Koše - houbáky, bramboráky, česáky, koše na dřevo i další výtvory se rodí pod rukama Martina Mádleho, košíkáře, do jehož širokého spektra výrobků patří třeba i nůše, různé tácy a misky. Díky jeho práci tak pokračuje tradice krkonošského a podkrkonošského košíkaření. Je jedním z čerstvých držitelů titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje 2022.

Pro pletení používá proutí z takzvaných babek, tedy palic vrb. Tyto pruty nejsou na rozdíl od proutí pěstovaného na polích úplně stejné, takže dá práci je seřezat. S přípravou pomáhá Martinovi manželka Hana i dcery Anna a Lucie. Košíky a další pletené výrobky pak prodává v provozovně Proutěný ateliér ve Dvoře Králové nad Labem, která je zároveň i jeho dílnou, návštěvníci ho tak mohou vidět i při práci.

David Adamský z horolezeckého oddílu Hovrch se věnuje znovunalezenému řemeslu vyšívání tradičních podorlických opasků. Výšivka je specifická tím že se používá paví pero.
Zdeněk Vítek a David Adamský jsou novými Mistry rukodělné výroby

Splétání pletiv (košíkářství) se obecně pokládá za jednu z nejstarších výrobních činností. V 19. století patřilo k vyspělým řemeslům. Košíkáři se mohli v oboru vyučit i být členem cechů. Původně se využívalo divoce rostoucí proutí, s rozvojem košíkářství se začalo s pěstováním vlastního proutí na vrbovištích (prutníky). Pro vlastní spotřebu nebo pro formu domácké práce se používalo proutí neloupané, které stačilo před pletením zvláčnit máčením. Z loupaného proutí se zhotovovaly předměty náročnější na techniku a estetickou úroveň. Pletly se nákupní košíky, tašky, demižony, cestovní koše, misky, dětské kočárky, hračky. /Zdroj: KÚ Královéhradeckého kraje/

Ocenění spolu s ním převzal také řezbář Michal Rudolf. Po vyučení pracoval jako umělecký řezbář a restaurátor v Ateliéru pro práce chrámové v Červeném Kostelci. Od roku 2008 se samostatně věnuje řezbářství s důrazem na udržování tradic a lidového řemesla. Specializuje se na výrobu štípaných holubiček, a kromě nich vyrábí také perníkové formy, vyřezává betlémy či sakrální motivy.

V České Skalici vede Michal Rudolf individuální kurzy řezbářství. Při folklorních a řemeslných akcích předvádí výrobu a zájemcům předává znalosti o řemesle formou interaktivního workshopu. Od roku 2017 se aktivně účastní folklorních akcí v oblasti východních Čech, ale také v polském příhraničí. V soukromém životě navazuje na rodinnou tradici hudebníků a udržování lidových nástrojů a písní.

Štípané holubičky patří k velmi starým zvykoslovným předmětům s vysokou řemeslnou a estetickou úrovní zpracování, původ ale není zcela jasný. Někteří je považují za symbol Ducha svatého a zhmotnění boží ochrany, jiní naopak odkazují na předkřesťanský původ. V místnosti se zavěšovaly nad stolem, v okně nebo nad kolébkou. Jejich výroba byla v minulosti hodně rozšířená nejen na Moravě, ale i v celé řadě dalších lokalit. /Zdroj: KÚ Královéhradeckého kraje/

Cenu Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje uděluje Rada Královéhradeckého kraje za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury, a to tvůrcům v oborech tradičních lidových řemesel a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj za předchozí kalendářní rok.

David Adamský z horolezeckého oddílu Hovrch se věnuje znovunalezenému řemeslu vyšívání tradičních podorlických opasků. Výšivka je specifická tím, že se používá paví pero.
David Adamský oživil techniku zdobení opasků pavím perem

„Podporujeme řemesla a řemeslníky v našem regionu. Vytvořili jsme například mapu, která zájemce vede po řemeslech v Královéhradeckém kraji. Naším cílem je nejen zvýšit povědomí o činnosti jednotlivých řemeslníků, kteří udržují mnohdy téměř zaniklé umění našich předků stále živé. A to platí i pro ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje, které má za cíl nejen ocenit, ale i podpořit řemeslníka v jeho práci. Letos jsme také zdvojnásobili finanční odměnu na 10 tisíc korun za zisk ocenění,“ uvedla náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová.