Černý kašel má košatou historii i současnost, dodnes ho provází mýty. Podívejte

Jaká je historie?

Bakterii, která způsobuje černý kašel, objevil v roce 1906 tehdy šestatřicetiletý belgický imunolog a mikrobiolog Jules Bordet. Dostala po něm také jméno – Bordetella pertussis. O rok později se její objevitel stal profesorem bakteriologie na Université Libre de Bruxelles (Svobodná univerzita v Bruselu). Zemřel v roce 1961, kdy mu bylo přes úctyhodných devadesát let.

Jím objevená bakterie i černý kašel ale s lidstvem zůstaly. V někdejším Československu onemocnění řádilo především v roce 1956, kdy jím ochořelo téměř padesát tisíc lidí. Umíraly na něj nejen malé děti, pro které je dodnes nejrizikovější. Anebo je notně potrápil, dávily se kašlem a zvracely.

Černý kašel se aktuálně dál šíří Českem. Podle odborníků to ale není překvapení:

Další nárůst černého kašle v Česku. Lékaři s rozšířením počítali, řekli příčiny

Zdravotnictví

V roce 1958 bylo proti této nemoci, nazývané též pertuse, kokafrén či dávivý kašel, zavedeno plošné očkování, které ji během sedmi let takřka vymýtilo. Jelikož ale účinnost vakcinace v čase klesá, nebylo to na pořád.

Co současnost?

Od roku 1993 se černý kašel výrazněji vrací v tří až pětiletých cyklech. „Očkování poskytuje časově omezenou ochranu, a to na přibližně čtyři až dvanáct let,“ upřesnil pro Deník Jan Řežábek z ministerstva zdravotnictví.

Vakcinace je ale podle odborníků stále jedinou účinnou prevencí. To, že její účinnost léty vyprchá, je jedním z důvodů, že nemoc o sobě dává v pravidelných periodách výrazněji znát.

Očekávaným nárůstem nemocnosti černým kašlem je podle Řežábka charakterizován právě letošní rok, kdy od ledna onemocnělo už kolem tisíce lidí. „Na konci roku 2024 by mohly celkové počty dosahovat tří až čtyř tisíc případů černého kašle,“ informovala epidemioložka Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu.

Nápor černého kašle přichází poté, co se nemoc v uplynulých letech vyskytovala relativně málo. „Projevuje se zde nízká úroveň promořenosti populace touto infekcí během pandemie covid-19,“ zmínil Řežábek. Lidé se spolu totiž během pandemických uzávěr méně scházeli, případně nosili roušky či respirátory.

Česko ovšem není výjimkou. „Nárůst nemocnosti černým kašlem zaznamenávají i v řadě dalších zemí. V podmínkách Evropy to platí zejména v případě Rakouska a Německa,“ uvedl Řežábek.

Jaké jsou příznaky?

Podle mediků a mladých lékařů sdružených v neziskové organizaci Loono se černý kašel projevuje zejména úporným „kokrhavým“ kašlem, který může přejít až ve zvracení. Jeho nejzávažnější formy postihující malé děti mohou vést k zápalům plic, onemocnění mozku, záchvatům či dokonce úmrtím.

Deník přináší informace o nemoci i o očkování:

Černý kašel se šíří Českem: Jak se projevuje, kdo je nejvíc ohrožen, co očkování

Zdravotnictví

Příznaky se u nemocných začnou projevovat většinou týden až deset dnů po nakažení. Někdy dokonce až po třech týdnech.

Nejprve je podle odborníků lehké splést si nemoc s běžným nachlazením. Člověk kýchá, smrká, má mírnou horečku a slabě kašle. To ale později může přejít v záchvaty doprovázené zvracením, hubnutím a vyčerpáním. Experti upozorňují, že urputný kašel může nakaženému v krajním případě způsobit až zlomeninu žeber, vznik kýly nebo pomočování.

Co přenos infekce?

Nejčastěji nemocní jsou nyní podle údajů Státního zdravotního ústavu děti a dospívající mezi 12 až 18 lety života. Černý kašel se ale nevyhýbá ani jiným věkovým kategoriím.

Podle praktického lékaře z Prahy Michala Lazáka nemoc zdravý člověk prodělá v průměru dvakrát až třikrát za život, aniž by o tom mnohdy věděl. V dospívání a dospělosti totiž může mít onemocnění mírnější průběh. „Takže se projeví pouze jako obyčejné, dlouhotrvající pokašlávání. Není proto vždy snadné rozpoznat jej,“ upozornil.

