Za letním vzestupem případů koronaviru v Česku stojí extrémně nakažlivé nové podvarianty BA.4 a BA.5. „Vyvinuly se tak, aby obcházely naši imunitu, ať už je způsobena proděláním nemoci nebo očkováním, takže proběhne nová vlna,“ uvedl virolog Evžen Bouřa z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Zároveň platí, že jsou varianty méně nebezpečné, podobně jako původní omikron. „To ale neznamená, že by nemohly u některých nakažených osob způsobit závažnou infekci,“ upozornil virolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity. Jedná se hlavně o jedince se sníženou imunitou, třeba z důvodu jiné nemoci.

Koronavirus v číslech

Ač počet případů v posledních dnech o několik stovek klesnul, je Česko podle údajů ministerstva zdravotnictví za posledních sedm dní na 148 nakažených na sto tisíc obyvatel. Navíc přibylo hospitalizovaných, těch je aktuálně 1212, z toho 31 je v těžkém stavu. Také obětí přibývá: v červenci zemřelo s covidem více lidí než za červen a květen dohromady. Za posledních sedm dní zemřelo 110 lidí, jen během posledního víkendu 27.

Vir se chová zvláštně, nevadí mu ani teplo

Vědci očekávali, že nová vlna přijde až na přelomu září a října, ale vypadá to, že bude kulminovat už na konci srpna. „Pro respirační onemocnění je velmi těžké, aby se šířilo v létě. Virus na slunci nepřežije, aerosoly se rychle odpaří. Virus se chová opravdu nezvykle,“ podotkl Bouřa s tím, že to souvisí i s vysokou nakažlivostí.

V minulých dvou letech přitom v Evropě docházelo v létě spíše k útlumu pandemie. „Léto nenabízí optimální podmínky pro virus, na druhou stranu SARS-CoV-2 je schopný šířit se i v regionech s vysokými teplotami. Velké epidemie zažili například v Indii nebo Brazílii. Proto jeho letní šíření není úplným překvapením,“ konstatoval Černý.

Lesní jahody. Ilustrační snímek
Případů infekce tasemnicí v Česku přibývá. Nákaza se šíří i z lesního ovoce

Zatímco vědci vyvinuli vakcínu na omikron, ten již stihl zmutovat. „Tvůrci vakcín a farmaceutické firmy svádějí s virem nerovný boj,“ konstatoval ředitel budějovického Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer. Tento biochemik, parazitolog a molekulární biolog vysvětlil, že průměrná doba pro selekci nové varianty či podvarianty koronaviru činí tři měsíce, přičemž minimální čas potřebný k podmínečnému schválení, výrobě a distribuci aktualizované vakcíny se odhaduje na šest měsíců.

„Tahle civilizace jednou umře na byrokracii. Prostě to nemá razítka, tak nic,“ povzdechl si Evžen Bouřa a připomněl, že třeba každoročně se měnící vakcína proti chřipce novým schvalováním projít nemusí. Za velký pokrok nicméně považuje proticovidové tablety paxlovid a monupiravir, které lze podat z pohodlí domova.

Očkování nové vlně nezabrání, přesto se vyplatí

Novou vlnu nezastaví ani očkování, o nějž je navzdory prázdninám značný zájem. Podle dat ministerstva zdravotnictví se za poslední týden nechalo očkovat 41 403 lidí. Současné vakcíny totiž nezabrání nákaze ani dalšímu roznášení nových mutací viru, přesto je ale očkování důležité. „I nadále platí, že naší hlavní zbraní je očkování, které sice nechrání úplně před samotnou infekcí, ale výrazně snižuje riziko těžkého průběhu onemocnění,“ sdělil Černý.

Grubhoffer pak vysvětlil, že v genových mRNA vakcínách stále dobře funguje část protilátek, které virus neutralizují. Citoval izraelskou studii na seniorech, která ukázala, že takové očkování ochrání ze 34 procent před onemocněním ze 62 procent před těžkým průběhem nemoci a ze 72 procent před úmrtím. Vakcinaci proto doporučil všem, kdo mají méně než tři dávky, s čtvrtou dávkou by neměli váhat zejména senioři nad šedesát let a zdravotně rizikové skupiny spoluobčanů.

Jelikož je imunita proti těmto subvariantám viru zase o něco slabší, neochrání člověka ani prodělání choroby. Grubhoffer proto radí, aby se čtyři měsíce po nemoci nechali také očkovat.