Při procházce Šimkovými sady v centru Hradce Králové zaujmou turisty prvky, které přinesla revitalizace oblíbeného parku. Jedním z těch nenápadných je návrší v jeho severozápadní části. Pod zeminou dlí betonové základy a ocelová konstrukce budovy střediska Nozomi. Stavba tělocvičny pro japonská bojová umění, čajovny, restaurace a knihovny, kterou měla doplňovat japonská zahrada, začala v roce 1996. Investorovi však došly peníze, torzo park roky hyzdilo a na radnici si lámali hlavu, co s tím. Řešení přinesly až terénní úpravy.

Staršího data je sen o lyžařském středisku v Krkonoších s ambicí vyrovnat se alpským resortům, či o lodní dopravě po Labi do Jaroměře. Naopak poměrně nedávno ustrnuly plány na vybudování přehrady v Orlických horách, parkování pro stovky aut pod hradeckým historickým centrem nebo na nové možnosti koupání u vodní nádrže Rozkoš.

Pojďme se na jednotlivé neuskutečněné vize podívat podrobněji.

close Původně ambiciózních, avšak neuskutečněných projektů je v Královéhradeckém kraji řada. Deník pro vás vybral TOP 6 nerealizovaných plánů. Na snímku je návrh podzemního parkoviště, které mělo vzniknout v Hradci Králové. info Zdroj: Archiv zoom_in  Na snímku je návrh podzemního parkoviště, které mělo vzniknout v Hradci Králové.

Parkování pod Velkým náměstím? Mimo realitu

Zoufalou parkovací situaci v centru Hradce sice pomohly zmírnit parkovací domy v bývalém pivovaru či v Gayerových kasárnách, osvědčilo se i záchytné parkoviště u koupaliště Flošna, ale na Velkém náměstí to příliš znát není. Volné kapacity v kasárnách u Fortny v majetku armády jsou zatím pouhým tématem komunálních politiků. Navíc otázka parkovacích stání ovlivňuje i záměr dlouho plánované rekonstrukce hradeckého rynku. Radnice tak začala uvažovat o smělém řešení umístit auta v podzemních garážích v útrobách hradeckého návrší. V plánu bylo pětipodlažní parkoviště s kapacitou téměř 300 míst.

Předmětem následných ostrých diskuzí nejen zastupitelů se stala cena díla. Hovořilo se o 350 milionech, tehdejší opozice viděla na základě posudku náklady na hranici 500 milionů korun. Kritici poukazovali na megalomanské pojetí projektu, kolizi s územním plánem, nevhodné hydrogeologické podmínky i existenci jiných možností řešení.

O projektu pochybovali archeologové, ochránci památek i část místních obyvatel. Zatímco exprimátor Alexandr Hrabálek před dvěma lety prohlásil, že jde až o geniální myšlenku, současná primátorka Pavlína Springerová to vidí zcela jinak: „Je to projekt, který zastavilo už minulé zastupitelstvo. Beru to jako věc, která už není živá a my ji v žádném případě oživovat nebudeme. Důvodů je celá řada, ten projekt nedává smysl, je naprosto mimo realitu.“

Areál na Studniční hoře měl být velkolepý

Pec pod Sněžkou mohla být s přehledem největším lyžařským resortem u nás s tratěmi podobnými těm ve Vysokých Tatrách či v Alpách. Kromě současného areálu mohly být dvě sjezdovky a skokanský můstek i na jižní straně Studniční hory. Z jejího vrcholu vedla Obřím dolem na dno Úpské jámy trasa Májového závodu, který se jezdil od roku 1928 a účastnili se ho tehdejší nejlepší světoví lyžaři. Kromě sjezdu se tam později jezdil i obří slalom a alpská kombinace.

S koncem závodů přišla počátkem 60. let zároveň myšlenka vybudovat tam nové závodní sjezdovky. Československý svaz tělesné výchovy začal připravovat projekt areálu v nadmořské výšce od zhruba 900 do 1500 metrů nad mořem. Sjezdovky měly vést z třetího nejvyššího vrcholu Krkonoš do Obřího dolu a Pece pod Sněžkou. V plánu bylo reprezentační lyžařské středisko umožňující pořádání závodů Světového poháru FIS. Stavět se mělo začít počátkem 70. let minulého století za tehdejších 35 milionů československých korun.

