v hodnocení především ve vztazích službách, kde zaujímá první místo. Stejně jako v indexu nabídky pracovních míst na pracovních portálech, v indexu silniční sítě a v indexu sounáležitosti. Nejhůře je na tom například ve finanční dostupnosti bydlení (15. v kraji, 201. v ČR) či v indexu kapacity základních škol (15. v kraji, 168. v ČR).

Index porovnává obce s rozšířenou působností včetně Prahy podle 29 ukazatelů. Ty jsou rozděleny do tří hlavní kategorií:

zdraví a životní prostředí - zahrnuje ukazatele jako dostupnost zdravotní péče, zdravotní stav obyvatelstva a životní prostředí

materiální zabezpečení a vzdělání – zahrnuje ukazatele jako zaměstnanost, ekonomická úroveň a vzdělání

vztahy a služby – zahrnuje ukazatele jako dostupnost služeb, doprava, bezpečnost a aktivita a pohyb občanů

Mezi 29 proměnných patří např. úroveň zdraví, prostředí a dostupnosti zdravotní péče, optimální materiální podmínky (práce, bydlení a vzdělání), dostatečnost služeb či vztahy mezi lidmi (například ve formě existence místních spolků).

Dalším městem z Královéhradeckého kraje v celostátním porovnávání je 32. Nové Město nad Metují. Obsadilo první místo v našem kraji v oblasti zdraví a životního prostředí (v ČR 25.). Lidé se tu také dožívají průměrně nejvyššího věku, ale také mu patří 1. místo v indexu exekucí. Dobře na tom není v indexu například dětských lékařů (14. v kraji, 187. v ČR).

„Za dobu pěti let, kdy Deloitte v rámci společenské odpovědnosti projekt podporuje, již můžeme sledovat trendy. Je správné, že v kvalitě života stoupají obce, kde roste nabídka práce, přicházejí noví občané a zlepšuje se infrastruktura a dostupnost služeb. Registrujeme také určitý obrat u obcí se setrvale nízkou kvalitou života, a to v tom smyslu, že tento index používají jako argument pro podporu změny k lepšímu, například z hlediska financování státem, nikoli jako něco, co je namířeno proti nim. Ostatně správnost datového porovnání demonstrovaly i jiné projekty, které se snažily projekt Obce v Datech kopírovat,“ říká Pavel Šiška, vedoucí partner v oddělení poradenství Deloitte, společnosti, která je hlavním konzultačním partnerem projektu.

Města Královéhradeckého kraje v rámci ČR

13. Rychnov nad Kněžnou

20. Hradec Králové

32. Nové Město nad Metují

46. Dobruška

67. Jičín

72. Náchod

76. Hořice

94. Nová Paka

97. Vrchlabí

125. Kostelec nad Orlicí

129. Nový Bydžov

156. Dvůr Králové nad Labem

157. Trutnov

159. Jaroměř

169. Broumov

Nejníže se v žebříčku celostátního hodnocení umístil z Královéhradeckého kraje Broumov (169. v ČR). V indexu praktických lékařů je sice v rámci kraje na tom nejlépe, stejně jako v kapacitě základních škol a v indexu kvalitních středních škol. Na chvostu se ale pohybuje v indexu dětských lékařů, ve vztazích a službách, v indexu nezaměstnanosti, nabídky pracovních míst na Úřadu práce, v indexu hmotné nouze, exekucí, dostupnosti bankomatů silniční, železniční sítě, nehodovosti…

V indexu kvality života si v celém Česku nejlépe vedly středočeské Říčany. Druhé pořadí v Indexu si udržela Praha, za kterou se na třetím místě opět umístil Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Nejhůře dopadly výsledky pro obce z regionů Moravskoslezského a Ústeckého kraje.