Margit Slimáková: Nehubněte, jezte zdravě. Kachnu ano, místo knedlíku zelí

Potřebovala jste někdy držet dietu, nebo vám bylo shůry dáno a můžete jíst vlastně cokoliv?
Jako dospívající dívka jsem hledala, jak si udržet hmotnost, a dostala jsem se k nepřirozenému hubnutí a to vedlo k poruše příjmu stravy. Mentální anorexii jsem pak řešila několik měsíců. Sama jsem si uvědomila, že je to jen o mém nastavení. Zdravotníci mohou dělat všemožné, ale pokud bych nechtěla já sama, tak se mnou stejně nic neudělají. Od té doby mám s jídlem fantastický vztah a snažím se učit i ostatní, že jídlo je přítel, že má být prožitek, žádné nepřirozené omezování, a proto i tak často kritizuji nesmyslné diety, které nefungují a mají neblahý dopad na naši psychiku.

PODCAST: Chci sežrat koblihu? Napište si proč, radí Margit Slimáková

O životě zblízka Podcast

Takže podrážděnost, vztek, nespokojenost je vlastně volání těla, které potřebuje dotankovat palivo. Má jídlo až tak velký vliv na naši psychiku?
Určitě má. Je to začarovaný kruh. Mnozí se přejídáme ne z potřeby, ale protože řešíme nějaké naše psychické potíže. Zajídáme naše problémy, které nechceme nebo si je nedokážeme přiznat z nejrůznějších důvodů, a jestliže tohle nějakou dobu děláme, tak my dneska víme, že to nezdravé tělo, které vybudujeme, má zásadní dopad na zdraví. Trpíme inzulinovou rezistencí, nadváhou, obezitou a jinými chronickými nemocemi. Takže čím více jsme v tomhle nezdravém metabolickém stavu, tím větší je riziko těch psychiatrických potíží, ať už jsou to úzkosti, deprese, ale třeba i nemoci jako epilepsie a podobně.

Takže když se rozhodnu zhubnout, je potřeba se na to připravit primárně v hlavě?
Já bych řekla nerozhodovat se zhubnout, ale rozhodnout se být zdravý. Nedietovat. Snažím se lidem se říct, jak dokonalá a úžasná jsou naše těla, kolik toho zvládnou, přitom jim stačí dodávat to nejlepší jídlo a nejlepší péči. Tělo pak tu hmotnost zvládne samo. Takže nehledejme žádnou dietu, nehledejme žádné krátkodobé řešení, protože ty diety mají obrovská rizika a je to jenom otázka času, pak je to zpravidla ještě horší. Držet dietu vydržíme jen s předpokladem, že nám bude chutnat a prospívat, nikdo nevydržíme dlouhodobě dělat něco, co nám nedělá dobře.

Proč nedokážeme jíst jenom potřebné množství a vytváříme si k jídlu jakousi závislost?
Pomáhá, a to je myšleno ve velkých uvozovkách, tomu potravinářský průmysl. My dneska víme, že už desítky let se vytvářejí vysoce průmyslově zpracované produkty s cílem, abychom jsme si na nich vybudovali určitou závislost, abychom ty potraviny kupovali více ne proto, že je potřebujeme, ale protože nedokážeme zastavit jejich konzumaci díky speciální kombinaci cukrů, tuků, soli, křupavé chuti a dochucovadel. Hlavně aby se dosáhlo pocitu blaženosti.

close info Zdroj: Deník/Bohumila Čiháková zoom_in Specialistka na výživu Margit Slimáková

Možná i proto nalháváme sami sobě, když se snažíme udělat si plán, strhne nás dav a dietní výzva s příchodem třeba Nového roku, pak dietu s nějakou pro nás akceptovatelnou výmluvou odložíme na později a v červnu panikaříme, že už je léto, blíží se dovolená, a tak si místo diety radši jdeme koupit o číslo větší plavky. Co to u nás vypovídá?
Je to dané i geneticky. Ne každý to má jednoduché. Někdo projde kolem cukrárny a ani to s ním nehne, někdo se v ní musí zastavit a něco si dát. Naučit se zdravě jíst není o výchově a není to ani o vzdělání či inteligenci, je to často o tom genetickém nastavení a prostředí, v kterém se nacházíme.

Mimo dortíků a slazených limonád v cukrárně nás teď všechny čeká dovolená a prázdniny. Kromě kýženého odpočinku v přímořských letoviscích si mnozí objednali program all inclusive. Na co si dát největší pozor, aby si s sebou člověk neodvezl další kila navíc?
Já mám pocit, že právě ty dovolené jsou úplně ideální, jak jíst co nejlépe. Z těch bufetů si místo nezdravých cereálií vyberte vajíčka, slaninu a hromadu zeleniny. Místo oblíbeného párku v rohlíku si dejte rybu a lokální jídla.