Záměr nakonec zastavily extrémní podmínky panující ve vrcholových částech hor včetně nebezpečí pádu lavin. Z dnešního pohledu byl projekt neuskutečnitelný i kvůli ochraně přírody.

„Byl to obrovský zásah do přírody. Komplikované by to bylo i z hlediska lyžování, dodnes vidíme, že se tam jezdit nedá, terény jsou tam mimořádně náročné. Chyběla by i jakákoli návaznost. Dnešní areály v Alpách i u nás fungují proto, že jsou propojené a nejezdí se na jednom kopci. Areál na Studniční hoře by byl solitér. V době, kdy to mělo vzniknout navíc nebyly k dispozici vhodné technologie,“ vysvětlil krajinný ekolog a znalec Krkonoš Pavel Klimeš.

Labe chtěli splavnit do Jaroměře již před sto lety

O splavnění Labe z Mělníka přes Hradec Králové až do Jaroměře se začalo uvažovat již koncem 19. století. V plánu bylo také propojení českých řek s vodními cestami za hranicemi Čech a Moravy. Podle říšského vodocestného zákona z roku 1901 mělo dojít ke splavnění středního toku Labe i spojení Dunaje s Odrou a Labem v průběhu 20 let. O splavnění Labe se počátkem minulého století zasazoval i hradecký starosta František Ulrich. Od počátku však bylo jasné, že plány mají řadu úskalí.

Generální projekt na splavnění Labe mezi Hradcem a Jaroměří z roku 1904 počítal s výstavbou pohyblivého jezu s plavební komorou umístěnou v plavebním kanále v Hradci, Pláckách, Předměřicích, Lochenicích, Smiřicích Černožicích a Josefově.

close Původně ambiciózních, avšak neuskutečněných projektů je v Královéhradeckém kraji řada. Deník pro vás vybral TOP 6 nerealizovaných plánů. Na snímku je nejvýše položený přístav v Hradci Králové. info Zdroj: Archiv zoom_in

V Hradci a Josefově měly být velké obchodní přístavy, u každého plavebního stupně překladiště. Kvůli řadě problémů včetně špatného stavu řečiště a častých záplav nakonec vzniklo jen několik vodních děl. Projekt se potýkal s nedostatkem peněz a nakonec ustrnul.

Částečného oživení se mu dostalo při novodobých úvahách o propojení s Dunajem, šlo však pouze o teorii. „Jelikož se jedná o součást zamýšleného mezinárodního vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe, kraj byl v tomto projektu pouze dílčím účastníkem bez přímého zapojení. Myšlenkou splavnění bylo vodní propojení s využitím pro průmysl, v pozdější době se ale ukázalo, že kromě vodní turistiky by propojení nemělo další uplatnění. Neexistuje ani žádný oficiální záznam o podpoře ze strany kraje,“ sdělil tiskový mluvčí Královéhradeckého kraje Dan Lechmann.

V současné době se hovoří pouze o možnosti splavnění Labe mezi Hradcem a Josefovem pro turistické lodě, ovšem příprava se dostala pouze do fáze úvah o studii.

Přehrada Pěčín narazila na odpor starostů

Když vláda oprášila myšlenku přehrady na řece Zdobnici v Orlických horách, obyvatelé okolních obcí znejistěli. Jakmile uviděli plány obrovského vodního díla s náklady více než 10 miliard korun, zazněly první protestní hlasy. Nádrž o objemu 17 milionů kubíků vody, s hrází vysokou téměř 80 metrů a širokou 330 metrů, mělo v délce 5 kilometrů zatopit 25 rodinných domů a 80 hektarů lesa. Měla sloužit jako ochrana proti suchu a být zdrojem pitné vody. S projektem však nesouhlasily okolní obce, CHKO Orlické hory, odborníci i někteří politici.

close Původně ambiciózních, avšak neuskutečněných projektů je v Královéhradeckém kraji řada. Deník pro vás vybral TOP 6 nerealizovaných plánů. Na snímku je návrh přehrady Pěčín. info Zdroj: Archiv zoom_in Na snímku je návrh přehrady Pěčín.

„Realizace vodní nádrže Pěčín by představovala devastaci přírodně cenného území národního a evropského významu. Příslušné instituce zcela ignorují jiné technické alternativy respektující ochranu přírody a krajiny a neověřily přírodě blízká opatření podporující zadržování vody v krajině a zlepšující stav vodních zdrojů. Stavbu dokonce odmítají i sami vodohospodáři,“ shrnuli v roce 2016 v petici své výhrady odpůrci stavby.