Nakazit druhého ale podle odborníků může každý, i člověk s mírnými příznaky nebo zcela bez příznaků. Infekci lidé přenášejí prostřednictvím kapének, které vylučují při kašli, kýchání, mluvení nebo zpívání.

Co diagnostika a léčba?

Černý kašel může lékař diagnostikovat na základě výsledku testu. „Nechat vyšetřit by se měl každý, kterého trápí kašel zhoršující se v noci. Vyšetření probíhá stejně jako odběr z nosu na test covid-19,“ vysvětlila epidemioložka Fabiánová.

Jelikož se jedná o bakteriální infekci, k léčbě jsou následně nutná antibiotika, která předepíše lékař. Odborníci upozorňují, že černý kašel lidé bez nasazení léků nevypotí ani nevyleží.

Očkování u dětí?

Vakcinace proti černému kašli je součástí očkovacího kalendáře dětí. Stát ji proplácí z veřejného zdravotního pojištění. Je obsažena v hexavakcíně, která zahrnuje též očkování proti záškrtu, tetanu, dětské obrně, virové hepatitidě B a onemocněním vyvolaným bakterií Haemophilus inuenzae b (otrava krve, zánět mozkových blan či zánět příklopky hrtanové).

Nejrizikovější je podle odborníků nákaza pro malé děti, které ještě nemají dokončené očkování:

Českem se šíří vysoce nakažlivý černý kašel. Ohniska jsou mezi dětmi

Zdravotnictví

První dávku Hexavakcíny zdravotníci podávají kojencům – tedy dětem v druhém měsíci života. Ve čtvrtém měsíci jim dají druhou dávku a v jedenáctém až třináctém měsíci třetí. Posléze jsou děti proti černému kašli přeočkované, když jim je mezi pěti a šesti lety. A následně ještě mezi desátým a jedenáctým rokem.

U nedonošených dětí odborníci doporučují čtyři dávky hexavakcíny. Interval mezi prvními třemi je minimálně měsíc, přičemž čtvrtou dostanou s nejméně půlročním odstupem. Případné úpravy v časové souslednosti očkování určí dětský lékař. „Apelujeme na rodiče, aby své děti nechali očkovat,“ podotkl za resort zdravotnictví Řežábek.

Jak děti chránit?

Experti upozorňují, že rizikový průběh černého kašle může postihnout především novorozence, kteří ještě nejsou očkovaní. Nejčastěji je přitom podle odborníků nakazí nejbližší příbuzní v domácím prostředí.

Existuje ale ochrana v podobě očkování dospělých. „Doporučujeme nechat se přeočkovat nastávajícím rodičům a blízkým, kteří se v okolí miminka pohybují,“ poradila zakladatelka Loono Kateřina Šédová.

Vhodnou prevencí, jak mohou nastávající maminky chránit své děti, je podle ní nechat se přeočkovat přímo během těhotenství. „Protilátky se tak mohou k miminku dostat skrze placentu a mateřské mléko. Je tak chráněno i v období před očkováním,“ dodala.

Odborníci blízkým neočkovaných dětí doporučují též vyhýbat se prostředí, kde je hodně lidí a lze tam chytit infekci. Dobré je též posilovat imunitu zdravým životním stylem či vitamíny.

Vakcinace dospělých?

Jelikož účinnost očkování léty vyprchá, jakož i protilátky pro prodělaném černém kašli, podle odborníků je vhodné, aby se alespoň jednou za život přeočkovali i další lidé. Ideální interval je podle mediků a mladých lékařů z Loono vždy po deseti až patnácti letech.

Odborníci upozorňují, že letošek může být rokem této nemoci. Doporučují očkování:

Nemocných černým kašlem přibývá. Podle odborníků mohou jít počty do tisíců

Zdravotnictví

Důležité je ale poradit se s praktickým lékařem, který zná dobře pacienta, jeho neduhy i případné kontraindikace, což je stav, při kterém je zakázáno užívat konkrétní lék, zdravotní metodu či vakcínu. Očkování dospělých vyjde řádově na vyšší stokoruny, přičemž zdravotní pojišťovny na něj většinou přispívají z fondu prevence.

Černý kašel je totiž rizikový nejen pro malé neočkované děti, ale i starší či nemocné lidi s astmatem či chronickou obstrukční plicní nemocí. „U nich může dojít k těžkému zápalu plic s dechovou nedostatečností a oběhovým selháním, které může vést až k úmrtí,“ upozornil Lazák. Očkování je pro ně proto, po konzultaci s doktorem, důležité.