A teď si představte, v levé ruce držím kávovou zmrzlinu a v pravé ruce mojito. Co je menší zlo?
Obojí může být skvělé. Když si to dáme jednou za čas, ničemu to nevadí.

Takže alkohol není takový hřích, jak se všude píše a káže? S létem se otevírají zahrádky restaurací, různá bistra a pikniky a každý se rád schladí pivem nebo si dopřeje koktejl či aperitiv.
Náš národ alkohol nadužívá. A to je problém. Statistiky jsou poměrně jednoznačné, takže já bych tady byla velice opatrná. Vždycky říkám alkohol ano, ale jako dezert a jednou za čas. Určitě ne k běžné každodenní konzumaci nebo k nějaké nadměrné konzumaci. Zkusme se zamyslet, když zmiňujete ty zahrádky, jestli nás daleko víc než ten alkohol neosvěží džbánek s kousky ledu v perlivé vodě, ovocem a mátou.

Obézních dětí v Česku přibývá. Vládo, zastav snižování podpory, bouří se sport

Ostatní sporty

Co dalšího je tedy důležitého, když se rozhodneme zhubnout?
Tak důležité je mít podporu toho prostředí. Celá rodina to může vzít jako výzvu něco zlepšit. Udělejte úklid v lednici. Zbavte se toho, co nechcete jíst. Za mě je ideální situace, když se doma všichni dohodnou a pojedou ve stejném režimu s tím, kdo chce hubnout. Venku si pak každý z těch, který nepotřebuje hubnout, může dopřávat i jiné věci, ale doma budou všichni jíst to nejlepší jako ten hubnoucí. Společně mohou testovat nové domácí recepty. Dneska je populární nízkosacharidový styl, kde je spousta úžasných receptů, jak zpracovat zeleninu. Zajděte si na trhy, nakupte si růžičkové kapusty a červenou řepu, zapečte je smetanou a parmazánem a uvidíte, jak vám budou chutnat.

A když se podpoříme, přeorganizuji ledničku, je potřeba přemýšlet i nad tím, kdo jakou dietu potřebuji? Dvacetiletá dcera už jen z pohledu metabolismu na tom může být jinak než její matka v klimakteriu nebo otec, který má sedavé zaměstnání.
Všichni potřebují skutečné jídlo. Může se nabízet bufetovou formou. Od snídaně po večeři. Připravit dvě pomazánky, vajíčkovou a rybí. Hodně zeleniny. Saláty. Nějaké oříšky. Kousky kuřecího masa. Vše dát zvlášť do misek a ať si každý nabere dle libosti, chuti a potřeb. Ten, kdo hubne, si dá více zeleniny. Ten, kdo nehubne, si nabere více a klidně i nějaké to pečivo k tomu. Jestliže se naučíme vnímat své tělo, jeho potřeby a respektovat je, tak se zbavíme jakékoliv závislosti na jakýchkoliv pravidlech od dietních poradců nebo vzorových jídelníčcích.

Hrozí lidem, kteří se snaží opakovaně a ne správně hubnout, kdy výsledný jojo efekt vyčerpává metabolismus, obzvlášť u žen s příchodem klimakteria, že se z toho začarovaného hubnoucího kruhu stane až třeba obezita?
Určitě, protože každou nepřirozenou dietou, nepřirozeným omezením energie a podobně naše tělo sníží svůj výdej jako svůj metabolismus. To znamená, že ten hubnoucí bude mít potřebu jíst méně a méně. Problém je, že k snížení toho výdeje může dojít už třetí den na nepřirozené dietě. To znamená, že po každé dietě něco shodíme a přibereme s nějakým úrokem navíc a každou tou dietou více a více přibíráme, to je ten známý jojo efekt.

close info Zdroj: se svolením Margit Slimákové zoom_in Specialistka na výživu Margit Slimáková

A máte nějakou radu, jak se mu vyhnout?
Nedržet nepřirozené diety. V tom přechodu žen může dojít k metabolické změně a může to být horší a horší.

Ptají se vás pacienti i na zázračné pilulky na hubnutí nebo spalovače tuků, jen aby se vyhnuli právě tomu režimu a začali se o sebe a svoje tělo lépe starat?
Já mám naprosto skvělé klienty a většinou, kdo ke mně dojde, tak už mě sleduje a ví, že u mě nic takového nenajde.

