Podle nedávné studie byla kožní vyrážka u 17 procent pacientů, léčících se s vícero příznaky covid 19, tím prvním symptomem, který se objevil, a u 21 procent pacientů trpících tímto onemocněním byla jediným příznakem.

Očkování ve Fakultní nemocnici Ostrava. Mezi prvními byli naočkováni přednosta a vrchní sestra Kliniky infekčního lékařství.
Kolik Čechů prodělalo covid? Daleko více, než se myslelo, naznačila studie

Schopnost identifikovat podle vyrážky správně covid-19 by mohla umožnit podchytit toto onemocnění dříve, a tím také omezit jeho šíření. Server Science Alert proto s odvoláním na práci vědců Vassiliose Vassilioua a Subothini Sary Selvendranové z Výchoanglické univerzity zveřejnil čtyři nejčastější typy kožních změn, jež se mohou při nákaze novým typem koronaviru projevit, a možné důvody, proč k nim dochází.

Léze podobné omrzlinám

Jde o červené, nateklé nebo puchýřovité kožní léze, postihující zejména prsty na nohou, jimž se začalo lidově přezdívat "covidové prsty". Většinou se po jednom až dvou týdnech ještě více zabarví a zplasknou, poté samy spontánně vymizí i bez léčby. 

Vědci již zaznamenali těchto kožních poškození značný počet, zejména u dospívajících a mladých dospělých lidí, kteří měli jinak jen mírné nebo žádné příznaky covid-19. Léze také představují mezi kožními problémy spojenými s virem tu největší skupinu. Podle dvou mezinárodních zpráv, popisujících různé formy možných kožních projevů nemoci covid-19, zmiňovalo tyto "oznobeniny" přibližně 60 procent pacientů, kteří si stěžovali na problémy s kůží.

Potíže s erekcí, ejakulací, neplodností, mužským přechodem nebo zakřivením penisu řeší andrologové.
Covid může ovlivnit mužskou plodnost, tvrdí studie. Odborníci mírní paniku

Vzhledem k tomu, že se tento příznak vztahuje nejčastěji k mírnému průběhu nemoci, projevily se u řady pacientů poprvé v době, kdy podle testů nebyli "covid pozitivní" a 55 procent z nich bylo jinak bez příznaků.

Souvislost výskytu lézí s nemocí covid-19 také nebylo přímo prokázána, i když rychlý nárůst jejich výskytu během pandemie naznačuje, že zde vzájemný vztah je. Podle obou autorů nové studie je možné, že je způsobuje nějaký související faktor.

Zřejmé není úplně ani to, v jaké fázi nákazy se projeví. Ve studii analyzující 26 pacientů s kožními problémy, jež mohly souviset s nemocí covid-19, se léze připomínající omrzliny objevily u 73 procent pacientů. Žádný z nich přitom neměl dýchací potíže a všichni byli v době, kdy zaznamenali léze poprvé, covid negativní. Možným vysvětlením je, že léze se objevují až s velkým zpožděním po prodělané nákaze - třeba až třicet dnů po infekci.

Co přesně je vyvolává, je zatím předmětem odborné diskuse. Může to být působení interferonů typu 1, tedy bílkovin, které regulují antivirové vlastnosti imunitního systému.

Covid-19, vakcína mRNA
Vědci zjistili, co stojí za těžkým průběhem covidu. Na vině je omyl protilátek

Podle jedné z hypotéz může vést vysoká produkce těchto interferonů k tomu, že se pacientův organismus rychle zbaví koronaviru, ale za cenu rozsáhlejšího zánětu a poškození vlastních cév. To by vysvětlovalo, proč se kožní poškození projevuje v souvztažnosti s mírnými nebo žádnými vnějšími příznaky nemoci.

Další teorie se týká ACE2, tedy enzymu zvaného angiotenzin-konvertáza, což je bílkovina, kterou koronavirus používá k proniknutí do buněk. Tento enzym se vyskytuje na mnoha typech buněk, včetně těch, které se nacházejí v potních žlázách na dlaních a na chodidlech. Proto by tedy mohly být tyto části lidského těla na poškození virem obzvláště citlivé.

A konečně vědci zvažují i možnost, že poškození krevních cév, způsobené ať už virem nebo imunitní odpovědí organismu, vede k odumírání a rozpadu buněk a k mnoha miniaturním krevním sraženinám v prstech.

Makulopapulární vyrážka

Tento složitě znějící termín popisuje zčervenalou kůži, na níž se vyskytují jak skvrny (makuly), tak pupínky (makuly). Podle studie provedené na 375 pacientech ve Španělsku mělo tento druh vyrážky 47 procent pacientů, u nichž se v souvislosti s covid-19 projevily kožní změny. 

Přibývá mutací koronaviru. Byla objevená brazilská, britská i jihoafrická.
Člověk se může nakazit i dvěma kmeny covidu najednou. Hrozí vznik dalších mutací

Vyrážka se objevovala hlavně na trupu pacientů ve věkovém rozmezí od středního věku až po starší lidi a většinou byla spojena se závažnějšími příznaky nemoci covid-19. Přetrvávala obvykle sedm až 18 dní a objevovala se zhruba 20 až 26 dní poté, co se člověk nakazil.

Jako možnou příčinu vědci zvažují přehnanou reakci tělního imunitního systému. U některých pacientů totiž dochází sedm až deset dní po infekci k hyperzánětlivé reakci, jež vede k poškození tkání a může způsobit i závažnější onemocnění nebo smrt.

Kopřivka

Svědivá zarudlá vyrážka v podobě vystouplých pupenů, známá také jako kopřivka, může být další formou kožního projevu covidu. Ve studii zahrnující čtyři nemocnice v Číně a Itálii se tato vyrážka objevila u 26 procent pacientů s covid-19, kteří si stěžovali na kožní problémy.

Kopřivka je častější u pacientů středního věku a často se bohužel pojí se závažnější nemocí. Virové infekce jsou jejím známým spouštěčem, protože způsobují rozpad buněk a uvolňují v imunitním systému hormon histamin.

Není zcela jisté, že kopřivku vyvolává sama nemoc, protože tato vyrážka je také známým vedlejším účinkem mnoha léků, které se proti covid-19 používají, například kortikosteroidů nebo remdeseviru.

Puchýřky

Další formou kožního onemocnění jsou vezikulární léze, tedy podkožní průsvitné puchýřky naplněné tekutinou, podobné těm, které se vyskytují u planých neštovic. Ve srovnání s výše uvedenými kožními problémy jsou méně časté: ve zmíněné španělské studii kožních změn je mělo pouze devět procent pacientů.

Na světě se objevují stále nové mutace koronaviru.
V USA se objevila nová mutace covidu. Dítě mělo hrozivé množství virových částic

Na druhé straně se tento příznak považuje za specifičtější známku nákazy covidem než ty předešlé, proto jsou užitečnější pro diagnostiku. Zatím se zdá, že se objevují u pacientů s mírným onemocněním přibližně čtrnáct dní po infekci.

Vědci předpokládají, že je způsobuje déle trvající zánět, při němž protilátky napadají a poškozují vrstvy kůže, což vede ke vzniku puchýřků naplněných tekutinou.