Vláda na návrh ministerstva zemědělství nakonec v roce 2018 přípravné práce pozastavila, ty však mezitím „spolykaly“ miliony korun.

„V současné době o tom vím pouze to, že je to pozastavené na 25 let. My tam přehradu nechceme, měli bychom s tím jen problémy. Navíc by to ani nemohla sloužit k rekreaci, byl by tam zákaz vstupu,“ uvedl starosta Zdobnice na Rychnovsku Petr Novotný.

Jezírka u Rozkoše zarostla, kemp chátrá

Částečným řešením problémů s nevyhovující kvalitou vody v přehradě Rozkoš u České Skalice na Náchodsku měla být výstavba biotopových jezírek v areálu tamního kempu. Měla se stát alternativou ke koupání ve vodní nádrži. Po úvodní etapě prací radnice zjistila, že je stavba za původně 19 milionů korun nevyhovující, neodpovídá projektu a k dostavbě nebo přestavbě bude potřeba investovat další miliony korun. S firmou Green Project se dodnes soudí a vyhloubený terén nadále zarůstá.

„Stále se soudíme. Zhotovitel neustále vyžaduje nové posudky rozporující naše tvrzení, rovněž soud se zabývá dokládáním posudků, takže my s tím zatím nesmíme nic dělat. Žádná změna nenastala,“ potvrdila starostka České Skalice Zuzana Jungwirthová.

Nadějí pro dostavbu jezírek s přírodní čištěním vody pomocí rostlin by mohla být dlouho plánovaná rekonstrukce kempu, jejíž by se mohla stát součástí. Město nabízelo třicetiletý pronájem investorovi, který by se postaral o rozkvět oblíbeného, avšak značně zchátralého areálu. I tento záměr je v současné době „u ledu“.

„Diskutujeme, jak problematiku kempu znovu uchopit. Zatím nemáme danou strategii. Pokus o pronájem skončil kvůli koronaviru. Nepodařilo se to, i když si nemyslím, že to bylo špatné rozhodnutí. Teď budeme přemýšlet, co dál,“ doplnila Jungwirthová.

Miliardy pro hasiče i na stadion s obchody

V Hradci Králové se chystala řada projektů, které zaujaly, ovšem vzniku se nedočkaly. Kromě střediska Nozomi v Šimkových sadech zůstala pouhou vizí třeba výstavba celorepublikového výcvikového centra složek záchranného systému za necelé 2 miliardy korun na letišti ve Věkoších.

S plány přišel Hasičský záchranný sbor České republiky v roce 2008 s tím, že stavba centra pro krizovou připravenost začne o tři roky později.

Součástí měl být cvičný úsek dálnice či železniční trati, tunel a také stavby, kde by se daly simulovat nejrůznější krizové situace. Kromě nových objektů se měly rekonstruovat i některé budovy v areálu letiště. Postupně se projekt redukoval a areál letiště dosud nedoznal žádných výraznějších změn.

V krajském městě se kromě nedávného záměru podzemního parkování na Velkém náměstí už na přelomu tisíciletí uvažovalo o garážích pod atletickým stadionem Sokola v centru města. I tento projekt zůstal na papíře.

close Původně ambiciózních, avšak neuskutečněných projektů je v Královéhradeckém kraji řada. Deník pro vás vybral TOP 6 nerealizovaných plánů. Na snímku je vizualizace stadiónu v Hradci Králové, který se ovšem staví. info Zdroj: Archiv zoom_in Na snímku je vizualizace stadiónu v Hradci Králové, který se ovšem staví.

Naopak výstavba neuvěřitelně dlouho plánovaného fotbalového stadionu by měla brzy ukončit čekání generací fanoušků. Zdá se, že nic nebrání tomu, aby se na něm začalo hrát letos v létě. Původně však měl nástupce všesportovního stadionu vypadat zcela jinak. Několik zájemců z řad developerů přišly s návrhy daleko objemnějších staveb. Jeden projekt počítal s tím, že by součástí malšovického stadionu bylo i nákupní centrum s přímým napojením na silniční okruh. Náklady? Přes tři a půl miliardy korun.