A ti, kteří to nevědí a nejsou vašimi klienty? Co byste jim poradila? Jaký máte názor na tyto zázračné pilulky, které „dělají zázraky přes noc“?
Zázraky fungují jen v pohádkách. V reálném životě příliš ne. A ano, jsou na trhu nějaké léky, které vyšly z medikace z léků pro diabetiky a zjistilo se, že se po nich efektivně hubne, ale neporučuji je.

Česko svírá epidemie nadváhy. S kily navíc zápasí šedesát procent populace

Zdraví

To jsou ty poslední měsíce proklamované injekce?
Ano, ale už se zjišťuje, že to přestává fungovat, když to ten člověk přestane užívat. Propagují to influenceři, herci a podobně. Jde o haló efekt a nakonec zjistíme, že se zázrak nekoná. Věřte mi, je to jen o tom nejlepším jídle. Když budeme skvěle jíst, tak vyřešíme nejenom tu hmotnost, my vyřešíme celé naše tělo, naše zdraví, to, jak se cítíme nejenom fyzicky, ale i psychicky.

Jaké další diety jsou nebezpečné a nedoporučujete je?
Čím restriktivnější ten způsob diety je, tím větší je riziko pro naše zdraví. Nejíst tu hyper sacharidovou stravu, keto ano, ale jen ze skutečného jídla. Krabičkové diety se také posunuly a určitě se najdou i kvalitní produkty. To jídlo by mělo být požitek, měla by to být společenská událost. Měla by to být věc, na kterém se nějak podílíme. Jak chcete naučit dítě zdravě jíst, když mu dáte krabičku nebo peníze, ať si koupí něco hotového? Takže žádné extrémy, žádné nesmysly, žádné zázraky v podstatě. Čím více někdo slibuje nějaký zázrak, tím víc je podezřelý.

Často přemýšlím, proč se doslova prožíráme až do fáze nadváhy malé nebo velké. Stojí to spoustu peněz, likviduje nám to zdraví.
Opět tady zopakuji tu závislost a vysoce upravované průmyslové potraviny, které nás ovládají. Napište si, co jste celý den jedli, a zamyslete se nad tím, jak to změnit, jak upravit váš jídelníček. Příklad, jestliže si na snídani kupujete nějaké ty cereálie a jíte je s mlékem, tak zkuste cereálie vyměnit za ovesnou kaši a místo mléka si dejte pár lžic jogurtu nebo bílého tvarohu a hrstku čerstvého ovoce nebo oříšků. Když jíte vepřo, knedlo, zelo, dejte si o nějaký knedlík méně a přidejte víc zelí a masa.

Už slyším, jak někdo nadává - fuj to nechci, to si sněz sama.
To je v pořádku. Dokud člověk sám nechce, tak ho nic nezmění. Můžu mu poradit sebelepší stravu, ale dokud nebude chtít převzít svoji zodpovědnost, tak s ním nic nehne.

A zase jsme u té hlavy.
Přesně tak. Převzít zodpovědnost za své zdraví je naprosto zásadní nejenom u hmotnosti, ale u zdraví. Máme úžasné zdravotnictví, úžasné lékaře, nesmírně vyspělou medicínu, ale ten lékař se může snažit sebevíc, ale když ten pacient nechce převzít zodpovědnost, nechce zajistit to, co on jí, jak se hýbe, jestli kouří nekouří, tak ten lékař nic moc neudělá.

Utrácet za diety? Lepší je kombinovat potraviny a normálně jíst, radí obezitolog

Zdraví

Je k něčemu dobré znát svůj energetický výdej?
Ne. Je to zbytečné. Je to i nesmyslné, protože vy to ani nemáte šanci zjistit. To by vás museli v laboratoři připnout někde na přístroje a velice přesně měřit. Vy nemáte šanci zjistit, kolik vydáváte té tabulkové hodnoty. To je nějaká obrovská obecnost a vy dokonce ani nevíte, co přijímáte, protože na obalech těch potravin se ty energetické hodnoty mohou lišit o 20 až 30 procent. Ta čísla jsou úplná hausnumera, je zbytečné to sledovat a může to být víc stresující než příznivé. Pak totiž můžete nabrat víc, třeba z toho stresu, který určuje hormon kortizol. Velmi podobný efekt v tomhle jako hormon inzulin. On nám podporuje ukládání tuku, takže můžeme být víc vystresovaní a přibrat víc ze stresu než z jídla. Můžeme přibrat z nedostatku nebo nekvalitního spánku.

Liší se mechanismy hubnutí mezi muži a ženami?
Liší se určitě, protože my máme jiné hormonální nastavení. Víme, že u ženy jsou důležitá tato životní období: těhotenství, kojení nebo přechod, kdy to s námi hormonálně mává. Máme to o něco složitější oproti mužům.

Na hubnutí si často stěžují i pacienti s diabetem, přestože třeba dodržují tu pravidelnost jídla, jedí zdravě, cvičí. Je na vině cukr?
Jde o důsledek inzulinové rezistence. To znamená, že tam je ztracená citlivost na inzulin a tito lidé bohužel ukládají tuky v tukové tkáni. Jediné řešení je posunout se možná o trošičku z takových těch zastaralých diabetických doporučení, které spočívaly v tom, že ten diabetik má jíst často svačinky, má jíst podle sacharidových jednotek a vykrmovat se rohlíkem. Dneska jsou nové, modernější postupy. V řešení diabetu vycházejí právě z řešení té inzulinové rezistence, to znamená, abychom snížili množství inzulinu v krvi a byli citlivější na ten inzulin, potřebujeme zásadně omezit množství sacharidů ve stravě, to je ta nízkosacharidová strava, a omezit počet denních jídel. Stačí jíst třikrát denně a nízkosacharidovou stravu.

A kdy si cukr vysloužil přívlastek zabiják?
Takto bych to nikdy neřekla, protože si myslím, že cukr pro zdravého člověka i dítě nemůže být v rámci rozumné stravy a života problém. Přeci jenom je tradiční, že na Vánoce pečeme cukroví, na Velikonoce beránka nebo štolu. Když budeme péct doma, bude to kvalitní, tak zpravidla to bude mnohonásobně lepší než ty hotové kupované produkty. Něco jiného je, když má člověk nadváhu nebo obezitu. Tady pak nastupuje něco, čemu já říkám terapeutická strava a tam je přísnější omezení na nějakou dobu, než se ten člověk dostane do toho zdravého stavu. Ale zdravý člověk a dítě si může dopřát i dezert.

Stále se hodně mluví o nutnosti redukce bílého pečiva v jídelníčku. Vy o něm taky často mluvíte. Čím přesně je bílé pečivo nezdravé a je to vůbec pravda?
Je to pravda. Bílé pečivo je jen bílá pšeničná mouka. Tu pšeničnou mouku získáme tak, že z toho celého obilného pšeničného zrna odstraníme vlákninu a většinu minerálních látek, vitamínů a odstraníme klíček, ve kterém jsou důležité bílkoviny a tuky, aby se to nekazilo. Takže nám zbyde ta středová část, takzvaně endosperm, a tato část je vlastně jenom složený cukr. Jenže tím, že tam není vláknina, a tím, že ten cukr zpracováváme, děláme z něj nějaké produkty, třeba ty rohlíky a podobně, tak ten cukr už je rychleji neštěpený a už to není ta prospěšná obilovina s tou vlákninou a s těmi bílkovinami, ale je to už čistě zdroj jenom cukru. Podobně jako každý jiný cukr.

Každé čtvrté dítě v Česku má nadváhu. Do škol vyráží profesionální trenéři

Zdraví

No vidíte, potravina, která je oblíbená téměř ve všech rodinách, a hlavně u dětí.
Možná právě proto, že u mnoha lidí na ni vznikla už určitá závislost. Rychle to dodá energii a chvilku se cítíte dobře. Nemusíte ten rohlík moc kousat a můžete ho rychle polykat. Chleba zasytí mnohonásobně víc, ale chce to trochu toho kousání.

Chleba je lepší než rohlík?
Kváskový chleba. Takový, který ve složení nemá droždí, když má ve složení droždí, tak je to drožďové pečivo a kvas je tam jen jako kosmetický přípravek. Kvasový kvalitní chleba, to je většinou jenom mouka, sůl, kvas, voda.

Řekněte nám paní doktorko, jak zabránit krizovým situacím, takzvaným těm nočním náletům na ledničku nebo posilnění nervů čokoládou. Můžeme chuťové buňky něčím ošidit?
Tak zaprvé uvědomit si proč. Zastavit se na tu jednu minutu a říct si, proč chci jíst, co se děje, neumírám hlady ani nic podobného, tak proč chci tu koblihu doslova sežrat? Když nás honí chutě v noci, tak je to zpravidla proto, že jsme jedli špatně přes den. Když člověk jí dobře přes den ta hlavní jídla, tak nemůže mít v noci hlad. Může to být také někdy pro někoho extrémní únava. My pak jíme, protože jsme víc a víc unavení. Myslíme si, že uděláme víc a víc práce, ale čím víc jsme unavení, tím méně efektivní jsme a tím více chyb děláme, takže je daleko rozumnější jít o hodinu dřív spát a druhý den uděláme víc v kratším čase. A když nás to dále honí, tak doporučuji jít spát.